Historie úprav
Odpověděl/a – 7.leden 13:24
Nejinak než jindy. Respektive je dnešní doba „nepokrokovější“ (bez uvozovek hlavně technologicky, s uvozovkami hlavně v oblasti práv, liberalismu, trendů a progresivismu), nejpohodlnější a lidé se víceméně mají asi nejlíp v historii (či potenciál pro to). Otázka taky vymožeností, dostupností a luxusu.
Jinak záleží i na zemi. A Česko je realtivně stabilní (jak v čem),
bohaté (roustocí a jako není chudé) a kriminalita je poměrně
nízká… tedy hlavně násilné a závažnější zločiny. Ale nějaká
rizika samozřejmě jsou. A mít se na pozoru není nikdy na škodu.
V různých zemích třetího světa a vlastně asi ve většině světa až
tak bezpečno a stabilně zase není…
Člověk (jednotlivec) se může připravovat různě. Být odolnější a
silnější, fyzicky i psychicky, být více zajištěný, obezřetný atd.
Důležitější je ovšem společnost a stát. Jeho stabilita, bezpečnost,
armáda, jeho obranné složky a síly, pojistky, prevence. Prostě systémy,
funkce a organizace /správa. To už je taky záležitost zřízení a
režimu.
Nejistota pak nemusí být správný, objektivní ukazetel… I na bezpečném, bohatém, stabilním atd. místě můžou lidé pociťovat růzbé nejistoty nebo nespokojenost. Viz indexy štěstí, spokojenosti (třeba s demokracií), kde se lidé cítí nebo necítí bezpečně, paradox štěstí, hédonickou adaptaci, Easterlinův paradox atd. Tam, kde by lidé měli být šťastní, tak často nejsou, tam kde by měli být spokojení (poměry, bohatství), tak taky často nejsou. Protože mentalita a psychologie jsou složité a fungují různě. Záleží, co a jak na ně působí, jak moc je něco volivňuje, kam se to ubírá (směr), jaká je morálka a mravy (a role státu /vedení v tomto ohledu)…
Odpověděl/a – 7.leden 13:28
Nejinak než jindy. Respektive je dnešní doba „nepokrokovější“ (bez uvozovek hlavně technologicky, s uvozovkami hlavně v oblasti práv, liberalismu, trendů a progresivismu), nejpohodlnější a lidé se víceméně mají asi nejlíp v historii (či potenciál pro to). Otázka taky vymožeností, dostupností a luxusu.
Jinak záleží i na zemi. A Česko je realtivně stabilní (jak v čem),
bohaté (roustocí a jako není chudé) a kriminalita je poměrně
nízká… tedy hlavně násilné a závažnější zločiny. Ale nějaká
rizika samozřejmě jsou. A mít se na pozoru není nikdy na škodu.
V různých zemích třetího světa a vlastně asi ve většině světa až
tak bezpečno a stabilně zase není…
Člověk (jednotlivec) se může připravovat různě. Být odolnější a
silnější, fyzicky i psychicky, být více zajištěný, obezřetný atd.
Důležitější je ovšem společnost a stát. Jeho stabilita, bezpečnost,
armáda, jeho obranné složky a síly, pojistky, prevence. Prostě systémy,
funkce a organizace /správa. To už je taky záležitost zřízení a
režimu.
Nejistota pak nemusí být správný, objektivní ukazetel… I na bezpečném, bohatém, stabilním atd. místě můžou lidé pociťovat růzbé nejistoty nebo nespokojenost. Viz indexy štěstí, spokojenosti (třeba s demokracií), kde se lidé cítí nebo necítí bezpečně, paradox štěstí, hédonickou adaptaci, Easterlinův paradox atd. Tam, kde by lidé měli být šťastní, tak často nejsou, tam kde by měli být spokojení (poměry, bohatství), tak taky často nejsou. Protože mentalita a psychologie jsou složité a fungují různě. Záleží, co a jak na ně působí, jak moc je něco volivňuje, kam se to ubírá (směr), jaká je morálka a mravy (a role státu /vedení v tomto ohledu)… Jednoduše ale může nejistota a podobné POCITY být rozumově a prakticky neodůvodněné.
