Čím to je?

Já jsem na tom stejně jako Váš partner. Vzpomínám na první a poslední den školního, roku, kdy se na oběd podávala pravidelně krupice.
Byla tak akorát. Teď už ji nevařím, portože nesmím mléko.

Ale zapékám maso s krupicovou polevou a do ní přidávám hrubou mouku. Zřejmě tak netuhne jako krupice, nádivka má jemnější chuť.

a nebylo to třeba tím kakaem? Mám takové tušení, že používali instantní kakao slakadké.
O nastavování krupice moukou jsem neslyšel, ale je to možné.

http://upload­.wikimedia.or­g/wikipedia/com­mons/7/71/Kru­picov%C3%A1_ka­%C5%A1e.jpeg
Doplňuji:
No, že bych přímo vylepšoval to ne, ale není nad:
http://www.cu­ketka.cz/pic/haj­novka.jpg

Upravil/a: Miroslavst

Mám stejný problém, také takovou jako ve šk. jídelně nedokážu uvařit!

A mozna ,ze byla zaprazena tak je chutove dobra.

Naše babina ji dělávala jedině z polohr.mouky,kru­pičku vůbec neuznávala,škoda peněz říkávala.

Jedná se o to že ve školní jídelně vařili krupici pro 1000 lidí v obrovském hrnci. Pokud by ty kuchařky tu krupici vařili v malém hrnci po jedné porci tak by chutnala jinak než když ji vařili najednou ve velkém množství. Proto se nedá srovnávat velké hromadné vaření s vařením pro dvě osoby. Ty chutě jsou prostě jinačí díky technologii přípravy, rozložení teplot atd..... atd…

Asi to je víc malých příčin.
Mám kamarádku, co krupici dopředu přes noc namočila v mléce. Prý pak je jemnější.

kaše z hrubé mouky je jemná a výborná ,nikdy není z krupice tak dobrá a že se dělá z hrubé mouky abyste mi věřili zde je důkaz

http://www.to­precepty.cz/re­cept/7233-krupicova-kase-z-hrube-mouky/

krupice v jídelně je opravdu dobra, protože pořád chodím do školy

Já bych řekla,že mi taky nejvíc chutnala ve školní jídelně a dokonce vím čím to bylo.U nás ji totiž dělali ze sušeného mléka a to bylo úplně něco jiného,než doma.Doma mě z ní nejvíc chutnali žmolky.

A zrnko soli do ní dáváte? Já dávám trošičku na špičku nože, kašička je pak chutnější. Díky za ten typ s hrubou moukou, musím to vyzkoušet. Ňam, už se těším.

Asi většina z vás měla štěstí na školní jídelnu. Když něco lepím tak si i vzpomenu na školní krupičnou kaši.

Tajemství je především ve velmi dlouhém vaření. Neznám nikoho, kdo by doma vařil kaši přes hodinu a pak ji ještě udržoval několik hodin teplou na výdej. A v tom to je.
Dělá se z obyčejného mléka a hrubé krupice. Stačí míň krupice, dlouhým vařením se více rozvaří a vytvoří více toho jemného šlemu z mléka.
Doma si ji můžete zkusit udělat taky, pokud vydržíte delší dobu „slintat“ na hrnec. Já to jednou zkoušela, samozřejmě v hrnci s dvojitým dnem /s vodou/. Pozor ať nedáte moc krupice.
Ale už ji vařím zase normálně, prostě do zhoustnutí a šup na stůl.
Jinak info mám od hlavní kuchařky ze školní jídelny, takže věrohodné.
To namočení, jak píše Terry, je dobrý nápad, určitě to vaření krupice urychlí.

Vím, že to bxlo konzistencí. Byla řidší – tekutější. Pak to sladké kakao a hodně rozehřátého másla. Nikdy jsem nejedl lepší, než v ZŠ.