Hlasi to farar neka vys, treba kdyz se to opakuje a co dela misto mse kdyz se to stane. Kdyz na msi prijde jen jeden clovek, jaky ma mse prubeh? Je jedno jaka cirkev, piste co vite.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Dismas před 3288 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Když příjde jeden, mše se koná. Pokud nepříjde nikdo, pomodlí se
farář sám. Takovéto případy se ale nestávají.
U malých farností má farář na starost několik kostelů. Pokud by do
některého trvale nikdo nechodil, nechá ho církev uzavřít. Povinností
faráře neni jen sloužit mši, ale má celou řadu povinností.
Nevím, jak je to u muslimů. Tam by asi muezzinovi sťali hlavu, protože
špatně svolával.
Upravil/a: Drap
0 Nominace Nahlásit |
nehlásí neboť by mohl přijít o místo za špatnou práci nebo by ho přeložili někam do Kotěhůlek kde pobožný lidi sou
0
před 3288 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Pak farář vypije mešní víno sám :)
ale farář dobře ví kolik má v daném místě oveček
Upravil/a: BANAN93
0
před 3288 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
To jsou „moudra“, zase!
Předpokládám, že jde skutečně o božskou lithurgii (lithurgii eucharistie) v katholické cerkvi římského rithu. Přesto odpovím šířeji:
1. Katholická cerkev západního rithu:
Skutečnost, jestli bude na mešní oběti přítomen lid, je absolutně bezvýznamná.
V zásadě by kněz neměl odsloužit lithurgii eucharistie sám, měl by mít alespoň jednoho ministranta, a ten by mu měl odpovídat. Ovšem už od pronásledování cerkve hodně dávno platí dispens, že pakliže není zbytí, kněz si může odcelebrovat mši sám. Je to opravdu extrém, protože poté, např., v gregoriánském rithu recituje 2× po sobě confiteor, jedenkrát jako kněz, a v něm prosí bratry (věřící, populus), aby se za něj u Boha přimlouvali, podruhé jako minister, tj. zástupce lidu, a v něm, zase, prosí kněze, aby se za lid u Boha přimlouval, ergo, prosí sám sebe, aby se za lid přimlouval u boha, což je rovněž poněkud hodně schisoidní.
Mše, sloužená podle Římského misálu z nářízení II. sněmu Vatikánského, a pod patronací papeže Pavla VI. (tzv. NOM, Novus Ordo Missa, nový mešní řád), má v zadní části, dodatek „Missa sine populo“, a oproti tradičním formám římského rithu, je pak taková mše mnohem kratší; ovšem i Missa sine populo vyžaduje přítomnost alespoň jednoho ministranta.
Materií mše není společenství, to není hospoda, nebo „spolčo“, substantio mše spočívá v opakování oběti Krista na Kalvárii, ovšem nekrvavou způsobou; vyvrcholením každé mše, v jakémkoli křesťanském rithu, je tzv. doxologie, při které se předkládají proměněné dary, jako obětina, Bohu Otci na nebesích (podobně, jako v chrámu předkládal obětinu velekněz).
2. Katholická církev byzantského rithu (řeckokatholíci) a pravoslavné autokefální cerkve.
Pokud se týká katholické, či pravoslavné (autokefální), mše v byzantském rithu (zapadosyrská skupina), tak posvátnou Tradicí, a kánony rané patristiky, je jednoznačně dáno, že aby bylo lze odsloužit božskou lithurgii (= lithurgie eucharistie), musí být k disposici alespoň jeden jerej (kněz) a jeden jiný věřící, který prostě musí odpovídat „Amin“, „Hospodi pomiluj“ etc.
Žádný dispens, že by mohl jerej trpět „katholickou samomluvou“ (tak to pracovně nazýváme) neexistuje. Pokud by na mši nikdo nedošel, tak tam bude jerej a diakon (jáhen). Přítomnost diakona u božské lithurgie není kogentní, to, co by zpíval a konal diakon, smí zpívat a konat jerej, takže v tomto případě by si diakon, na kleriku, neoblékl předepsaná roucha, zůstal by před ikonostasem a „dělal lid“.
Pokud by na božskou lithurgii došel jenom samotný jerej, nemůže cellebrovat.
3. Lutherská církevní společenství.
Luther popřel pravou, skutečnou a trvalou přítomnost Krista v proměněných způsobách; lutherání obecně věří v tzv. remanenci, tj. že Kristus je opravdu a skutečně přítomen v proměněných způsobách, ovšem jenom po dobu lithurgie, pak „odchází“ (tento blud pochází už od Albigenských, Katharů). Často věří i tomu, že Kristus „nepřijde“, tj. nebude opravdu a skutečně přítomen v proměněných způsobách, nebude-li v to věřit shromáždění (protestantism není dogmatický).
Protestanté, obecně, nechápou nedělní pobožnost jako božskou lithurgii, lithurgii mešní oběti, ale jako společné modlení se. Proto kdyby nikdo nepřišel, nebude se mít pastor s kým modlit a pobožnost nebude.
4. Kalvinistická církevní společenství.
Kalvín (a Zwingli a další reformovaní) zcela popřeli jakoukoli přítomnost Krista v eucharistii, v eucharistii nevěří, nemají canon missae, a „večeři Páně“ chápou pouze jako připomínku, památku. A dělají ji, u nás, tak 4× do roka.
Proto, kdyby nikdo nepřišel, nebude se mít pastor s kým modlit a pobožnost nebude.
annas | 5913 | |
Drap | 4655 | |
led | 3008 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2243 | |
zjentek | 1664 | |
ivzez | 1445 | |
aliendrone | 1431 | |
quentos | 1425 | |
elkon | 1340 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |