Chudoba sbližuje? Musí se stát opravdu něco „hrozného“, aby se rodiny více semkly a držely při sobě?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Je to smutné, ale je to tak. V blahobytu nemusí neúplná rodina představovat problém, ale v chudobě by z toho mohla být katastrofa. Dva rodiče poskytnou dítěti větší jistotu a ochranu, než jeden. Stačilo by přijít o zdroj obživy, zdraví nebo by došlo k nejhoršímu – a z dítěte je sirotek.

Nepovažuji se za zlatokopku, ale s chudým mužem být nechci,“ přiznává Aneta.
Pracuje jako obchodní konzultantka, svůj plat vnímá jako dostačující, Věřím, že i muž, který bere 20–30 000 Kč měsíčně mi může dát lásku, po které prahnu, ale já bych s nikým takovým být nechtěla, protože vím, že by mě, nás, nebyl schopný dostatečně zajistit. Ač mě někdo může kvůli tomu považovat za zlatokopku, já to tak nevnímám. Jen vím, co v životě chci a živořit to není."
Zdroj: https://zena-in.cz/clanek/ne­povazuji-se-za-zlatokopku-ale-s-chudym-muzem-byt-nechci-priznava-aneta?utm_sou­rce=www.seznam­.cz&utm_medium=sek­ce-z-internetu

„Ne nedostatek lásky, ale nedostatek přátelství zaviňuje nešťastná manželství. – Friedrich Nietzsche.
\\\Určitě je víc variant či vážných důvodů, proč bývá svazek těžko udržet, ale tohle možná bude nejčastější. Jestli někdo má citlivé srdce pro všechny a pro všechno kolem, zřejmě bude vnímavější i vůči partnerovi. Taky se říká: "rychlené květiny nevoní“, srdce se tříbí těžkostmi a bolestí, nebo cílevědomou prací na sobě.
„Láska se nerodí z objetí, ale z obětí.“ Patricie Holečková
Láska se podobá rannímu stínu, v každém okamžiku bývá menší; ale přátelství se podobá stínu večernímu, roste, dokud slunce života nezapadne. – Jean De La Fontaine
>Je třeba být si trochu podobní, abychom si rozuměli, ale trochu rozdílní, abychom se milovali. – Protiklady se přitahují, co jednomu chybí, doplňuje druhý. Tedy buď to může lézt na nervy a odcizovat, nebo sílit v toleranci a prolínat lásku v přátelství. Jak chceš.

Můžete s někým jíst a pít, hovořit a smát se, užívat si spolu života, ale skutečné přátelství nastane, až spolu budete plakat.

Takových výroků a citátů je spousty, možná že by bylo lepší nečekat až na pohromy, ale zabývat se v rodinách, ve školách, ve společnosti,… takovými věcmi. Ale pokud by to byla jen takováto nauka, bez Boha, nebylo by mi z toho asi o moc veseleji, než je současný stav. Další otázkou je, kam zmizel selský rozum, studovaní lidé propagují gender, jsou na to vědní obory, jdou na to peníze lidí, kteří s tím nesouhlasí, když se nějaký vládní činitel jen nepatrně naznačí něco rozumného, hned je diskvalifikován – co se z toho vyvine? – myslím, že můžeme být rádi že věci jsou jak jsou, bude hůř