Co si myslíte o kompostování mrtvých?

Je mi jedno, jak s mým tělem naloží

Nevím jestli je to nejekologičtější alternativa (a nechce si mi o tom spekulovat), ale každopádně mi to přijde vhodné. Já sice mám místo, kam mě šoupnou do penálu (rodinné), ale je mi celkem fuk co se mnou bude, až natáhnu ráfy. Z pochopitelných důvodů – jistě. Stejně už do toho nebudu moci kecat, takže vocogo? ;) :D :D

Hele, kupříkladu mé svíčkové báby (hlavně starší starší) – to je pořád něco. Zrovna na dušičky… Ona: „Je potřeba nová drť!“ Já: „Na co, vždyť jsme ji dávali před 3 roky? A nikam neubyla!“ Ona: „JE HNUSNÁ, špinavá, zašedlá, blablabla!“ (s druhou rozhodly NAVZDORY mým LOGICKÝM výhradám, že bude BÍLÁ mramorová drť – a to víš , to nevydrží ani na venkově bílé, natož v Praze. :( :() Já: „Tak jste neměly chtít bílou!“ A už byl oheň na střeše, pustily se do mě unisono, dokonce i synovcova břehulka jim opatrně přitakávala – zkrátka aliendrone rodinná černá ovce, vyvrhel, zmetek nevděčný a vůbec! A výsledek?

Samozřejmě že JÁ to musel obstarat, ony přijdou jen na kontrolu, zapálí svíčičky, zkritizují případné imaginární vady (které vidí jen ONY!) a tak vůbec. A to si piš, že mne uháněly (páč jsem řekl, že až na jaře, na zimu že to nemá cenu)! :(

Takže kompostování mi přijde VELICE vhodné, + nějaké SYMBOLICKÉ pietní místo OK. Víš, má představa je něco jako vojenský hřbitov v Arlingtonu, jen křížek v zemi (v ní pochopiotelně nic, leda tak popel BEZ URNY), prostě tenhle nebožtíkovský byznys NEMÁM RÁD a přijde mi jako zbytečná pakárna. (A to nemluvím o poplatcích!)

Jaký jiný názor na to máte?

Ak na toto pozrieme bez emócií, uvedomíme si, že nie je to nič iné, než kolobeh života.
Je to vlastne urýchlenie pomalého javu rozloženia ľudského tela pochovaného klasickým spôsobom v zmysle aj kresťanského „…v prach sa obrátiš“ a jeho zmiešanie s pôdou do zmesi, v ktorej vyrastá nový život… Čo iné je napríklad pochovávanie do hromadných hrobov obetí veľkých prírodných nešťastí a vo vojnách, s použitím urýchľovačov dezinfekcií napr. vápno. Podobne aj rozsypanie popola po spálení na „pietnú lúku“, či vo vzduchu nad tatranskými končiarmi (Dočolomanský), do vôd morí a oceánov, je vlastne návrat mŕtveho do kolobehu života.
Iné je vnímanie človeka ako porušenie tradícií, jeho citov k mŕtvemu, obava z reakcií okolia, spoločnosti a nemalú úlohu má aj obava o vlastnú budúcnosť po svojej smrti (aj keď navonok sa sneží to neprejavovať).
Kdesi som počula, čítala myšlienku:
„Buďme užitoční človeku a životu na Zemi aspoň po smrti.
Oživme život, aj ak sme sa pričinili o zánik života.“

Upravil/a: led

Je mi jedno, jak s mým tělem naloží

Je mi jedno, jak s mým tělem naloží

Prach jsi a v prach se obrátíš.

Je úplně fuk, jak se zpět k Zemi pripojíš.

Upravil/a: Edison

Ano, je to nejekologičtější alternativa

Moc nechápu… Přece klasický pohřeb „do země“ JE kompostování. Čemu nerozumím? Já do kompostu házím vše ekologicky rozložitelné a bioodpad vždycky trochu přihrnu hlínou. Zatím to pracovalo bezvadně, tak co dělám špatně a čemu nerozumím? Ale zpět k pohřbívání do země. Že jde o kompostování platí samo sebou jen tehdy, pokud člověka kvalitně nezakonzervují někam do jílu. Pak jde spíše o mumifikaci. Ale pokud má člověk přístup ke „klasický“ hlíně, jako máme třeba u nás na městském hřbitově (což o tom novém mimo město se říst nedá), tak pak jde prakticky o kompostování, takže – co nového v Americe vymysleli? Při pohřbívání do země na Prajzké známe proces dávno. Jde o proces aerobní, při kterém hraje roli vhodná vlhkost prostředí, procesy hniloby a tlení, na kterém se podílí pestrá škála mikroorganismů a organismů, jako jsou třeba brouci, červi, larvy, žížaly, svinky, svinule, roztoče, chvostoskoky, štírky, stonožky, mnohonožky, no PROSTĚ HMYZ a hlavně plísně a bakterie. Ovšem nejde o zahradní kompostování a i když je pohřeb velmi skromný, IMHO jde o komunitní kompostování. Přeložit si může každý jak chce, roli sehrají pohnutky a dogmata, ale… Viděls někdy přesličky na hrobech a okolo? Tyoe vždyť to tam vypadá jak v pravěku! Správci na hřbitovech chtějí věčnou likvidací hlíny a náhradou za dlažbu zabránit tomu, aby bylo hned od pohledu zřejmý, jak se tam přesličce a podobně až neuvěřitelně daří, prostě maskují živnou půdu, ale pokud je zájem, dá se udělat jednoduchý test: kdykoli jdeme k zahradníkovi zakoupit nějaký ten zelený, pichlavý solitér na hrob a zahrádkář nám bude PŘÍSAHAT, že maximální vzrůst „keříčku“ může být něco okolo výška 70cm a průměr MAXIMÁLNĚ 50cm a bude se DUŠOVAT, že by tam musel růst min. 15 let, aby takových rozměrů dosáhl a jiná varianta NENÍ MOŽNÁ, bo prostě ZNÁ TY DRUHY a nějaká přírodní anomálie SE VYLUČUJE, bo on jako profík TO PROSTĚ 100% VÍ, ZPRAVIDLA vám za pár let na hrobu stejně vyroste jehličina obřích rozměrů jak za dinosaura, která trhá náhrobní kameny a svým prokořeněním pak zajišťuje nevratné poškození všech podobných ozdůbek, kterými člověk dává na odiv „úhlednost života“, kterej vedl. A jak si abnormální vzrůst jindy drobných rostlin vysvětlit? No ŽIVNÁ PŮDA, přátelé… za těmito divy rostlinného života nehledejme nic, než kvalitní výsledný produkt kompostování a nevěřme tomu, že jakýkoli život kdy končí, dokud ho sami nezlikvidujeme tím, že nahradíme třeba betonem či dlažbou. Ale jak říkám v úvodu – tady nechápu a vlastně celý způsob života člověka se i zde odvíjí od jeho vlastního způsobu chápání. Kdo chce, může se „nechat pohřbít“ formou NaOH, což by dneska taky neměl být problém.

Jaký jiný názor na to máte?

Mně to jedno není. Pohřeb musí být hezky pod zem, i kdyby to byl levný pohřeb, protože má vliv na posmrtný život.

Lidé, kteří se po smrti nechají spálit, nepůjdou do nebe.

Navíc kompostování mrtvých je nechutné a v rozporu s dobrými mravy.

Jaký jiný názor na to máte?

Já si o tom raději nic nemyslím.

Upravil/a: michalds

Je mi jedno, jak s mým tělem naloží

Je mně to úplně jedno.

Upravil/a: jirka F

Je to cynické a bezcitné

No jak je libo – podobný proces probíhá při fermentaci chlévské mrvy na kvalitní hnůj – tělo se vloží do kompostovací schránky a pokryje se organickým materiálem: odštěpky dřeva, vojtěškou, senem. Prostředí uvnitř schránky se provzdušní, aby přirozeně se vyskytující bakterie mohly začít pracovat. Vzduch se přitom zahřívá na teplotu 49 a 71 stupňů Celsia, při které se ničí většina škodlivých patogenů. Celý proces rozkladu trvá zhruba 30 dní a jeho výsledkem je necelý metr kubický kompostu. Ten si pozůstalí mohou odnést domů, zasadit do něj třeba strom. Zkompostování lidských ostatků vychází v přepočtu na 127 tisíc korun.

Upravil/a: dudu