Co bylo zakázané za komunismu u nás v Čechách?

Filmy, literatura, hudba, oblékání, účesy, náboženství, soukromý obchod, živnostníci, soukromé zemědělství, cestování, i když na krátkou dobu v 60. letech došlo k uvolnění, dále poslech rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky atd.

Samozřejmě v oblasti umění šlo o díla těch, kteří např. emigrovali, kritizovali socializaci vesnice, politické poměry, dále katoličtí spisovatelé, ruralisté, jiné názory – politické procesy s těmi, kteří vystupvoali proti režimu. atd.

Ale nejtvrdší doba byla po únoru 1948. Později pak po r. 1968. Nešlo vždy o přímý zákaz, ale určité skutedčnosti nebyly tolerovány

Ale komunismus jako společenské zřízení u nás nebylo, jen to, že vedoucí úlohu měla KSČ.

Upravil/a: annas

Všechno, co nebylo komunisty výslovně povoleno. A neplatilo to jen pro Čechy, ale i pro Moravu, Slezsko a Slovensko. Kdybych měl všechno jmenovat, vydalo by to na středně tlustou knihu a to mám ještě hosipa. Zato dopustit se vlastizrady a pozvat cizí vojska si komunisté dovolit mohli.

Upravil/a: quentos

Treba v televizi prestali davat pohadku Popelka. Hral v ni Jan Tříska, ktery emigroval do Ameriky. Po listopadu 89 jsme ji mohli opet videt v televizi, stejne jako mnoho drive zakazanych filmu, poradu, pisnicek.
Jednou jsem si poustela Karla Kryla, ponekud hlasiteji, hned na mne klepala sousedka, at si davam pozor, ze je to zakazane. Taky jsme si pousteli Hlas Ameriky nebo Svobodnou Evropu. Tyto stanice jsem mohla naladit na jednom super bakelitovem radio Tesla Talisman 306U. Skoda, ze ho tatka nekomu daroval. A hned si vzpominam na slova me babicky: "Ne, aby ses nekdy chlubila, ze mame schovany Mlade Svety a Dikobrazy z roku 68 a 69. Nebo jsem mela knihu Jana Wericha Fimfarum, chtela jsem si ji cist venku na dece a babicka zase, at si ji obalim, aby nahodou nekdo nevidel, co ctu. A tak to bylo porad nekde neco, co kdyby Te nahodou nekdo slysel, videl a tak. Ale zakazane ovoce nejlepe chutna.

Upravil/a: yuko

Asi půjdu proti proudu, ale já si myslím,
že za socialismu (komunismus nebyl tady ani nikde jinde)
toho vysloveně zakázaného moc nebylo.

Poslech Svobodné Evropy ani Hlasu Ameriky zakázán nebyl.
Zkraje bylo jejich vysílání rušeno, ale později po nějaké dohodě
(snad po Helsinkách?) rušení přestalo.

Mohlo se to samozřejmě lišit v různých místech. V Praze jsem v 60. letech
mohla chodit na náboženství, v 70. letech mne na gymnáziu dějepis a latinu
učil bývalý kněz, do oblečení ani účesů nám (téměř) nikdo nemluvil, …
Nesetkala jsem se s tím, že by někdo sledoval, kdo chodí do kostela.
Na menších městech, kde „každý znal každého“ to ale mohlo být jiné.

Něco jiného byla nabídka v obchodech.
V konfekci moc dobrá nabídka nebyla, ale v látkách a galanterii
celkem slušná. Kdo uměl šít, plést nebo háčkovat či jiné techniky,
ušil (…) si, co chtěl nebo potřeboval.

Vadil mi omezený počet vydávaných knih, desek apod.
Vadilo mi, že se po emigraci některých umělců přestaly vysílat
některé filmy, že z Chalupářů zmizel Waldemar Matuška, že jsme
Janu Třísku mohli vidět jenom v jednom dílu Mjr. Zemana, …
_____

Asi nejvíc mi vadilo, že se nedalo svobodně cestovat.

Co bylo zakázáno a co neměli rádi jsou dva různé pojmy. Pozor na to.

Otázka je zle formulovaná.
Komunizmus v Čechách nebol ani za Husitov, dokonca ani v časoch príchodu Praotca Čecha na horu Říp, nie to v dobách bližších dnešku.
A keď už si tu tak klebetíme, mám zaručenú správu, ale pssst… Aj komunisti boli ľudia a podobne ako iní, nemali radi, keď niekto porušoval zákony spoločnosti, aj oni neznášali vychladnuté presolené polievky, nedočapované pivo a studenú klobásku s tvrdým chlebom a šóry pred Tuzexom… nemáte Bony?

Upravil/a: led

Podle toho jak lze nahlédnout do historie, tak jinak v padesátých letech, jinak když v Sovětském svazu nastoupil Chruščov a v Československu A. Novotný a úplně jinak, když se moci chopil G. Husák a jeho pochopové. Velká část národa začala normalizovat šplhat se na místa těch, kteří neměli zájem o normalizaci a kšeftovat s okupačním vojskem. Později tato elita, většinově začala budovat úspěšně také kapitalismus. V padesátých letech, likvidace továren, velkozemědělců a.p., ale v NDR. Polsku, Maďarsku ponecháni menší živnostníci, ale žhav-čecháčkove vše šmahem.

Převážné bylo prováděno žhav-čecháčky na ostatních občanech i když v padesátých letech, zde byla řada Sovětských poradců.

Když náhlédnu do rodinné kroniky / vedena přes 100 let / v padesátých letech při domovních prohlídkách kterých bylo osmnáct, je tam u jedné prohlídky poznámka, – poručík Stránský k náčelníku, mám rodinu a děti odmítám trhat podlahy, přehazovat seno, zůstanu u vrat i za cenu propuštění od Bezpečnosti. Zůstal u sboru až do penze, ale v původní hodnosti.

Měli jsme 4km za barákem Rakousko. Já měl zakázáno dívat se z balkonu dalekohledem do Rakouska. „schovej to, nebo nás někdo udá“ říkávali naši. Taky se nesmělo chodit třeba do kopců odkud bylo vidět do Rakouska s fotoaparátem nebo dalekohledem. A ve vesnicích těsně kolem drátů (hranic) se nesmělo vystoupit z vlaku – pokud jsi tam nebydlel, nebo nejel za konkrétní návštěvou. Pokud jsi vystoupil hned tě někdo udal (nahlásil) a lapili tě pohraničníci …

Upravil/a: agentpv

Tak třeba:

• být nezaměstnaný – kdo byl evidován jako nějakým způsobem zaměstnaný, hrzil mu postih za příživnictví. Každá prostitutka z Perlovky a každý povaleč musel mít v občance (tehdy to byly takové notýsky) razítko nějakého formálního zaměstnavatele.
• překročit hranice bez předchozí žádosti a schválení úřadem – Schengen bylo cosi z říše fantazie.
• všeobecně dělat si co kdo chce – pořádat neschválené kulturní akce, nedovoleně podnikat (což ovšem v jisté míře funguje dodnes) atd.
• v mnoha oblastech nešlo o zákazy, ale spíš zásahy do života občanů – např. do svobodného výběru školy a povolání, spousta věcí záviselo na posudku nějaké komise.

To je jednoduché – „protispolečenskou činnost“ – tzn. cokoliv, co směřovalo proti zřízení jako takovému, např. kritika systému (pokud nešlo o „schválenou“, oficiálně povolenou a nicneřešící kritiku) – to předevím, něco o tom vím! ;)

Jinak tu byly dva paragrafy, především 132 – rozkrádání majetku v soc. vlastnictví – za to se dávalo víc, než za vraždu a pak příživnictví – tedy nechození do práce (systém jaksi považoval za nutné, aby lidé chodili do práce aby měli z čeho žít). Také kdybys jako dnes půjčoval prachy se 700% úrokem a RPSN přes 1000% by tě odměnili přinejmenším 10 lety ve 3. cenový… ;) :D :D

Na druhou stranu bylo povoleno nadávat na Izrael, naopak – kdybys někde na náměstí vyřvával, že židovský stát je bestiální a nemá právo na existenci, když považuje za normální v odvetu za zabití 3 vojáků vybombardování a zabití 2500 lidí, možná by ti ještě dali medaili. ;) :D

Jinak s těmi zákazy – na všechno muselo být povolení, což oproti dnešku, kdy musíš mít na všechno přinejmenším 5 posudků a povolení je celkem ROZDÍL. ;) :D :D

Hele, to si nevybereš, režim měl FAKT hnusná negativa, ne že ne. Na druhu stranu ale měl i své pozitivní stránky – stejně tak jako ten dnešní. Kdo vypichuje pouze JEDNO z toho JE propagandista a manipulátor. Vždycky je chléb o 2 kůrkách a jisté máš jen daně a smrt.

Mně osobně přišel režim po zavedení glásnosti a perestrójky už vcelku snesitelný, lidem se žilo dobře, podnikání povolili (To bylo MOOOOC důležité pro ty, co chtěli makat a vydělat si! A ti co byli líní, ti NEMUSELI – taktéž moc důležité!) a na politiku mocipánů kálel Bílý Tesák (stejně jako dnes ani tehdy to lidé nemohli ovlivnit, tak co se s tím otravovat).

Kdoví, jak by svět vypadal dnes, kdyby místo bačkory Gorbačova vládl Rusku Teng Siao Pching. Ten se nerozpakoval a na své Havly, Dienstbiery a další verbež poslal tanky a bylo to. A kde je Čína dnes, no?

Prostě mám takový neodbytný pocit, že jsme s vaničkou vylili i dítě. Mám zkrátka pocit, že stát mě buzeruje a omezuje VÍC, než za Jakeše. Ale možná je to tím, že už nejsem mladík a víš jak je to se staříky, tak nějak na stará kolena vyměknou, no. ;) :D :D

Jste si jistý, že jste z Čech a ne z Moravy či ze Slezska?