Co všechno zlevní až přijmeme Euro a jak se zhodnotí vklady občanů?

Nic se nezlevní, naopak, protože to obchodníci zneužijí, tak jako třeba na Slovensku, v Rakousku i v jiných zemích. Navíc budeme platit dluhy, které „nasekaly“ další státy eurozóny. Dokud máme svou měnu, tak se nás to netýká.

Upravil/a: elkon

Po zkušenostech ze všech okolních zemí se naopak vše zdraží. Platit jednou, či jinou měnou je pro podnikatele v podstatě stejné. Při přijetí jiné měny, většinou domácí, měna oslabí ,tím se oslabí i výše vkladů a úspor.

Tak koukám, že i Vy dnes hýříte vtípky 😉
Nebo je to z Vaší strany „jen provokace“?
Odhadem, pro 80% národa o přinese na několik let jen samé nevýhody

Ti kolem nás, hned pochopí, jací jsme nuzáci!
MINIMÁLNÍ MZDA v ČR JE OD LEDNA PŘIBLIŽNĚ 112,5 Kč za hodinu..
TEY, ASI 4,50 EUEO.
Od 1.1.2024 se v Německu zvyšuje minimální mzda, a to ze současných 12,00 EUR na 12,41 EUR hrubého za hodinu. Dosavadní minimální mzda ve výši 12,00 EUR
• Elektro – 13,95 EUR hrubého za hodinu
• Agenturní zaměstnávání (zapůjčování zaměstnanců) – 13,50 EUR hrubého za hodinu
• Stavebnictví – zde platí do odvolání stávající minimální mzdy ve výši 15,70 EUR hrubého za hodinu v tzv. starých spolkových zemích, 12,85 EUR hrubého za hodinu v tzv. nových spolkových zemích a 15,55 EUR hrubého za hodinu ve spolkové zemi Berlín
Do minimální hrubé mzdy se pro účely kontroly nezapočítávají žádné další benefity poskytované zaměstnancům nad rámec hrubé mzdy, jako např. cestovné, stravné, ubytování, stravování atd. Tato mzda musí být jasně prokazatelná mzdovou páskou a na žádost úřadů je povinností zaměstnavatele prokázat, že byla ve stanovené výši skutečně vyplacena zaměstnanci a že z ní byly zaplaceny příslušné odvody na sociální a zdravotní pojištění.
https://www.ex­portdosrn.cz/ar­ticle/od-1-1-2024-se-v-nemecku-zvysuje-minimalni-mzda/
MINIMÁLNÍ MZDA v ČR JE OD LEDNA PŘIBLIŽNĚ 112,5 Kč za hodinu..
TEY, ASI 4,50 EUEO.
ZNÁMÝ MÁ ve FRANKFURTU LEVNÉ BYDLENÍ. . ZAPLATÍ 600 EUR (1+2). Ceny se pohybují i kolem tisícovky.
https://wise.com/cz/blog­/zivotni-naklady-v-nemecku

NÁKLADY A RIZIKA
Zavedení eura je spojováno s některými riziky. Často zmiňovaná je ztráta samostatné měnové politiky a také obava, že s eurem přichází zdražování. Krizové období si navíc vynutilo vytvoření nákladných záchranných mechanismů. Nejedná se však o fatální problémy, jejichž dopady se nedají minimalizovat.

ZTRÁTA SAMOSTATNÉ MĚNOVÉ POLITIKY

Se vstupem do eurozóny a zánikem české koruny zanikne pravomoc České národní banky provádět autonomní měnovou politiku. Měnové prostředí v české ekonomice bude určováno rozhodnutími Evropské centrální banky, která musejí brát ohled na stav eurozóny jako celku. To se může jevit jako významné ochuzení nástrojů makroekonomické stabilizační politiky.

Vysoká obchodní i finanční propojenost české ekonomiky s eurozónou současně ale klade jistá omezení na autonomní rozhodování o domácích úrokových sazbách. Základním limitujícím faktorem je ohled na úrokový diferenciál v prostředí dokonalé mobility kapitálových toků.

Příliš vysoké české sazby oproti sazbám v eurozóně by mohly povzbuzovat příliv krátkodobého kapitálu, který by působil na zhodnocování kurzu a tím podvazoval exportní expanzi.
Příliš vysoké české sazby oproti sazbám v eurozóně by mohly pobízet k přijímání zahraničních úvěrů, což by následně mohlo ohrožovat domácnosti a firmy, které si nezajistily splácení cizoměnových úvěrů proti nepříznivému kurzovému vývoji.
Příliš nízké české sazby oproti sazbám v eurozóně by lákaly k vypůjčování české koruny k nejrůznějším spekulačním účelům na světových trzích (tzv. obchody carry trades).

ZAPOJENÍ DO EVROPSKÉHO STABILIZAČNÍHO MECHANISMU

Krizové období v eurozóně podnítilo významné změny v jejím institucionálním uspořádání. Jednou z nich je i vznik Evropského stabilizačního mechanismu, určeného ke spolufinancování nápravných programů v zemích eurozóny postižených vážnými makroekonomickými poruchami.

Pro Českou republiku bude zapojení do tohoto mechanismu po vstupu do eurozóny spojeno s nemalými náklady. Pro ilustraci, pokud by se hypoteticky ČR stala členem ESM v r. 2012, musela by během pěti let splatit v hotovosti kapitál ve výši cca 32 mld. Kč a přislíbit kapitál na vyžádání ve výši dalších cca 250 mld. Kč. Po dvanácti letech od vstupu do ESM by konečný závazek ČR (splacený a přislíbený kapitál) mohl dosáhnout v úhrnu cca 350 mld. Kč.

V členství ESM však nelze spatřovat jen vynaložení nákladů. Ustavení tohoto záchranného mechanismu je nutné vnímat v kontextu mnoha dalších institucionálních změn, jež zesilují tlak na obezřetné chování členských zemí eurozóny a snižují pravděpodobnost výskytu krizových situací. Vzniku mimořádných situací však nelze nikdy zabránit. Proto existence kapitálově silného záchranného mechanismu, schopného k okamžitému nasazení při zvládání poruch ohrožujících stabilitu eurozóny, představuje významný příspěvek k posílení institucionálních základů společné evropské měny.

RIZIKO VNÍMANÉ INFLACE

Obyvatelé některých států eurozóny získali pocit, že zavedení eura způsobilo zvýšení inflace. Statistické údaje o vývoji cenové hladiny tyto domněnky však vesměs nepotvrdily. Ve skutečnosti došlo k nárůstu cen jen na některých místech a u některých položek (v restauracích, u kadeřníka, v tržnicích, za drobné opravy aj.), jejichž podíl na celkových spotřebitelských výdajích byl omezený. U jiných druhů zboží naopak ceny stagnovaly či dokonce klesly, takže celkový dopad na statisticky vykazovanou inflaci byl minimální. V některých případech cenový růst nesouvisel se zavedením eura, ačkoliv byl této události mnohými spotřebiteli připisován.

Uvedenému riziku, že lidé se budou obávat eura kvůli zdražování, je třeba věnovat maximální pozornost. Proto také Národní plán zavedení eura v ČR zdůrazňuje princip cenové neutrality při přechodu na euro. Počítá s řadou opatření, která by měla čelit riziku vnímané inflace. Například obchodníci budou mít povinnost uvádět na cenovkách současně ceny v korunách i eurech, počítá se s častějším sledováním cenového vývoje u vybraných položek každodenní spotřeby, vhodnou formou budou zveřejňovány případy zneužití zavedení eura k neodůvodněnému zvýšení cen.

JEDNORÁZOVÉ NÁKLADY NA ZAVEDENÍ EURA

Přechod na používání eura v české ekonomice si od podnikového sektoru vyžádá vynaložení nemalých nákladů. Bude potřeba upravit nejrůznější informační systémy, přecenit zboží, vydat nové cenové katalogy, vyškolit zaměstnance a provést mnoho dalších úkonů. Tyto náklady si každý podnik bude hradit z vlastních zdrojů. Jedná se však vesměs o jednorázové náklady, zatímco výhody dané používáním eura budou trvalé. Včasná a důkladná příprava umožní náklady související s přijetím eura minimalizovat.
https://www.za­vedenieura.cz/cs/e­uro-a-ceska-republika/vyhody-a-rizika-eura/naklady-a-rizika

Upravil/a: da ny

Nič sa nezľavní, (skôr naopak pri preceňovaní obchodníci budú zaokrúhlovať hore a zamestnávatelia zamestnanecké platy smerom dole.
Peniaze budete počítať v menších číslach a 1 a 2 centy, možno už aj 5 centy ani nebudete už poznať, aj keď ceny budú aj v týchto drobných. Budú sa zaokrúhľovať podľa známeho matematického vzorca 1–2 dole k celej 10cent, 3–7 k 5cent a 8–9 hore k celej 10cent.
Zopakujte si pravidlá zaokrúhľovania.

Důlěžité je, že nic nezdraží, stejně jako nezdražilo v jiných zemích (v Německu byla inflace v r. 1999 jen 0,7%) stejně tak se neznehodnotí vklady (prostě je přepočtou pevným kurzem, který bude znám 2 roky dopředu a bude načasován tak, aby to bylo pro všechyn výhodné).
A ty výhody přijetí jste dost odbyl: kromě jednodušších plateb a obrovských úspor z odstranění kurzového rizika je to výrazná podpora výroby i obchodu. Jsme exportně orientovaná ekonomika a většina exportu jde do eurozóny.

Je to salámová metoda pomocí které se nenápadně odebírá naše svoboda a skončí to tím že se z nás stanu otroci EU a každý dostane do hlavy EU čip a tím bude konec našeho odporu k EU.