V knize Moudrost věků od kolektivu autorů je tento citát uvedený trochu jinak.

1." MALO ACCEPTO STULTUS SAPIT
Když utrpí škodu, i hlupák zmoudří
(Walther 14 335a)

Když hlupák utrpí škodu, uvědomí si to a po druhé stejnou chybu zpravidla neudělá.

2. Srovnatelné s tímto výrokem
Když blázna uperou, teprv sobě usrozumí. = Když blázna ubijí, teprve sobě porozumí.

Blázen vyslovil pravdu, která se jiným nelíbila, takže když ho utloukli, jeho pravda byla umlčena.

Nebo jiní chtějí dokázat, že jsou chytřejší než. nerozumný člověk – blázen. Mezi slepými je jednooký králem.

Hlupák či blázen jsou bráni jako lidé pošetilí, jednající nerozumně, tedy v obecném významu.

Citát bych přeložila takto:
I hloupí/pros­tí/blázni jsou někdy moudří.
hloupí ► množné číslo, proto -í

Latinský citát jsem našla na dvou německých webech
k výuce latiny, Senecu u tohoto citátu neuvádí ani jeden.

Stručně z němčiny:
Nápis byl v 16. století v období reformace ražen na mince, na nichž byl zkreslený (zpitvořený) obrázek biskupa, který se po otočení o 180° změnil v blázna.

„Die Einfältigen sind bislang weise.“
»Münzumschrift des 16.Jh. aus der Zeit der Reformation; Der Text wurde auf sogenannte Kehrmünzen geprägt. Diese zeigen ein verzerrtes Bild eines Bischofs und nach 180° Drehung jenes eines Narren.« [ http://imperi­umromanum.com/sprache­/sentenzen/sen­tenzen_17.htm ]

______

Nápis na minci: »Stultis aliquando sapientes« Viz: https://de.wi­kisource.org/wi­ki/Datei:Die_Gar­tenlaube_%281881%2­9_b_020.jpg (ta vpravo)

Pokud by někoho zajímaly další informace k mincím (německy):
https://de.wi­kisource.org/wi­ki/Spottm%C3%BCnzen