Co by se evolučně stalo, pokud by bylo možné se lidem podívat do jejich myšlení?

Představme si vztahy, kde vidíme druhému do jeho myšlení, a tak on nám nemůže lhát nebo nás podrazit. Třeba jak by se změnilo studium, když by učitel viděl, na co studenti myslí, nebo jak by se změnili soudy a politika? Pro nikoho by nebyla možnost zablokovat druhým aby se podívali do jeho myšlení, nedopadlo by to tak, že bychom museli mocné blbce izolovat v psychiatrické nemocnici?

Odpovědět

Zajímavá 2 před 11 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 1 příspěvek, nejnovější před 11 dny

Odpovědi

Filip84

Evoluce je thesis, ergo domněnka.

Představy jsou k ničemu – představa jednoho se nápadně liší od představy druhého – je to dáno intelektem, kreativitou, představivostí. Proto chtít po druhých, aby si představili, může pouze idiot.

Lež neexistuje, existuje pouze pravda a její nedostatek; pravd je několik druhů, většina je relativních a / nebo subjektivních, eo ipso, i taková pravda může být stejně dobře pravdou, jakož i nepravdou, záleží, koho se týká a kdo se na ni jak dívá. Summa summarum: domněnky.

Ztrácíš čas, filosof nejsi, jenom si na něj hraješ, přemýšlíš nad nesmysly, plantáš páté přes deváté. Jdi, raději, plést gumáky! 🙄🖕

1 před 11 dny

0 Nominace Nahlásit

da ny

„Kdyby nebyly v rybníce ryby, zak by byly v zadeli…“
Rozvíjet, zatím zbytečná témata, je k „prdu“!
Marnění času…
Řeš, až hromadně, situace nastane.
Domněnky a dohady, komplikují mezilidské vztahy a lidem život…
Katastrofa by to nebyla, jen další změna.
I mocní blbci, mají řady sympatizantů a vždy z nich někdo profituje.
KDE BEREŠ TU JISTOTU, ŽE NIC TAKOVÉHO NEEXISTUJE.....??? (!)

ON JE TO V PRVNÍ ŘADĚ ŠOK.
Něco nečekaného, pro nepřipraveného (neinformovaného)..
STALO SE. Před 25 lety.....
Když po doktorově ošetření, pacient „slezl z křesla“, řekl mi tehdy:
„Sestři, to a to, dnes nedělejte, bylo by to zbytečné..... atd.“
Byl „napíchnutý“ a čekalo se, až zabere anestezie.
Zašli jsme do vedlejší místnosti a on dále spustil.....
Nebylo snadné zahnat tok myšlenek, otázek…
Na vše mi odpovídal.
Osmělila jsem se i na pár otázek z budoucna,..... Pak si vzal do svéé
ruky tu mou. Rozmluvil se do větších podrobností…
Řekl mi i to, oč jsem nestála (v kolika letech, bych měla zemřít).
Pak ho „vyzpovídala " kolegyně.....
Asi za 11 let, jsem pochopila a prožila TO, o čem mluvil a i TO,
proč to řekl.
On mi "neřekl jen to, kdy zemřu“. On mi řekl To, že přežiji, až
budu hrobníkovi utíkat z lopaty! 😉 A že mladší dítě, opravdu
vychovám, budu schopná, se i o něj postavit na vlastní nohy.
Do dospělosti (3 VŠ, na3 fakultách – JU a ČVUT).
TU A TAM, se mi vynoří onen zážitek, to, o čem mluvil…