Čím má člověk, i když ještě žije, už svůj život za sebou?

To záleží na přístupu a postoji každého jedince. Někdo si vůbec nepřipustí, že by mohl mít svůj život za sebou a žije naplno třeba do 100 let.

Novým začátkem.

Napadá mne jediná odpověď: vychovanými a osamostatněnými dětmi. Jenže to je za námi teprve jedna z dalších částí života, život jako takový tím zdaleka nekončí.
To nás teprve čeká stáří, starosti o vnoučata a radosti s vnoučaty – žádný konec.

Odpověděl bych metaforou a prosím cenzora aby mi to nemazal(pouze metafora):
Je člověk,který žije ještě nad hrobem a je člověk,který si ten hrob už dávno vykopal.

Popřemýšlej jaký nesmysl jsi napsal. Člověk který ještě žije nemůže mít již svůj život za sebou !!! Prostě žije, každý trochu jinak, ale žije !! Věz ale, že konec potká každého a že dříve nebo později si to každý začne více a více nezávisle na své vůli uvědomovat. Toto je ale věc kterou mladší ( nic ve zlém) nepochopí a nevěří tomu. Také jsem tím prošel. Nesouhlasím s Drapem. Takovéto podání života ve stáří je idealizované a není pravdivé. Člověk se i ve stáří mění tak jako po celý život!!!

třeba člověk, který je hodně nemocný vzdává svůj život
a myslí si, že už ho má za sebou a nic ho již nečeká..