zdají se vam vase dny stereotypni?

damiano,cti vse,i diskuzi prosim,at se vyhnes mylne diagnoze.dekuji.

OK. Bohužel ten tvůj dotaz zní až moc skepticky – ostatně vidíš, že nejsem sama, kdo ho tak pochopil. 🙂
Jestli lituješ „jen“ toho, že nemáš na všechno čas a asi „to všechno“ už za život nestihneš – tak to smůla – to nikdo z nás. Ale pokusit se, mít tu „touhu“ o níž píšeš – to je také důležité a pokud je člověk užitečný, pak má jistě dostatečně fajn pocit:-)

skutecny smysl zivota je mnohem hlubsi,nez mit jen faj pocit.

Smysl života je pro každého jiný. Záleží na tom, v jakém prostředí se pohybuješ, kdo jsi, kde žiješ… Pro někoho děti; pro dalšího prachy; kořen, kterého lze oškubat; dobrá práce; seberalizace … Co člověk – to jiný „smysl“ – to ti potvrdí každý. Pochopitelně i konzumní společnost má svůj pohled úplně jiný než buddhisté v Tibetu… Záleží na tom, odkud se díváš. Když jsem dramaturgovala rozhovor s Dalajlámou, byla jsem hodně překvapena, jaký je to veselý chlapík, ne nepodobný těm příjemným lidem, které znám. Žádné klišé, bombastické, stokrát omílané výroky. Sálala z něj vyrovnanost a pohoda. A o harmonii duše (asi o tom fajn pocitu:-) hovořil především…:-)

pro nekoho starej chlap,z ktereho profituju,dokud nenatahne backory a radeji nemit deti a mit vse pro sebe,pro nekoho zahrada,atd.ale ja se ptam na skutecny smysl zivota,ne na smysl zivota jednotlivce,ale lidstva.protoze vsichni jej stale hledame.

No, všichni asi ne… Jsou lidé, kteří budou žít (i jako obrovská skupina) ve své blažené nevědomosti celý život. Odejdou tak, jak přišli – po ničem se pídit nebudou, budou pouze brát. Je to dost velká skupina. Ta filozofující menšina, která se smyslem života jako takovým (pro celé lidské pokolení) bude zabývat, bude ale hledat stále. Po generace…

ja vim,ze vetsina nevi,a chci,aby vedeli,zamysleli se,proto ta otazka.ja nejsem depresivni,ale depresivne na tyto lidi otazka pusobi.desí je,premyslet,aby nezjistili,ze je to fakt vse dočasné

Hm. Ale to asi jak koho. Hodně záleží na tom, v jakém rozpoložení se někdo nachází. Jeden ti nad tím mávne rukou, jiného rozhodíš, další začne přemýšlet, někomu je to jedno a ani neví o co ti jde… Nad určitými věcmi se obvykle pozastavujeme teprve tehdy, když se nás začnou nějak bezprostředně dotýkat.

ocko,nestezuji si,jen premyslim o skutenem smyslu zivota,proc je toho na svete tolik krasneho,co by clovek mohl poznavat a i kdyby poznaval,ten kraticky zivot na to nestaci.

Docela se Ti podařilo mne vylekat. To víš, že nikdo nestihne objet všechno, co by v životě chtěl. O tom jsou naše přání a touhy. Ale právě proto život není stereotypní. Pořád je na co se těšit.

nebuj očko,ono to zni depresivne,ale jsme opravdu na tuto krasnou zemi tak malincí,a vedci objevuji nove a nove napr.druhy zivocichu a mi lide tak kratce zijeme,abychom to vse prozkoumali.

quentos,tolik krás prirody,mohli by jsme cestovat,poznavat a dřepíme na jednom miste cely zivot.

no jo no – mít prachy, tak cestuju jak divej :{)> ale aspoň cestuju tak jednou do měsíce po vlasti české v rámci turnajů.

Sice nejsem quentos, ale – vždyť nemusíš „dřepět“ – sama píšeš o tom, co je nových objevů apod. – kdo je asi má na svědomí? Ti, kteří dřepí na zadku určitě ne.:-) Tak poznávej, cestuj – co ti v tom brání?

blba otazka,co mi v tom brani.ani cely zivot by nestail na to,co vse chce clovek poznat.proto jsem polozila otazku.ta byla na zamysleni,pokud jsi takto spokojena,tak je to fajn,ale pouze fajn.ale skutecny smysl to neni.

Na blbou otázku…
Proto jsme smrtelní, pořád bude co objevovat. Proto nejsme na světě sami. Lidé se rodí a umírají. Jedinec sice tvoří lidstvo, ale vývoj nezastavíš.
Opět opakuji. Nevím, co ti brání v tom cestovat a poznávat svět. Snad nepočítáš s tím, že stihneš úplně všechno?:-)))

je to kratkozrake se spokojit.....no a co,tak umru,noo.

No to je. Od toho je ale život, který se má žít a nepřemýšlet o tom – No tak to jednou zabalím, jako každej…
Kdo něco pořádného dělá a má být na co pyšný, ten takhle nikdy neuvažuje.

az budes stastna a najednou zjistis,jak kratka chvile ti zbyva,uvidime,jak reknes.....NO TAK TO ZABALIM.

Nepochopila jsi mě dobře. To: No tak to zabalím, jako každej… bylo myšleno právě v tom smyslu, že tak člověk uvažovat nemá (natož abych to říkala já o sobě chachá:-)) Také píšu: Nepřemýšlet o tom v tomto stylu…
Btw – Já jsem štǎstná, ale nikdy nemůžu vědět, jak krátká nebo dlouhá chvíle mi zbývá. Ale to nikdo. Tvá původní otázka se ovšem týká toho, jestli se nám zdají naše dny stereotypní. Jak jsem odpovídala ne. To bych potom nemohla být šťastná. A jsme zase na začátku.

ani mé dny nejsou stereotypni.stejne znamena,jak kratce tu jsme,a pohybujem se v kruhu na ty moznosti,jake nam svet nabizi.a mi je za svuj kraticky zivot ani nestihnem vyuzit,i kdyz chceme,stale neni cas,nebo penize,nebo zdravi.