Co kdyz nikdo neprijde do kostela na msi?

philip2

To jsou „moudra“, zase!

Předpokládám, že jde skutečně o božskou lithurgii (lithurgii eucharistie) v katholické cerkvi římského rithu. Přesto odpovím šířeji:

1. Katholická cerkev západního rithu:

Skutečnost, jestli bude na mešní oběti přítomen lid, je absolutně bezvýznamná.

V zásadě by kněz neměl odsloužit lithurgii eucharistie sám, měl by mít alespoň jednoho ministranta, a ten by mu měl odpovídat. Ovšem už od pronásledování cerkve hodně dávno platí dispens, že pakliže není zbytí, kněz si může odcelebrovat mši sám. Je to opravdu extrém, protože poté, např., v gregoriánském rithu recituje 2× po sobě confiteor, jedenkrát jako kněz, a v něm prosí bratry (věřící, populus), aby se za něj u Boha přimlouvali, podruhé jako minister, tj. zástupce lidu, a v něm, zase, prosí kněze, aby se za lid u Boha přimlouval, ergo, prosí sám sebe, aby se za lid přimlouval u boha, což je rovněž poněkud hodně schisoidní.

Mše, sloužená podle Římského misálu z nářízení II. sněmu Vatikánského, a pod patronací papeže Pavla VI. (tzv. NOM, Novus Ordo Missa, nový mešní řád), má v zadní části, dodatek „Missa sine populo“, a oproti tradičním formám římského rithu, je pak taková mše mnohem kratší; ovšem i Missa sine populo vyžaduje přítomnost alespoň jednoho ministranta.

Materií mše není společenství, to není hospoda, nebo „spolčo“, substantio mše spočívá v opakování oběti Krista na Kalvárii, ovšem nekrvavou způsobou; vyvrcholením každé mše, v jakémkoli křesťanském rithu, je tzv. doxologie, při které se předkládají proměněné dary, jako obětina, Bohu Otci na nebesích (podobně, jako v chrámu předkládal obětinu velekněz).

2. Katholická církev byzantského rithu (řeckokatholíci) a pravoslavné autokefální cerkve.

Pokud se týká katholické, či pravoslavné (autokefální), mše v byzantském rithu (zapadosyrská skupina), tak posvátnou Tradicí, a kánony rané patristiky, je jednoznačně dáno, že aby bylo lze odsloužit božskou lithurgii (= lithurgie eucharistie), musí být k disposici alespoň jeden jerej (kněz) a jeden jiný věřící, který prostě musí odpovídat „Amin“, „Hospodi pomiluj“ etc.

Žádný dispens, že by mohl jerej trpět „katholickou samomluvou“ (tak to pracovně nazýváme) neexistuje. Pokud by na mši nikdo nedošel, tak tam bude jerej a diakon (jáhen). Přítomnost diakona u božské lithurgie není kogentní, to, co by zpíval a konal diakon, smí zpívat a konat jerej, takže v tomto případě by si diakon, na kleriku, neoblékl předepsaná roucha, zůstal by před ikonostasem a „dělal lid“.

Pokud by na božskou lithurgii došel jenom samotný jerej, nemůže cellebrovat.

3. Lutherská církevní společenství.

Luther popřel pravou, skutečnou a trvalou přítomnost Krista v proměněných způsobách; lutherání obecně věří v tzv. remanenci, tj. že Kristus je opravdu a skutečně přítomen v proměněných způsobách, ovšem jenom po dobu lithurgie, pak „odchází“ (tento blud pochází už od Albigenských, Katharů). Často věří i tomu, že Kristus „nepřijde“, tj. nebude opravdu a skutečně přítomen v proměněných způsobách, nebude-li v to věřit shromáždění (protestantism není dogmatický).

Protestanté, obecně, nechápou nedělní pobožnost jako božskou lithurgii, lithurgii mešní oběti, ale jako společné modlení se. Proto kdyby nikdo nepřišel, nebude se mít pastor s kým modlit a pobožnost nebude.

4. Kalvinistická církevní společenství.

Kalvín (a Zwingli a další reformovaní) zcela popřeli jakoukoli přítomnost Krista v eucharistii, v eucharistii nevěří, nemají canon missae, a „večeři Páně“ chápou pouze jako připomínku, památku. A dělají ji, u nás, tak 4× do roka.

Proto, kdyby nikdo nepřišel, nebude se mít pastor s kým modlit a pobožnost nebude.

anonym

https://i.ytim­g.com/vi/wTgt­hggq7do/hqdefau­lt.jpg

anonym

https://www.y­outube.com/wat­ch?v=jYdxSJK15qM