exkrement, mohl by to být nábytek, je to tuším i výraz pro určitý správní obvod a může to být i součást technického zařízení (kde je ale význam dost podobný s tím nábytkem)

elkon: Rozumný člověk se zeptá, když něco neví, nebo má o svých znalostech pochybnosti. Chytrý člověk nepředpokládá, že ví všechno.

i když slovo stolice má několik významů, všechna nejsou homonymní, ale vznikla přenesením významu,
Význam slova stolice – Nechybujte,cz

1. (odb.) zařízení pro výrobu nebo zpracování různých materiálů
▶ hutn. válcovací/tažná stolice; tech. mlecí/válcová stolice;
2. kus nábytku sloužící k sedění
dubová stolice
starožitná stolice
3.odchod výkalů z lidského těla
pravidelná/ranní stolice
jít na stolici
4. lidské výkaly
tvrdá/řídká stolice
inkontinence stolice
5. významný úřad, instituce; místo, odkud je takový úřad vykonáván; dř. vysokoškolská katedra
královská/knížecí stolice = trůn
soudní stolice
dř. stolice slovanských jazyků

▶Svatá/Apoštolská stolice = papežský úřad;

Původ slova stolice a slov v bodu 1, 2, 3, podle Rejzkova slovníku

1. stůl, stolek, stoleček, stolní, stolový, stolec,
stolař, stolovat, stolování, nastolit.
Všesl. – p. stół, r. stol, ch. stôl, s. stô,
stsl. stolъ ‘stůl, stolec, stolice, trůn’. Psl. *stolъ
je příbuzné s lit. stãlas, stpr. stalis tv.,
lot. stali ‘tkalcovský stav’, něm. Stuhl
‘stolice, stolička, tkalcovský stav’, angl.
stool ‘stolička, stolec, podstavec’, vše z
ie. *stƏ-lo-, *stā-lo ‘podstavec, stojan’
Tyto významy ukazují, že původně šlo o nábytek, na němž se jedlo, , ale nesedělo,
od s ‘stát’. Srov. :stolice, :stát2.

2, stolice ‘židle, trůn; lidské výkaly’, stolička..
stolice ‘židle, trůn; lidské výkaly’, stolička.
Viz :stůl. Ve významu ‘lidské
výkaly’ podle něm. Stuhl tv. vedle ‘stolička,
židle’, ze složeného Stuhlgang ‘vylučování
stolice’, původně vlastně Gang
zum Stuhl ‘chůze na stoličku (tj. na záchod)’.

3, stát2, stání, stoj, stojatý, stojka, stojan,
dostát, obstát, obstojný, postát,
prostát, přestát, ustát, vystát, nepřístojný.
Všesl. – p. stać, r. stoját’, sln.
státi, s./ch. stòjati, stsl. stojati. Psl.
*stojati (1.os.přít. *stojǫ) (B9) vychází
z ie. přít. tvaru *stƏ-i͡e/o-. Příbuzné
tvary jsou v lit. stóju ‘stojím’ (inf.
stóti), sthn. stêt ‘stojí’ (ze *stajiÞ,
inf. stên), osk. staít tv., lat. stō ‘stojím’
(ze *stāi͡ō, inf. stāre), stir. (ad)táu
‘jsem’ (ze *stāi͡ō), av. stāya- ‘postavit’,
vše jsou to útvary od ie. *stā-
‘stát’, od něhož je i lat. sistere ‘postavit’,
ř. hístēmi ‘stavím’, sti. tíšt􀀀hati
‘stojí’, av. hištaiti tv., toch. B ste
‘je’ aj. Viz i :stát se, srov. :stan,
:stav, :stáj, :stádo, :stálý, :stavět,
:stejný, :stůl.

V medicíně se výkaly nazývají stolice. Kmen „stol“ se v obměnách vyskytuje i v mnoha slovanských a dalších indoevropských jazycích. Stolice jako termín pro označení lidských výkalů je odvozována z německého Stuhl (stolice ve smyslu sedadlo) – Stuhlgang (vylučování stolice, původně Gang zum Stuhl, chůze na stoličku) nebo Nachtstuhl (noční výkalová stolice). z ie. přít. tvaru *stƏ-i͡e/o-.
:stejný, :stůl.

Podle slovnoíku ¨
lidské výkaly’ název podle něm. Stuhl tv. vedle ‘stolička,
židle’, ze složeného Stuhlgang ‘vylučování
stolice’, původně vlastně Gang
zum Stuhl ‘chůze na stoličku (tj. na záchod)’.

Je vidět, že slovo stolice má více významů, ale nejsou všechny homonymní,

A. Vezmu stolici jako předmět k sedění a stolici jako výkaly – je možná brát jako homonyma, protože stolice – výkaly – původ z německého Stuhl. čeština původ všeslovanský,.tedy homonyma podle původu.
Z pohleldu pvlodnoí etymologie německé Stuhl i české stůl pochází z indoevropštiny, takže nejde o homonymum, ale přenesený význam, tedy slovo mnohoznačné. Je vidět, že vždy njní jednoznačné, , zda jde o polysémii či homonymii, Toto pojetí z pohledu původu
(etymologie) se často nebere, ale exis
stuje širší pojetí – mluvnické, slovotvorné a kontextové. Významy máte, takže zkuste sám.

Stolice na sezení a stolice jako vyprazdňování – podst. Jméno a sloveso – toto se dá brát jako homonyma slovnědruhová.

Ostatní významy stolice jsou přenesené, takže nejde o homonyma, ale slovo mnohoznačné, kdy další významy vznikly přeneším významu, -např. metaforou, metonymií, přirovnáním atd.

2.Tudiž většina významů svědčí o tom, že jde o slovo mnohovýznamové, jen v příkladech, které jsem uvedla, jde o homonyma.

‘

Pokud vyjdeme, žeč české sstůl i německé Stuhl pochází z indoevropštiny, pak nejde o homonymum, ale slovo mnoznačné – přenesený význam. (kniž.) stolec

Upravil/a: annas

Vzdělaný člověk se na takové hlouposti neptá, protože výrazy zná.