Odpoveď byla označena jako užitečná
Slova Čechy, Čech i Čechov mají společný etymologický původ..tak uvádí i D. Moldanová v knize Naše příjmení.
Co na to ruská etymologie?
http://www.ufolog.ru/names/order/%D0%A7%D0%B5%D1%85%D0%BE%D0%B2
Původ jména Čechov
Původ příjmení Čechov se datuje do Čech.. Podle jedné verze by mohlo jít o potomka Čechů.
Je možné, že příjmení vzniklo od nářečního přídavného jména „český“, které vzniklo od slovesa „kýchat – «чихать»“ V tomto případě, přezdívka Čech mohlo dostat dítě, které kýchalo.
Nebo jako přezdívka rodičům , kteří pečovali o zdraví dítěte, aby kýchaní nezplůsobila další onemocnění.
Jméno Čech v češtině = .jedna z možností plůvodu slova je odvození
od *čechati, *česati ‘česat, drhnout’, ale i ‘bít’, pak by Čech
znamenalo‘bojovník.
Nebo od základu čel – příslušník jednoho kmene x Deutsch –
cizinec.
J. Rejzek Eymologický slovník.
--
Stejně tak spisovatelka B. Němcová má podle jména vztah k Německu. Již od r. 1381 se takto pojmenovávali přistěhovalci z Německa. . Nebo k povolání se přidal přívlastek Němec – např. kovář Němec atd.
Další možnost z německého slova němec = němý. I to má vztah k Němcům – pro Čechy byli přistěhovalci „němí“, protože jim nerozumělií.
D. Moldanová: Naše příjmení
Upravil/a: annas
3 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?quentos, led, paul1 Nahlásit |
Polka ‘druh tance’, polkový. Český lidový tanec vzniklý v1.pol.19
.st., vr. 1831poprvé tančen vPraze a pojmenován na počestPoláků, jejichž
potlačené povstání proti carské nadvládě (183031) mělo značný
ohlas.
J. Rejzek: Etymologický slovník
http://www.ptejteseknihovny.cz/pro-knihovny/aktivni-zapojeni
"MACHEK, Vaclav. Etymologicky slovnik jazyka ceskeho. Fotoreprint podle 3. vyd.
Praha : Nakladatelstvi Lidove noviny, 1997. s. 470. ISBN 80–7106–242–1
polka – cesky tanec, vznikly v 1.pol.min.stoleti na Hradecku. Jeho jmeno je
totozne s Polka = polska zena a bylo mu dano ze soudobeho nadseni pro Polaky,
tehdy trpici pod carskym utlakem a nestastne revoltujici. Puvodce ani datum
nazvu nezname. Zd. Nejedly NR 9.108. [NEJEDLY, Zdenek. Polka. Nase rec. 1925,
roc. 9, c. 4, s. 108–114]… Jmeno polka proniklo snad do vsech evropskych
jazyku.
HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Strucny etymologicky slovnik jazyka ceskeho se zvlastnim zretelem k slovum kulturnim a cizim. 2. vyd. Praha : Statni pedagogicke nakladatelstvi, 1992. s. 354. ISBN 80–04–23715–0 polka – Cesky lidovy tanec nazvany tak na pocest Polaku, tehdy politicky utlacenych. Poprve tancen v Praze 1831; pak pronikl do ostatni Evropy."