Dandi
Koncil má za cíl projednat a urovnat záležitosti týkající se
církevní nauky a praxe.
Attack-design
Cíle koncilu byly dva:
- Reagovat na vznik protestantství a definovat nauku katolické církve
v diskutovaných otázkách. Císař Karel V. se zasazoval, aby protestanti
měli na koncilu svůj hlas, i přestože byl sám katolíkem. Oproti papeži
se také snažil o znovusjednocení víry v německých zemích, protože to
nejlépe odpovídalo jeho potřebám centralizace moci. Během 2. zasedání
koncilu v letech 1551–1552 byli protestanti dvakrát pozváni a koncil vydal
záruky pro bezpečnost reformátorských vyslanců. Bylo jim nabídnuto právo
diskutovat, avšak upřeno hlasování. Philipp Melanchthon a Johann Brenz spolu
s dalšími německými lutherány vyrazili na cestu na koncil, a to spolu se
svými vyznáními (Melanchthon se svým ironickým vyznáním známým jako
Confessio Saxonica). Avšak upření práva hlasovat a průběžný úspěch
vojenské kampaně proti císaři Karlu V. je přimělo ukončit protestantskou
spolupráci s koncilem.
- Připravit reformu církevní discipliny a správy. Tento cíl byl důvodem
svolání i předešlého, 5. lateránského koncilu, kterému předsedali
Julius II. a Lev X., a jedním z důvodů úspěchu reformace. Koncil zasedal
v 25 zasedáních, avšak celá polovina z nich byla věnována slavnostním
vyhlášením. Hlavní část práce byla vykonána ve výborech a
kongregacích, jejichž práci koordinoval papežský legát. Koncil učinil
přítrž zneužívání církevní moci a zavedl disciplinární reformu,
která zahrnovala i odpustky, stav řádů, vzdělání kléru, rezidence
biskupů a zákaz soubojů.
Doktrinální rozhodnutí koncilu jsou rozdělena do dekretů, které
obsahují pozitivní vyjádření dogmat katolické církve a kratší kánony,
které zavrhují (anathematizují) protestantský pohled na sporné otázky.
Tato vyjádření jsou velmi strohá a přesná. Protestantské pozice však
často dokumenty zachycují ve vyhrocené podobě a někdy jsou směšovány
s jinými herezemi, které zavrhují i protestanti.
Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tridentsk%C3%BD_koncil