Co bylo za komunistů lepší? Lepší kvůli komunistům. Za to, že asi bylo víc sněhu nemohli. :)

Asi větší míra společenské solidarity, méně sobeckosti a individualismu? Ale nevím, na systémové (direktivní) nastavení společnosti moc nevěřím. Je to dost o lidech.

Vzpomínám, vzpomínám, ale na nic jsem nepřišel. Snad jen to, že všichni museli pracovat a tím pádem skoro nebyli bezdomovci. Říkalo se tomu „právo na práci“. Někteří práci jen předstírali a podle toho taky komáři a naše ekonomika dopadli.

Z doslechu od starců možná Romové většinou pracovali při budování komunismu při budování kapitalismu je to slabší.

Hlavně to, že jsem byl mladý. Také to, že byla všude práce, i když byla mizerně placená. Bylo jí víc i kvůli tomu, že se hlavně ve větších podnicích vymýšlely nové pracovní místa, kde by se mohly zaměstnat manželky funkcionářů KSČ. Jak píše Kepler, to byl jeden z důvodů, proč zakapal komunismus.

Měl jsem práci a když jsme se vzali, dostali jsme novomanželskou půjčku. Je sice pravda, že peníze stále ztrácejí svou hodnotu, ale to se neřešilo. Vystudoval jsem střední i vysokou školu, dnes by to asi bylo těžší, i když dnes mají studenti větší možnosti uplatnění.

Byly ČSN, státní normy, které byly přísné- od elektrických zařízení přes potraviny. Dnes mají evropské normy jedno zadání- vyhovět čínské „kvalitě.“

Dám jedinou výhodu (na úkor mnoha nevýhod). Je to: větší lidskost u prostých lidí, což obnášelo neziskovou, vzájemnou spolupráci, solidaritu a podobně. Hlavně na vesnicích. Bližší vztahy, soudržnost, blízkost, nejen mezi rodinou a přáteli, ale i mezi sousedy, což byli taky takoví přátelé (minimálně formální přátelé), kteří prostě přišli na pomoc i bez požádání. Vidělo se, že někdo pracuje (na poli a jinde) a šlo se často pomoci. Celkvoě ten společenský život byl na vesnicích prostě doslova víc společenský… bez oficiálních akcí a událsotí, ale zkrátka sami za sebe se zcházeli a pomáhali si. A řekl bych, že to bylo docela časté… na druhou stranu jinde a ve městech, straníci, různí prospěcháři i udavači,…
Celkvoě přátelská atmosféra, „having a good time“ je doslovně výstižné – při práci u někoho doma, ale i společném obědě, hostině, kde se sejdou známí (a ti známí byli prostě i všichni sousedé). Vřelejší vztahy (dnes skoro žádné nebo jen formálně-vážné… popřípadě skutečné přátelské vztahy se sousedy jen s některými). A nemluvím o sousedech jako o těch od vedle, ale z celé ulici, nemluvě o tom, že se znali snad všichni ze vsi – a i z těch okolních.
Jiank mě v rámci tohoto režimu napadá třeba taková větší dostupnost zboží na některých vesnicích (prtoože se to nepřesouvalo vyloženě do města… někteří byli víc soběstačnější a něco se dováželo přímo do nějakého centra na vsi).

Ale to, co jsem vyjmenoval (větší blízkost/lidskost) byl jen takový vedlejší efekt útisku a orientace státu (politiky a ekonomiky). Lidé byli jakoby částečně donuceni k tomu, být semknutí a nápomocní. Těžké časy často tvoří pokornější lidi, ale i skromnější, přátelštější/čes­tnější atd. Neříkám, že ve svobodném zřízení a časech hojnoti to nejde, ale když je to „přeliberalizované“ a stát má špatný (neefektivní) systém, tak nejsou žádné laťky ani vzory ani řád (kromě základu ve stylu benevolentních zákonů), a pak se ty mravy, respekt a slušnost vytrácí. Pěstuje se ego, negativní vlasnosti, zničující vášně, vulgarity, „normalizuje“ se nemravnost a tolerance vůči zhýralostem.

Upravil/a: Disraeli

Fungovalo učňovské školství.