Zřejmě to ovlivňuje genetika a tím daná stavba – růst rostlin.
„Ovíjivé rostliny se kolem opory obtáčejí celými výhony. Jsou pravotočivé – ovíjejí se tedy ve směru hodinových ručiček (chmel, zimolez), nebo levotočivé (vistárie čínská), které se otáčejí naopak. Dále do této skupiny patří aktinidie, podražec velkolistý, rdesno, z jednoletých druhů dlouhatec, povíjnice a další. Pro ovíjivé popínavé rostliny jsou vhodné především konstrukce s převažujícím vertikálním uspořádáním, např. tyče, opěrné sloupky a špalíry. Jejich průměr by neměl být menší než 5 mm a ne větší než 5–10 cm.“
Zdroj: http://www.zahradaapriroda.cz/pnouci-rostliny-%E2%80%93-zakladni-deleni/
0 Nominace Nahlásit |
Asi za to může Coriolosova síla, která se projevuje jinak na severní a na jižní zemské polokouli. Ta určuje i směr otáčení cyklón a anticyklón. Stejně tak jako vytékání vody z vany za ideálních podmínek bez vnějších vlivů. Bez záruky, ale genetické vybavení rostlin na to nemá vliv.
Upravil/a: Kepler
2Kdo udělil odpovědi palec? independent, Michala11
před 2142 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Myslím, že to není známo, ale z větší části to ovlivňuje genetika. Několik střípků do skládanky:
Takže jsou i rostliny obousměně ovíjivé. Ale já tvrdím, že i rostliny výše řazené do některé skupiny, mohou tu a tam na části stonku změnit směr. Možno udělat pokus a navinout mladé fazolky doleva, jak se s tím vyrovnají.
Brčál barvínek tvoří květy do větrníku, z pohledu rostliny
pravotočivého, resp. z pohledu rostliny levotočivou spirálu.
Borovice a další stomy tvoří spirálovité kmeny v důsledku nějakého
problému.
Konečně i zvířata jako hlemýžď.
U rovinné spirály platí směr otáčení při kreslení spirály
z vnějšku dovnitř, ačkoliv každý by kreslil spirálu od středu ven. Ale
z pohledu přírody je to možná správně, protože na obvodu spirály
bývají prvky starší, než uvnitř. Tak mluvíme o levotočivé spirále
hlemýždě (z našeho pohledu, z hlemýždího pohledu o pravotočivé a
z obou pohledů o pravotočivou šroubovici.
U prostorové spirály a šroubovice je jedno, jestli se třeba na
pravotočivý vrut díváme od hlavičky, nebo od špičky, svou stavbou je
pravotočivý. Pak je ale sporné, že při měření optické aktivity látek
prezentujeme jako levotočivé ty, které z pohledu proti směru paprsku
stojíciho pracovníka otočí rovinu polarizovaného světla doleva. Ve směru
pronikajícího světla je to ale doprava a z obou pohledů po pravotočivé
šroubovici.
Stejné je to u většiny ovíjivých rostlin, tzv. levotočivých, ale Michala
to selským rozumem v zadání otázky vyhodnotila jako pravotočivé.
Pokud jde opříčiny různých směrů anebo abscence točivosti, je
pravděpodobné, že se na zákonitosti a vztahy časem přijde, ale také je na
to možno hledět z pohledu, že to Stvořitel zařídil kvůli kráse a někdy
se budou zákonitosti těžko hledat. Nebo to mohou být i duchovní
zákonitosti, viz poslední odkaz. Potom by geneticky modifikované organismy
mohly být problém.
0 Nominace Nahlásit |
Koriolosova síla na to rozhodně vliv mít nebude. Má nějaký smysl pro rychlý pohyb, ale ne pro růst rostlin. Stejně tak pro výtok z umyvadla či vany vliv nemá. Potvory s nesymetrickou ulitou mají tvar ulity také dán od přírody a je jedno jestli jsou na severní nebo jižní polokouli (bývají mezi nimi i „opační“ jedinci, ale je to asi něco jako albín mezi lidmi)
Jsem se někde dočetl, že to je tím, jak se rostliny točej za sluncem, což může být podle druhu různé, podle způsobu, jak to kytka dělá, avšak nezávislé na severní, či jižní polokouli. Takže coriolosova síla na to vliv asi nemá.
No a na ty pralesní popínavky ve spodním patru na to slunce taky kašlou, páč není vidět. Na to otáčení listů a květů (nikoliv směr popínání) na slunce reaguje, to je jasné. Ale jak je to doopravdy, to vážně nevím>
Omotávací popínavky jsou jen jedním z mnoha způsobů popínání, jak popisuje link ode mě. Krom toho slunce není jen světlo, ale i teplo, UV a další složky, na které živé organismy mohou reagovat a taky většinou i reagují. 😉 Jinak já to taky nevím… jen si tak pročítám zdroje… 🙂