Chránění divokých šelem. Co si o tom myslíte?

Šelmy jsou důležitým prvkem celého systému přírody a jejich zmizením se tento systém narušuje. Pokud šelmy nahradíme termínem predátor, tak najdeme mnoho příkladů, kdy když byl nějaký predátor výrazně omezen, tak zpravidla organismy které se živí rostlinami se vyrazně přemnožili. Například můžeme najít vztah mezi četností mšic a sluníčkem sedmitečným, polnimi hraboši a dravými ptáky, liškami apod.
Farmáři mohou mít pravdu, ale jednak se musí naučit svá hospodářská zvířata chránit tak jako to po staletí dělali jejich předkové a také by měli říci, že ve většině vyspělých zemích kde šelmy mají statut ochrany za škody prokazatelně způsobené těmito chráněnými živočichy dostávají přiměřenou náhradu.
Nicméně je nutné tyto šelmy (predátory) držet na určitém přijatelném početním stavu, protože potom nadměrně škodí. Příkladem mohou být známí kormoráni, jejichž stav se dostal v některých regionech na nepřiměřený počet a proto se v určitém ročním období oficiálně povoluje jejich odchyt, lov apod. Stejně tak nemůžeme za každou cenu chránit šelmy, které například z nějakých zdravotních důvodů napadají lidi.
Ochrana tygra a jeho zabíjení lidí – to je kapitola sama pro sebe. Nicméně počet tygrů je celkově již na hranici reprodukce, tak je to otázka i vyspělého světa, proč v rozvojových zemích nemají dostatek vlastních prostředků na zajištění vzájemného soužití tygří a lidské populace (jinými slovy aby tygr měl dostatek prostoru a potravy a lidi mu nelezli „do zelí“ a na druhou stranu aby tygr nelezl do prostoru lidí, pokud má hodně prostoru pro svoji existenci – trvale udržitelný rozvoj tygří populace).

Tak je rozdíl asi v ochraně šelem u nás a třeba někde v Indii, kde lidi žijou těsně v sousedství divočiny. A když máš jedinou krávu, která ti živí celou rodinu, a zadáví ti ji tygr, tak pro ochranu přírody moc pochopení mít nebudeš. Nebo takovej tygr-lidožrout, kterej se naučil na lidský masíčko, který se snadno loví, taky není ideální soused. Jasně, ochrana by v těchhle zemích taky být měla, ale rezervace by měly být oddělený tak, aby šelmy neškodily lidem – protože tam to ty lidi může zničit, ne jako u nás.

V zemích jako ČR, kde jsou jen menší šelmy a rozhodně jich není moc, ochranu jasně ano. Tipla bych, že u nás maj mnohem víc zadávenejch zvířat na svědomí zdivočelí psi, kteří se nebojej lidský blízkosti. Divoká šelma k lidem většinou dobrovolně neleze, pokud není nemocná (a neuloví svou běžnou kořist), zraněná nebo nemá vzteklinu.

To jestli je někdo proti, nebo ne, dost závisí na tom, jestli ho tahle zvířata nějak poškozují, nebo omezují. Pokud se člověk dostane do „střetu zájmů“ s přírodou, tak většinou pokud nemusí, nepřizpůsobí se-ke své škodě. Chybí nám pokora.