Žijeme v nebezpečné a nejisté době?

Nikdy v historii jsme nežili v takové bezpečnosti, jistotě, hojnosti a blahobytu. Stejně tak nikdy v historii nebylo tak velké množství prostředků k šíření bulvárních zpráv a dezinformací, které se nám snaží vnutit opak.

Být připraven i na ty špatné scénáře.

Mohu odpovědět fundovaně. Budeš- li pracovat, budeš mít hovno. Toť prastará logika trávicího traktu 🤷‍♂️🤷‍♂️🤷‍♂️

Nejinak než jindy. Respektive je dnešní doba „nepokrokovější“ (bez uvozovek hlavně technologicky, s uvozovkami hlavně v oblasti práv, liberalismu, trendů a progresivismu), nejpohodlnější a lidé se víceméně mají asi nejlíp v historii (či potenciál pro to). Otázka taky vymožeností, dostupností a luxusu.

Jinak záleží i na zemi. A Česko je realtivně stabilní (jak v čem), bohaté (roustocí a jako není chudé) a kriminalita je poměrně nízká… tedy hlavně násilné a závažnější zločiny. Ale nějaká rizika samozřejmě jsou. A mít se na pozoru není nikdy na škodu.
V různých zemích třetího světa a vlastně asi ve většině světa až tak bezpečno a stabilně zase není…

Člověk (jednotlivec) se může připravovat různě. Být odolnější a silnější, fyzicky i psychicky, být více zajištěný, obezřetný atd.
Důležitější je ovšem společnost a stát. Jeho stabilita, bezpečnost, armáda, jeho obranné složky a síly, pojistky, prevence. Prostě systémy, funkce a organizace /správa. To už je taky záležitost zřízení a režimu.

Nejistota pak nemusí být správný, objektivní ukazetel… I na bezpečném, bohatém, stabilním atd. místě můžou lidé pociťovat růzbé nejistoty nebo nespokojenost. Viz indexy štěstí, spokojenosti (třeba s demokracií), kde se lidé cítí nebo necítí bezpečně, paradox štěstí, hédonickou adaptaci, Easterlinův paradox atd. Tam, kde by lidé měli být šťastní, tak často nejsou, tam kde by měli být spokojení (poměry, bohatství), tak taky často nejsou. Protože mentalita a psychologie jsou složité a fungují různě. Záleží, co a jak na ně působí, jak moc je něco volivňuje, kam se to ubírá (směr), jaká je morálka a mravy (a role státu /vedení v tomto ohledu)… Jednoduše ale může nejistota a podobné POCITY být rozumově a prakticky neodůvodněné.

Upravil/a: Disraeli

To záleží jak se na to díváš a také v kterém místě žiješ. Např. někde v klidu Šumavy je to jistě jiné, než třeba v Praze, nebo jiném velkém městě. Také není zanedbatelné čemu věříš v médiích.

Každá doba byla nejistá a nebezpečná, některé více, jiné méně. Dnes jsme díky Rusku znovu na pokraji studené válk, takže žádná sláva. Ovšem i tak si nemůžeme například v České republice na bezpečnost stěžovat.

Rozhodně. Stále je nám vyráběn nějaký nepřítel. Před rokem 1989 to byl Západ, a dnes, když už neexistuje železná opona, tak politici, a samozřejmě masmedia, oprášili slovnik studené války, a brojí proti Rusku, které nás osvobodilo od nacistického Německa. Vždycky se najde něco, čím vystrašit občánky: třeba netečkovanými za covidu. Nebo pro méně technicky zdatné, kteří neslyšeli o fotosyntéze, stačí hrozba CO2, bez kterého nevyroste nic zeleného. 🙂 Lidem, nesmiřitelně rozděleným do svých bublin, lze nakecat cokoliv. Vládnou nám totiž arogantní nedouci, skoro to vypadá, že záškoláci, stylem “Čím hůř, tím líp.” Masmedia pro ně dělají dobrou a špinavou práci.

Každá doba je nejistá

Odpovím Ti vtipem, který nemá být až tak vtipný, jako poučný:

Dojde Izak za rabínem a praví: „Rebe, to už se nedá. Máme s Rebeckou jednu cimru, máme osm děti, teďka Rebecka vypere, všude tam visí prádlo. Hádáme se, jsme nevyspalí, děcka zlobí… Poraď, co máme dělat?“ Rabín se zamyslí a říká: „Mají doma nějaký ten hyd?“ Izak na to: „No, máme tucet slepic a kohouta, rabi.“ „Tak nastěhují ty kury k nim do tý jejich světnice.“ „Všecky, rabi? Oni se zbláznili!“ „Chtějí pomoct?“ „Chci.“ „No tak, nepindaj a udělaj, co jsem jim řekl. A za tejden mi přijdou říct, co a jak.“

Tak Izak odejde, zrobi, co mu rabín doporučil, po tejdnu se vrátí a říká: „Rabi, oni nám špatně poradili! Ty kury všude serou, teďka kohout ráno začne kokrhat, do toho kury kdákat, Rebecka nevyspaná…“ Rabín se zase zamyslí a říká: „Oni maj souseda goje, že?“ „Máme rabi, proč?“ Má ten jejich soused goj nějaký domácí hyd?" Izak nechápe, ale odpoví:" Pokud vím, tak má prase, rabi." A rabín pokračuje:„Tak dojdou za tím gojem sousedem a vypůjčejí si od něj to prase a nastěhují to prase k nim do tý jejich cimry.“ Izak zase cosi píčuje, ale rabín ho zmrdá, že má poslouchat a přijít říct za dva tejdny, co a jak. Ne dřív, dřív jich tu nechce vidět!

Tak Izak zrobi, co rabín poradil. Vrátí se, za dva tejdny, a praví:" Rebe, to už se nedá, to už je úplná důvoda! To prase chrochtá, smrdí, Rebecka ani nechce plnit svý manželský povinnosti!" Rabín nehne brvou a říká: „No, tak vrátěj trejfe prase gojovi. Kury daj zpátky do kurníku, nebo kde je měli předtím, to samé kohouta. Vyvětraj tu jejich kuču, zametou, a po tejdnu mi přijdou říct, jestli jsem jim dobře poradil.“

Tak Izak se vrátí, zrobi, co rabín nakazał, po tejdnu je zpátky na rabinátu a říká:„Rabi, oni mi ale tuze dobře poradili! Prase jsem vrátil gojovi, kury do kurníku, Rebecka zametla, vyvětrali jsme, a to se to bydlí! Čisto, čerstvý povětří, a toho místa! Rebecka včera plnila manželský povinnosti 3×, a jak ráda!“

Tak si to nějak přeber.

A jestli se Ti bude furt zdát, že žijeme v těžký a nebezpečný době, kup si domů na vychování jedovatýho hada, nilskýho krokodýla a tucet škorpionů. 😎👌

Neboj, ono Tě to potom přejde, nimrat se v nesmyslech! Ještě si můžeš, k tomu, přibrat jyřýka🤪 na opateru, kdyby Ti nestačilo! 👌😈

Však Ty se srovnáš! 😎🤙