Co určuje rychlost rotace planety kolem svojí osy?

Historické důvody – jednou ji takhle někdo roztočil a úhlová rychlost se celou dobu víceméně zachovává. Kdyby se nějakým způsobem Země zastavila, bude stát.

Ten někdo byla srážka s planetou. „Záhy“ po vzniku Země.
Doplňuji:
Pokud zůstaneme u stejného značení tak ano. Jenom ty magnetické póly by se
vytvořily zase tak jak jsou vůči rotaci Země.

Upravil/a: mosoj

Nebo ještě jinak. Záleží, jak se srážejí kusy hmoty, asteroidy, protoplanety při tvorbě planety. Na zemskou rotaci měla velký vliv, podle teorie některých astronomů, srážka rané Země s jinou poměrně velkou planetou, při níž vznikl Měsíc. Údajně někdy před 4.5 mld let. Nevíme, zda tato teorie nebude v budoucnu vystřídána jinou, nicméně hypotetická planeta už má jméno Theia. Tehdy se Země zřejmě točila tak rychle, že jeden den trval 6 hodin. Od té doby se rotace Země zpomaluje. Brzdí ji právě ten Měsíc. Lze předpokládat, že dopady velkých těles, jako byl ten asteroid, co vyhubil dinosaury, mají též vliv na rychlost rotace.

Pozn. Den se prý prodlouží za 100 let o 1.7 milisecundy. Nepřeměřoval jsem to 😉

Země se otáčí setrvačností *) – ať už rotaci ´kdysi´ způsobilo cokoli, bez ohledu na slova, jimiž si lidé směry (strany) pojmenovali… Takže pokud prosadíš (´někdo´) změnu daných termínů, klidně můžeme říkat , že rotuje „za severu na jih“ (nebo třeba z bflm na psvz)…
😉
*) rychlost rotace pomalu klesá, zpomaluje ji např. pohyb tektonických desek a přesun hmoty z pólů k rovníku (zplošťování globu) – ale výrazných změn otáčení či dokonce zastavení rotace bych se nebál

Představme si velký oblak plynu a drobných prachových částic, jeden z miliónů podobných oblaků, z jakých se asi před řekněme pěti miliardami let skládala naše Galaxie (co to přesně je galaxie, jak vznikla a jak vypadá, si řekneme někdy příště). Mrak se nečinně vznáší v prostoru, dokud se někde “poblíž“ (jsme ve vesmíru, tak tohle slovo berte HODNĚ s rezervou) něco nestane: například vybuchne supernova a svou rázovou vlnou mrak z jedné strany zhustí, anebo se třeba jen někde blízko mraku rozsvítí hvězda, která tlakem svého záření začne mrak začne pomalu stlačovat. Může to být rychlé nebo to trvá statisíce let; rozhodující je, že nakonec jistá část mraku dosáhne takové hustoty, že začne působit na celý objem od té chvíle už nezanedbatelnou gravitací (všechna hmotná tělesa, jak víme, se vzájemně přitahují). Všechny částečky v mraku se začnou zvolna a pak čím dál rychleji pohybovat směrem k jeho těžišti. Přitom se neustále srážejí a vychylují z kursu; jak se mrak zhušťuje, vznikají v něm další místní jádra, která přitahují hmotu zase k sobě, a výsledkem je velký chaos, kdy se částečky pohybují nejrůznějšími směry. Rotační moment mraku proto nikdy není přesně nulový, a když se po miliónech let mrak smrští z průměru řádově deseti světelných let na nějakých deset světelných hodin, poměrně rychle rotuje kolem v podstatě náhodně vzniklé osy.
http://www.oran­zovestranky.cz/gam­ma/view.php?cis­loclanku=2006012302