‚Android‘ je název operačního systému pro mobilní zařízení. Laicky řečeno, je to prostředí umožňující spouštět na mobilu všelijaké Androidovské aplikace.
7Kdo udělil odpovědi palec? DusanOrlik, Michal Kole, chudst, Babsi, RomanP, anonym, svejk007
před 4840 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
něco jako když se o PC řekne, že má windows ;D
android je operační systém rpo mobily
6Kdo udělil odpovědi palec? DusanOrlik, Babsi, RomanP, anonym, Michal Kole, chudst
před 4840 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Android je rozsáhlá open source platforma, která vznikla zejména pro
mobilní zařízení (chytré telefony, PDA, navigace, tablety). Zahrnuje
v sobě operační systém (založený na jádru Linux), middleware,
uživatelské rozhraní a aplikace. Vyvíjí ho konsorcium Open Handset
Alliance, jehož cílem je progresivní rozvoj mobilních technologií, které
budou mít výrazně nižší náklady na vývoj a distribuci, a zároveň
spotřebitelům přinese inovativní uživatelsky přívětivé prostředí.
Při vývoji systému byla brána v úvahu omezení, kterými disponují
klasické mobilní zařízení jako výdrž baterie, menší výkonnost a málo
dostupné paměti. Zároveň bylo jádro Androidu navrženo pro běh na různém
hardwaru. Systém tak může být použit bez ohledu použitý chipset, velikost
či rozlišení obrazovky.[1]
Samotná platforma Android dává k dispozici nejen operační systém
s uživatelským prostředím pro koncové uživatele, ale i kompletní
řešení nasazení operačního systému (specifikace driverů aj.) pro
mobilní operátory a výrobce zařízení a v neposlední řadě pro
vývojáře aplikací poskytuje efektivní nástroje pro jejich vývoj –
Software Development Kit.
Obsah [skrýt]
1 Historie
2 Architektura
3 Historie verzí
4 Vývoj aplikací
4.1 Android Software Development Kit (SDK)
4.2 Emulátor
5 Základní části aplikace Android
5.1 Activity
5.2 Service
5.3 Content provider
5.4 Broadcast receiver
6 Android Developer Challenge
7 Android Market a instalace aplikací obecně
8 Zastoupení na trhu
9 Licence
10 Česká Android komunita
11 Související články
12 Reference
13 Externí odkazy
[editovat]Historie
Společnost Android Inc. byla založena v Kalifornii v říjnu 2003 Andy
Rubinem, Rich Minerem, Nickem Searsem a Chrisem Whitem. Google Inc. v srpnu
roku 2005 odkoupil v té době nepříliš známou „startup“ firmu Android
Inc. a udělal z ní svoji dceřinou společnost.[2]
Po odkupu společnosti tým Googlu pod vedením Andyho Rubina vyvinul platformu
založenou na Linuxovém jádře a v září roku 2007 Google získal několik
patentů v oblasti mobilních technologií. Odborná veřejnost začala po
akvizici spekulovat, že Google chce tímto krokem vstoupit na trh
„chytrých“ mobilních telefonů a chystá vydání vlastního
telefonu.[3]
5. listopadu v roce 2007 bylo vytvořeno uskupení Open Handset Alliance.
Konsorcium, které zahrnovalo společnosti zabývající se výrobou mobilních
telefonů, čipů nebo mobilních aplikací, např. Google, HTC, Intel, LG,
Motorola, NVidia, Qualcomm, Samsung, Texas Instrument a dalších
25 společností. Cílem tohoto konsorcia bylo vyvinout otevřený standard pro
mobilní zařízení. V ten samý den Open Handset Alliance ohlásil svůj
první produkt, Android, otevřenou mobilní platformu postavenou na jádře
Linux verze 2.6. Eric Schmidt dál při této příleţitosti ve svém projevu
najevo, že má Google s platformou Android velké plány: „Dnešní
oznámení je mnohem ambicióznější, než pouhý Google telefon, jak
spekuloval tisk v posledních několika týdnech. Naší vizí je, že
platforma, kterou představujeme, bude moci být použita na tisících
rozdílných telefonních modelech.“ O týden později byl vydán první
Android SDK pro vývojáře pod licencí open-source.[4]
V říjnu roku 2008 byl ve Spojených státech amerických uveden první
komerční telefon vyrobený firmou HTC s operačním systémem Android
(v České republice byl uveden v lednu 2009) a zároveň s tím bylo
uvolněno SDK 1.0. V roce 2009 roste počet zařízení používající
Android na více jak dvacet.
T-Mobile G1
Související informace naleznete v článku Seznam zařízení se systémem
Android.
[editovat]Architektura
Architektura operačního systému Android je rozdělen do 5 vrstev. Každá
vrstva má svůj účel a nemusí být přímo oddělena od ostatních
vrstev.
Nejnižší vrstva architektury je jádro operačního systému, které tvoří
abstraktní vrstvu mezi používaným hardwarem a zbytkem softwaru ve vyšších
vrstvách. Jádro systému Androidu je postaveno na Linuxu ve verzi 2.6. Je
využito jeho mnoha vlastností, jako podpora správy paměti, správa sítí,
zabudované ovladače nebo správy procesů, například souběžného běhu
aplikací, které běží jako samostatné procesy s oprávněním stanoveným
systémem. Tato vlastnost přispívá ke stabilitě a také ochraně systému.
Naopak systém nepodporuje grafické uživatelské rozhraní X Window System a
ani úplnou sadu GNU knihoven. Důvodem použití jádra Linux byla také
vlastnost poměrně snadného sestavení na různých zařízeních a tím
zaručená přenositelnost.
Další vrstvou jsou knihovny, které jsou napsány v C/C++ kódu a
využívají je různé komponenty systému. Tyto funkce jsou vývojářům
poskytnuty prostřednictvím Android Application Framework. Zde jsou uvedeny
pouze některé příklady knihoven:
Media Libraries – Knihovna podporuje přehrávání video a audio formátů,
stejně obrazové soubory, např. MPEG4, H.264, MP3, AAC, AMR, JPG a PNG.
LibWebCore – Knihovna webového prohlížeče, který podporuje i vložené
náhledy webových stránek.
libc – Odvozená BSD standardní knihovna systému C vyladěná pro embedded
zařízení.
SQLite – odlehčená relační databázová knihovna
OpenSSL – secure socket layer
FreeType – Knihovna pro rendering bitmapových a vektorových fontů.
OpenGL – Knihovna na vykreslování 3D grafiky.
Android Runtime vrstva obsahuje aplikační virtuální stroj zvaný Dalvik,
který byl vyvíjen od roku 2005 speciálně pro Android, týmem v Googlu pod
vedením Dana Bornsteina. Dalvik Virtual Machine (DVM) je registrově
orientovaná architektura, využívá základních vlastností Linuxového
jádra, jako je správa paměti nebo práce s vlákny. Vznik nového
virtuálního stroje byl iniciován ze dvou důvodů. Prvním důvodem byla
licenční práva, kdy jazyk Java a jeho knihovny jsou volně šiřitelné,
zatím co JVM není. Dalším důvodem byla optimalizace virtuálního stroje
pro mobilní zařízení a to především v oblasti poměru úspory energie a
výkonu. V této vrstvě jsou také obsaženy základní knihovny
programovacího jazyka Java. Knihovny se svým obsahem blíží platformě Java
Standard Edition. Hlavní rozdíl je v nepřítomnosti knihoven pro
uživatelské rozhraní (AWT a Swing), které byly nahrazeny knihovnami
uživatelského rozhraní pro Android nebo přidání knihovny Apache pro práci
se sítí. Překlad aplikace napsané pro Android probíhá zkompilováním
zdrojového Java kódu do Java byte kódu pomocí stejného kompilátoru, jako
je používán v případě překladu Java aplikací. Poté se překompiluje
Java byte kód pomocí Dalvik kompilátoru a výsledný Dalvik byte kód je
spuštěn na DVM. Každá spuštěná Android aplikace běží ve svém
vlastním procesu, s vlastní instancí DVM.
Vrstva Application framework je pro vývojáře nejdůležitější. Poskytuje
přístup k velkému počtu služeb, které mohou být použity přímo
v aplikacích. Tyto služby mohou zpřístupňovat data v jiných aplikacích,
prvky uživatelského rozhraní, upozorňovací stavový řádek, aplikace
běžící na pozadí, hardware používaného zařízení a mnoho dalších
služeb a funkcí. Základní sada služeb zahrnuje především:
Sada prvků View – Tyto prvky jsou použity pro sestavení uživatelského
rozhraní jako seznamy, textové pole, tlačítka, checkboxy a jiné.
Content providers – Umožňuje přístup k obsahu (např. kontakty) jiných
aplikací.
Resource manager – Poskytuje přístup „nekódovým“ zdrojům, jako jsou
řetězce, grafika, přidané soubory.
Notification manager – Umožňuje všem aplikacím zobrazit vlastní
upozornění ve stavovém řádku.
Activity manager – Řídí životní cyklus aplikací a poskytuje orientaci
v zásobníku s aplikacemi.
Nejvyšší vrstvu systému tvoří základní aplikace, které využívají
běžní uživatelé. Může jít o aplikace předinstalované nebo dodatečně
stažené z Android Marketu. Například e-mailový klient, SMS program,
kalendář, mapy, prohlížeč, kontakty a další aplikace i od
„třetích“ stran. [5]
[editovat]Historie verzí
Od první verze bylo vydáno několik aktualizací, které opravují chyby a
přidávají nové funkce. Jednotlivé verze systému se jmenují podle
zákusků (Cupcake, Donut, Eclair, Froyo, Gingerbread).
1.5 (Cupcake)
Linuxové jádro 2.6.27 30. Dubna 2009 byla uvolněna aktualizace na Android
1.5 (Cupcake).[6] Update přidává několik nových funkcí:
Možnost nahrávat a sledovat videa z kamery.
Nahrávání videí na YouTube a fotografií na Picasu přímo z telefonu.
Nová softwarová klávesnice s automatickým dokončováním slov.
Bluetooth – podpora A2DP.
Možnost automaticky připojit Bluetooth headset.
Nové widgety a složky.
Animace při přechodu mezi obrazovkami.
Rozšířena funkce kopírovat a vložit.
http://developer.android.com/sdk/android-1.5-highlights.html
1.6 (Donut)
Linuxové jádro 2.6.29 15. září 2009 bylo uvolněno 1.6 (Donut)
SDK.[7]Změny:
Vylepšený Android Market.
Nové prostředí fotoaparátu, kamery a galerie.
Galerie umožňuje označit více fotografií k vymazání.
Aktualizované vyhledávání hlasem.
Quick Search Box – umožňuje vyhledávat záložky, historii, kontakty a na
webu z domovské obrazovky.
Podpora pro technologie CDMA/EV-DO, 802.1×, VPN, Gesta a syntéza řeči.
Podpora pro WVGA rozlišení displeje.
Vylepšení rychlosti vyhledávání a kamery.
http://developer.android.com/sdk/android-1.6-highlights.html
2.0/2.1 (Eclair)
Linuxové jádro 2.6.29[8] 26. října 2009 bylo uvolněno 2.0 (Éclair)
SDK.[9] Mezi změny patří
Optimalizována rychlost hardwaru.
Podpora pro více velikostí a rozlišení displeje.
Zdokonalené uživatelské prostředí.
Nové prostředí prohlížeče a podpora HTML5.
Nový seznam kontaktů.
Mapy Google aktualizovány na 3.1.2.
Podpora pro Microsoft Exchange.
Podpora přisvětlovací diody.
Digitální zoom (fotoaparát).
Vylepšená softwarová klávesnice.
Podpora pro Bluetooth 2.1.
Animované tapety na domovské stránce.
http://developer.android.com/sdk/android-2.0-highlights.html
2.0.1 SDK bylo vydáno dne 3. prosince 2009.[11]
2.1 SDK byla vydána dne 12. ledna 2010.[12]
2.2 (Froyo)
Linuxové jádro 2.6.32[13] 20. května 2010 na konferenci Google I/O byl
představen Android 2.2. Přidává nové technologie a funkce uživatelého
prostředí:
Možnost instalovat aplikace na paměťovou kartu.
Adobe vydalo plugin Adobe Flash 10.1. Není integrován do systému, distribuce
je řešena přes Android Market nebo přes stránky Adobe.
Díky JIT (Just-in-time) kompilátoru se podařilo zvýšit rychlost systému na
různých benchmarcích 2× až 5×. Dále je vylepšena správa paměti
RAM.
Možnost vytvořit z telefonu WiFi hotspot, nebo sdílet internetové
připojení přes USB kabel.
Dva nové režimy telefonu – „car mode“ a „night mode“ (režim
v autě a noční režim).
Více nastavení fotoaparátu a kamery.
Přidána podpora pro OpenGL ES 2.0, vícebarevný trackball, vylepšena podpora
pro Exchange, Bluetooth a přidána další vrstva vývojářského API.
http://developer.android.com/sdk/android-2.2-highlights.html
2.3/2.4 (Gingerbread)[14],
Linuxové Jádro 2.6.35 6. prosince 2010 byla vypuštěna verze Android
2.3 Gingerbread.
Podpora video formátu WebM pro HTML5 video[15]
Podpora pro Near Field Communication standard, který dnes podporují některé
mobilní telefony
Podpora SIP protokolu pro internetovou telefonii
Lepší správa prostředků
Upravená virtuální klávesnice
Zlepšená funkce kopírovat a vložit[16]
Podpora více kamer a nových sensorů
Nové Google Maps 5 s 3D přístupem (Dostupné přes market pro všechny
verze androida)
Rozšíření podpory nativního kódu
Verze 2.4 zatím nebyla oficiálně představena, ale měla by přiněst
podporu pro využití 2 jádrových procesorů.
3.0 (Honeycomb))[17]
Očekávané novinky budou zahrnovat[17]:
Optimalizace pro velké obrazovky tabletů
Tří dimenezionální desktop s přepracovanými widgety
Upravený multi-tasking
Přístup ke Google eBooks
? (Ice Cream Sandwich)[18]
[editovat]Vývoj aplikací
Oficiálně podporované vývojové prostředí pro aplikace Android je
Eclipse. Do něj je možné nainstalovat ADT plugin, který ulehčuje práci
s Android projektem. Vývojáři ovšem nejsou nuceni pracovat v tomto
prostředí, ale mají možnost volby jiného IDE nebo jednoduchého textového
editoru a kompilace aplikací pomocí příkazové řádky.
[editovat]Android Software Development Kit (SDK)
Nástroje pro vývoj aplikací pro platformu Android jsou obsaženy v SDK,
který je dostupný pro všechny hlavní platformy operačních systémů
GNU/Linux, Windows i Mac OS. Sada SDK je rozdělena na tři druhy: základní
(nástroje nezbytné pro vývoj aplikací), doporučená a plná konfigurace
vývojového prostředí.
Základní konfigurace SDK:
SDK Tools – Obsahuje nástroje pro debugging (ddms), testování aplikace,
správu Android Virtual Devices (AVD), Android emulátor, analýzu grafického
layoutu a další potřebné programy.
SDK Platform-tool – Obsahuje další důleţité nástroje pro vývoj
aplikací, které jsou závislé na verzi platformy a jsou aktualizovány při
vydání nové verze SDK. Jeden z nástrojů je například Android Debug
Bridge, umožňující nahrávat soubory do zařízení.
Android SDK platforms – Každá platforma SDK se skládá z knihoven,
systémového obrazu, ukázkových kódů, skinů emulátoru a jiných zdrojů.
Ke kompilaci aplikace a pro nastavení a běh AVD musí být přítomna alespoň
jedna platforma.
Doporučená konfigurace SDK:
USB Driver – Komponenta, která je nutná pouze při ladění a testování
aplikace nainstalované na zařízení. Potřebné pouze pro platformu
Windows.
Příklady kódů – Obsahuje ukázkové kódy aplikací, které jsou
aktuální pro každou platformu.
Dokumentace – Obsahuje lokální kopii dokumentace pro aktuální Android
framework API. Tato dokumentace je také využita ve vývojovém prostředí
Eclipse.
Plné konfigurace SDK:
Google API – Knihovny, zpřístupňující rozhraní Google Maps, které je
možno použít v aplikacích.
Ostatní SDK platformy – To je například Market Licensing package, který
obsahuje knihovnu ověřující licenci aplikace, zda se nejedná o nelegální
kopii.[19]
[editovat]Emulátor
Emulátor operačního systému Android je obsažen v Android SDK. Umožňuje
testovat vytvořené aplikace bez fyzického zařízení. Pomocí Android SDK a
AVD Manageru je možné konfigurovat volbu síťového připojení, SD karty,
atd. a spouštět jednotlivá virtuální zařízení. Většina aplikací se
chová v emulátoru stejně jako na fyzickém zařízení. Existují, ovšem
výjimečné situace, které se virtualizovat nedají nebo jen těžko,
například přijímání hovorů, video/audio vstup, úroveň nabité baterie,
funkce bluetooth, atd.
[editovat]Základní části aplikace Android
Základní stavební kameny v aplikacích Android jsou komponenty activity
reprezentující obrazovku, service umožňující provádět akce na pozadí,
content providers poskytující přístup k datům a broadcast reciever
reagující na příchozí oznámení. Všechny tyto komponenty musí být
definovány v souboru AndroidManifest.xml, uloženém v kořenovém
adresáři projektu. Kromě content provideru mohou komponenty mezi sebou
kooperovat pomocí zpráv, tzv. intentů.
[editovat]Activity
Activity odpovídá jedné obrazovce. Obsahuje grafické uživatelské rozhraní
pro interakci s uživatelem. Aplikace obsahuje obvykle více activit, mezi
kterými je uživatel schopen přepínat a přitom si activity může předávat
informace. Zahájení activity je poměrně náročná záležitost. Musí se
vytvořit nový proces, alokovat paměť pro objekty uživatelských rozhraní,
které se rozloží do layoutu obrazovky a připravenou obrazovku vyvolat
zobrazení. Aby nedocházelo ke zbytečnému plýtvání výpočetních
prostředků např. při vzniku, zániku a opětovného vzniku activity –
což se jednoduše může stát při stisku tlačítka zpět na zařízení –
je zde Activity Manager, který zodpovídá za vytváření, rušení a celkovou
správu životního cyklu activity. Activity Manager pracuje se zásobníkem, ve
kterém jsou uchované informace o spuštěných activitách, a na vrcholu
tohoto zásobníku je aktuálně zobrazované activity. Životní cyklus
activity se může nacházet v těchto stavech:
Activity starts – Počátek, kdy je actvity inicializováno.
Activity is running – Activity je zobrazeno na displeji a může mít
interakci s uživatelem. V jediném okamžiku může být právě jedna
activity v tomto stavu.
Process is killed – Activity Manager zrušil activity z důvodu nedostatku
paměti. K této akci může dojít, pokud activity není viditelné. Další
možnost není tak obvyklá – activity je viditelné, ale uživatel s ní
nemůže navázat interakci (nastává například při dialogových
hláškách).
Activity is shut down – Activity Managerem ukončil activity a ta již
nevyužívá žádnou paměť.
[editovat]Service
Komponenta service neposkytuje uživatelské rozhraní, ale představuje pouze
proces běžící na pozadí. Většinou se používá k vykonávání dlouho
trvajících úkolů nebo k přístupu k vzdáleným zdrojům, kde není
známá doba odezvy (jako je připojení k serveru). Service můžeme spustit
dvěma způsoby a to pomocí metody startService. Potom se service může
ukončit sama nebo ji může ukončit jiná komponenta. Další způsob
spuštění je pomocí metody bindService, kterou vyvolá jiná komponenta, tzv.
klient, v tomto případě service může ukončit pouze klient, který ji
spustil. V jednom okamžiku může být k service navázáno pomocí metody
bindService i více komponent, potom je service ukončena po odpojení všech
klinetů. Service se mŧţe nacházet ve třech stavech:
Component calls – Inicializace service pouhým zavoláním nebo navázáním
komponenty na service.
Service is running – Service vykonává na pozadí svou funkci.
Service is shut down – Service byl ukončen sám nebo komponentou, záleží
na formě spuštění service.
[editovat]Content provider
Content provider je aplikační rozhraní pro sdílení dat mezi aplikacemi, ale
i pro sdílení dat v aplikaci mezi jednotlivými activitami. Aplikace může
uchovávat data v souborech, SQLite databázi nebo na webu, a přesto budou
mít k těmto datům přístup – pokud je to povoleno – jiné aplikace.
Content provider má relativně jednoduché rozhraní se standardními metodami
(insert, update, delete a query), které mají stejnou funkci jako klasické
databázové metody. Oddělení dat od uživatelského rozhraní nabízí
možnost nahrazení výchozích aplikací novými. Například může jakákoliv
aplikace využít uložených uživatelských kontaktů a nahradit tak
defaultní aplikaci pro jejich zobrazování.
[editovat]Broadcast receiver
Broadcast reciever je komponenta sloužící k „naslouchání“ oznámení.
Podle určení na ně reaguje, například výpisem na stavový řádek nebo
spuštěním jiné komponenty. Aplikace mohou využívat broadcasty systémové
nebo vytvářet své vlastní. Podobně jako service ani broadcast receiver
nemá uživatelské rozhraní. Příklad použití broadcast recieveru může
být reakce na oznámení o nízkém stavu baterie, o zachycení fotografie,
doručení SMS zprávy nebo stažení dat. [20]
[editovat]Android Developer Challenge
Aby společnost Google přílákala vývojáře pro tuto novou platformu, do
soutěže Google Developer Chalenge vložila v roce 2008 celých 10 milionů
dolarů. Android Developer Challenge je soutěž vývojářů pořádaná
společností Google. Do soutěže se přihlašují skupiny vývojářů či
jednotlivci, kteří prezentují své aplikace pro mobilní telefony na
platformě Android. Ti nejlepší se pak podle stanovených pravidel podělí
o finanční odměny, z nichž mohou financovat další vývoj, a získat tak
lepší šanci na úspěch v dalších kolech, ve kterých užší výběr
usiluje o řádově hodnotnější finanční odměny.
První kolo začalo v květnu výběrem 50 projektů za pomoci odborné
poroty, které obdržely každý 25 tisíc dolarů na další vývoj. Z těch
pak bylo vybráno 10 vítězů (každý vítězný projekt dostal 275 tisíc
dolarů) a dalších deset týmů dostalo sto tisíc dolarů. Podobné druhé
kolo soutěže se konalo následující rok.
[editovat]Android Market a instalace aplikací obecně
Aplikace do zařízení s operačním systémem Android jsou primárně
dostupné přes tzv. Android Market, což je služba určená pro stahovaní
aplikací a her, kterou provozuje přímo Google. Byla dostupná již
s uvedením prvního mobilního telefonu a v současné době (květen 2011)
je na ní více než 290.000 aplikací, z nichž část je zcela zdarma a
část je ke stažení zdarma a při spuštění zobrazuje reklamy. Zbylé
aplikace jsou placené – ty lze zatím kupovat jen v omezené množině
zemí, která se ovšem rozrůstá (toto omezení platí pouze pro placené
aplikace).
V únoru 2011 byl Android Market rovněž zpřístupněn přes Internet.
Uživatelé tak mohou ze svého PC procházet seznamy aplikací a rovněž si
vybírat ty, které se automaticky nainstalují na jejich mobilní zařízení.
Veškerá tato funkcionalita byla do té doby přístupná pouze z mobilního
zařízení.[21]
Protože Android je však otevřenou platformou, aplikace na ni je možné
nahrávat i přímo např. z počítače (postupy jsou zdokumentované a
podporuje je i samotné Android SDK).
Pro ty, kteří by chtěli modifikovat i samotné vlastnosti operačního
systému, existují postupy, jak získat oprávnění administrátora
v zařízení (administrátor se nazývá v Linuxu root, proto se těmto
postupům říká rooting). Je potřeba podotknout, že takové změny nejsou
oficiálně podporované a mohou porušit některá obchodní ustanovení a
vést např. ke ztrátě záruky a podpory k zařízení.
[editovat]Zastoupení na trhu
Společnost Canalys odhadovala, že ve druhém čtvrtletí 2009 měl Android
2,9% na trhu tzv. chytrých telefonů, ve třetím čtvrtletí to bylo
3,5%.[22]
V květnu 2010 již ale Android zřejmě předběhl v USA iPhone co do počtu
prodaných telefonů svým podílem 28% na trhu v USA.[23]
V červenci 2011 Google oznámil, že je aktivováno každý den 550 000
„Androdích“ zařízení.[24]
[editovat]Licence
Android je zcela otevřený systém: od modulů Linuxového jádra, knihoven,
aplikačního programové rozhraní až po základní aplikace. To dává
výrobcům možnost přizpůsobit systém nasazenému hardwaru a také lépe
integrovat své aplikace. Android je zároveň šířen pod
„business-friendly“ licencí (Apache/MIT), což umožňuje třetím stranám
využívat systém pro nejrůznější účely.
Díky vydání produktu jako open source a nezávislosti na použitém hardwaru
může být Android spuštěn na velkém počtu přístrojů. Tato skutečnost
zapříčinila vznik velkého a ekonomicky úspěšného ekosystému tvořeného
aplikacemi, vývojáři a uživateli.[25]
[editovat]Česká Android komunita
Existují české weby, které sdružují část české a slovenské
komunity lidí jakkoliv dotčených platformou Android.
23. září 2008 bylo založeno české android fórum. Kolem tohoto fóra
existuje rozsáhlá (více než 11 000 členů) android komunita.
V polovině ledna 2010 došlo ke sjednocení tří velkých českých
komunitních webů o platformě Android (android-google.cz, mujandroid.cz,
googleandroid.cz) pod novou doménou svetandroida.cz
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Android_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)
0
před 4840 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek