Prach je obecné jméno pro tuhé částice s průměrem menším než 500 mikrometrů a obecněji pro jemně oddělenou hmotu. Pozemská atmosféra obsahuje prach z různých zdrojů jako půdní prach nesený větrem, sopečné erupce a znečištění. Vzdušný prach je považován za aerosol. Může ovlivnit vyzařování atmosféry a mít značný vliv na podnebí. Pokud je navíc prach složen z hořlavé látky jako je tomu v případě mouky a uhelného prachu, může představovat riziko výbuchu.
Prach je odpovědný za některé nemoci plic, především u horníků.
Domácí prach
Částice domácího prachu jsou vytvářeny především domácími obyvateli odpadáváním kožních buněk; část domácího prachu pochází z atmosférického prachu zvenčí. Pozorování prachových částic v přímém slunečním světle může odhalit tvar háčku.
Hmyz a jiná drobná zvířena může mít na prach vzájemný účinek, který má záporný vliv na lidské obyvatele domu. Proto je v mnoha podnebních podmínkách vhodné udržovat mírný průvan vzduchu domem necháváním dveří a oken pootevřených. Po opuštění domu jsou částice odneseny větrem či rozloženy slunečním svitem. Řízení prachu a průchodu vzduchu je klíčové v chladném podnebí, které podporuje sklon neprodyšně uzavřít i malé mezery a tím zamezit jakémukoliv vniknutí čerstvého vzduchu do domu.
Tvorbu prachu ovlivňují domácí roztoči. Obecně jsou přítomni na veškerém povrchu i ve vzduchu. Domácí roztoči se živí částicemi organické hmoty, tvořící hlavní složku domácího prachu. Vylučují enzymy pro trávení prachových částic. Enzymy a stolice roztočů se stávají součástí domácího prachu a mohou probouzet u lidí alergickou reakci. Prachovým roztočům se daří ve vláknech postelí, nábytku a koberců.
Částice tvořící domácí prach se snadno stávají vzdušnými. Proto je třeba věnovat odstraňování prachu pozornost, neboť činnost, jejímž cílem bylo odstranit prach, ho může místo toho pouze učinit vzdušným.
Domácí prach lze odstranit následujícími postupy: vytíráním, stíráním či smetením rukou, látkou či houbou, prachovkou či koštětem, nebo sáním do vysavače či vzduchového filtru. Při těchto činnostech může část prachu skončit v plicích aktéra.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prach
0 Nominace Nahlásit |
prach se skládá z malinkatých odpadních částeček, třeba z naší kůže, z koberců, peřin atd. kde tomu napomáhají roztoči a nějaký prach je taky atmosférický…
0 Nominace Nahlásit |
Co je prach už tu popsali jiní, jen můžu dodat, že tvorbě prachu nelze zabránit, snad jen ve vakuu… chce to uklízet, často utírat prach, cirkluce vzduchu taky napomáhá – trakže je třeba dobré místo klasického topení zkusit topení infračervenými paprsky,ale ani přílišná čistota není zdravá, nehrotila bych to
0 Nominace Nahlásit |
Jen doplním, že je dobré v bytě omezit textilie. Prach se usazuje
právě nejvíce v kobercích, čalouněném nábytku, závěsech i např.
v plyšových zvířátkách. Dětská postel by proto zásadně neměla být
čalouněná, z hlediska zdravotního je ideálním materiálem dřevo nebo
kov.
A jak už bylo řečeno, jediným pomocníkem je pořádný úklid. Doporučuje
se pravidelně vysávat, přičemž je dobré používat vysavač s účinným
HEPA filtrem. Zatímco starší vysavače většinu malých prachových
částeček pustí zpět do vzduchu, dvojitý HEPA filtr zachytí velké
množství malého prachu. Kromě vysávání, včetně čalouněného nábytku,
je třeba ostatní nábytek utírat navlhčenými utěrkami. Tím se zamezuje
víření prachu a rozptylu alergizujících látek.
0
před 5556 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek