Na Seznamu autor Milénium bylo uvedeno, nesměl se poslouchat Presley,
Beatles, nebyla auto kina, toaletní papír a chyběla americká kultura. Lidé
měli razítko v občance ale buď se jim nechtělo pracovat nebo je podniky
nepotřebovaly takový byl komunismus.
Já jej doplním socialismus se budoval do roku 1959 / byl vybudován za pomocí
dělnické třídy a pracující inteligence jako druhý na světě / poté byla
příprava na přechod ke komunismu o od roku 1969 normalizace.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? paul1 před 310 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Komunismus nikdy nebyl. Žádná západní hudba nebyla zakázana. Pamatuji si tu dobu velice dobře. Některé věci se zkrátka ve veřejných stanicích moc nehrály. Vozily se ale občas nějaké desky a kdo chtěl, poslouchal západní rozhlas,. Auto kina nebyla, ale některá začínala již před rokem 89. Toaletní papír nebyl, když vyhořela továrna na jeho výrobu a než se zajistily dodávky ze zahraničí. Byl třeba omezen v prodeji, ale nepamatuji že by doma nebyl toaletní papír.
0 Nominace Nahlásit |
Takovou snůšku pomatených blábolů snad ani nemá smysl komentovat. Není ale vyloučené, že někdo tomu může věřit. Žádný zákaz poslechu západní hudby nebyl. Naopak, nerespektovala se autorská práva, kapely hrály všechno. Autokina nebyla a nejsou ani teď, protože u nás ztrácejí smysl. Ze západní kultury tu bylo jen to nejlepší. Podřadné seriály se nekupovaly. Pravdou je, že v občance měl každý razítko zaměstnavatele, kde měl povinnost pobývat. S prací se to nepřehánělo, takže v obchodech byl katastrofální nedostatek čehokoli a zboží bylo mnohonásobně dražší než v současnosti. Informace lze snadno dohledat nebo se zeptat.
0 Nominace Nahlásit |
Tady jsou vzpomínky některých pamětníků:
https://mostecky.denik.cz/volny-cas/zakazana-hudba-za-totace-bigbit-se-hral-pri-cajich-20191006.html
https://muzikantiakapely.cz/magazin/hudba-za-socialismu/
Takže zakázaná hudba byla, i zakázané kapely, i zakázané tance
(např. „holanďan“.
Když tento tanec některý pár začal tančit, okamžitě ho pořadatelé
vyvedli ze sálu.
Všelico bylo zakázané, ale myslet si mohl každý co chtěl. V tom byla
svoboda, to jo.
0 Nominace Nahlásit |
Záleží, které roky ás zajímají…
Nevím, z jakého/kterého prstu „cucáte ty howadiny “ 😉
Případně, kdo Vám vymývá hlavu…..
Ono to bylo každou chvíli trochu jinak…
„Uvolnění“ chodívalo ve vlnách 😉
Cizí písně, Západní se pouštěly v rádiu. Na Zelené vlně Hvězdy,
v pořadu Pozor zákruta (slovensky), se pravidelně v 80. letech pouštěly
ty nejlepšípecky 😉
Kapely, které hrály na zábavách v kavárnách, zde od úterka do neděle
v jednom podniku, vždy od 20. do 02. hodiny, běžně hrály
„zápaďácké písničky“ (zřídka metal a velmi tvrdá muzika).
V jiných podnicích, vždy v pátek a v sobotu.
Na Diskotékách se pouštělo, kde co (chodila jsem od roku 1975).
Nežili jsme ve tmě, ani neskákali po stromech 😉
V některých TV pořadech vystupovali západní zpěváci a umělci. Což,
pravda, bylo „regulované“.
ABBa a Boney M byly všudypřítomné,
Louis Armstrong, , Mireille Mathieu, Johnny Cash (1978), Ricchi e Poveri,
maďarští rockeři skupiny Omega, Locomotiv GT. Drupi, Pusycat, Harpo a mnoho
dalších.
S evropskými se roztrhl pytel 😉 Francouzi, Němci, Španělé, Itálie
J.
Z USA nic moc, ale oni o nás sami moc nestáli…. A vzhledem ke kurzu
koruny, by byly nezaplatitelné i jejich koncerty.
S cauntry z USa problém nebyl. Z UK sem valící se kameny zváni nebyly
😉
„Rachot“ v oblibě nebyl.
My, tady na západě jsme si užívali všechno, bez omezení. TV i rádia,
včetně Svobodné Evropy. My jsme tady byli, oproti zbytku republiky a Praze,
vždy v obraze. JČ chytali i Rakouská média.
Také jsme si jasně uměli představit, co nás všechno čeká, po roce 1089,
s příchodem kapitalismu. Sledovali jsme demonstrace v jejich TV zpráv, boje
odborů a jednotlivých skupin, za svá práva, za své mzdy. 😉
MĚLI JSME PRÁVO NA PRÁCI A POVINNOST PRACOVAT.
V knížce OP jsme měli razítka zaměstnavatele.
Za příživnictví byl kriminál, kde se také muselo pracovat.
Sportovci byli „zaměstnaní“, do fabriky/úřadu si chodili pro
výplatu.
Svobodných povolání (většinou (umělci, herci), mnoho nebylo a bývali pod
dohledem.
Razítko nějakého zaměstnavatele měli také, dalo by se říci, že
„podváděli“, obcházeli zákony 😉
Zpěváci byli pod Pragokoncertem atp.
Upravil/a: da ny
0 Nominace Nahlásit |
Zakázáno to asi bylo, ale i tak to každý poslouchal. Elpíčka byla
k sehnání, hudba hrála, naši zpěváci zpívali předělávky
zahraničních skladeb.
Seznam je informační žumpa. Novinky, ale zejména i Seznam médium a
podobné. Buď je tam nějaká propaganda anebo jen subjektivní názory
novinářů i úplně obyčejných lidí.
0 Nominace Nahlásit |
Výslovne to nebolo zakázané. K tomu nebol schválený žiadny
zákon
Je pravda, rovnako ako je to aj dnes, je umelecká produkcia, do ktorej patria
aj hudba a piesne, prípadne tance (mnohí tomu hovorili, hlavne tí starší,
„tanec svätého Víta kombinovaný s pekelnými zvukmi a trasom
kostier“ často spojené s vysielaním s vysielaním
„neprijateľných médií“). Ale ľudová tvorivosť prijímania
„západnej kultúry“ dokázala prekonať zábrany na Východ
zahľadených starcov
Na zabránenie prijímania nežiadúcej kapitalistickej kultúry a
hlavne „štvavej“ kapitalistickej propagandy boli vybudované
*vysielacie stanice na rušenie rozhlasového a televízneho vysielania a
zvýšená hraničná kontrola na cestných a vlakových prechodoch so
zameraním na audio a printové médiá…
ale ani tieto „ochranné opatrenia“ neboli všemocné a preto sa aj tie
„protištátne“ audio a printové materiály dostávali na
územie ČSSR.
Pre úsmev pri pohľade do socialistickej minulosti malá perlička:
neviem, ako to bolo vtedy západne od rieky Moravy, keď v centre Bratislavy
bol v suteréne reštaurácie Perugia na jeseň 1967 otvorený 1. oficiálny
(verejný) striptíz. Verejná produkcia bývala poobede (pre návštevníkov
Bratislavy najčastejšie mimobratislavksých mužov, kým ich manželky
vykupovali obchody) a večer, kde po vystúpení sa diváci presunuli do
vinárne na prízemí).
Pri konkurze tanečníc (často aj vysokoškoláčky) porota hodnotila okrem ich
postavy a tanca aj politickú vyspelosť, ktorú zisťovala skúškou
z politických otázok. Víťazky konkurzu tak každú noc zvádzali
návštevníkov podniku.
Na jar 1969 tento podnik zanikol.
*
Upravil/a: led
0 Nominace Nahlásit |
Já z toho pamatuju něco, zdaleka ne vše jsem v té době chápal.
„Zápaďácká hudba“ pokud tím myslíš veškerou produkci ze západu.
Dokonce na poli kultury byla nějaká spolupráce – např. u nás proslulá
filmová série Četníků, Francouzská šansoniérky Édith Piaf atd.
Existovaly ale seznamy vhodné a nevhodné tvorby, vhodných a nevhodných
směrů… Bigbít byl spojován s poněkud neklidnou mládeží a spolu
s neklidnou mládeží poněkud potlačován. Konkrétní seznamy ale
neznám.
A i od toho Presleho (nevím, jak moc byl režimem tolerován, asi moc „vhodný“ nebyl, ale Zich zpíval jeho písničky i v sedmdesátých a osmdesátých letech.
Jisté hygienické potřeby byly silně nedostatkové v druhé polovině osmdesátých. Tradiční dotaz: „Proč nejsou vložky?“ měl utajovanou odpověd: „Protože strana krvácí“
Drap: O komunismu tu ale nikdo nepíše ne? A že socialismus byl jen
mezistupeň pro komunismus to bylo komunistické dogma.
Pamatuju doby, kdy se podařilo sehnat jen nějaký lístečkový voskovaný
skládaný (ten byl na hov… teda vlastně nebyl) a nějakej čas mně mamka
nutila si namuchlat to rudé právo (alespoň to bylo měkčí než ten
voskovaný nesmyslinec)
0 Nominace Nahlásit |
Tak, krok po kroku:
V zásadě neexistovalo žádné legislativní omezení toho, co si mohl občan doma pustit za hudbu. Ano, socialistické Československo bylo poněkud háklivější na sousedské vztahy, než je tomu dnes, takže s tím obyvatel nesměl rušit spoluobyvatele, zvlášť v takovým paneláku, že. Ale jinak to byla, v zásadě, jeho věc.
Druhá věc je, jak se mohl člověk k hudbě z imperialisticko-kapitalistický ciziny dostat. Jasně, mohl dostat výjezdní doložku, devisový příslib a vyjet si na „západ“. Za ty devisy si tam, potom, mohl koupit klidně i desky / magnetonové pásky / kasety třeba s Beatles, a pokud je deklaroval v celním prohlášení a zaplatil příslušné celní poplatky, zcela legálně si je do ČSSR dovézt. Jasně, theoreticky mohl. Ale protože ČSSR měla valut vždycky poskrovnu – Koruna československá nebyla měna mezinárodně obchodovatelná, je otázkou, přehnal-li by to, dostal-li by devisový příslib také někdy v budoucnu.
Pokud bydlel někde v příhraničí, dal se koupit přehrávač na magnetonové pásky, ten se napojil na rozhlasový přijímač, a ta hudba se dala nahrát. Později, samozřejmě, i kasetový přehrávač a nahrát na kasetu.
I jinak se šlo dostat legálně k „zápaďáckému“ popu, i rocku, atp., akorát pouze a jen k tomu, který Strana považovala za souladný se socialistickou morálkou. Takže, primárně, frčeli levicově orientovaní umělci, samozřejmě. A pak ti, co nebyli považování za dekadentní (přičemž co je dekadentní, a co ne: o tom rozhodla Strana! Strana je kolektivní rozum, Strana se nemýlí, má vždy pravdu!). A jak už Ti napsala, třeba, dany: postoj Strany se měnil v čase.
To, že si lidé obstarávali „zápaďáckou“ hudbu, která tu officiálně neměla být, různě od veksláků, atp., bylo, samozřejmě, nelegální. ČSSR a DDR byly, totiž, jediné dva státy tzv. východního bloku (krom KLDR a Albánské socialistické lidové republiky, ale to je, trochu, jiný případ, „jiný level“), kterým se podařila kompletní socialisace služeb, takže soukromé podnikání bylo, až na svobodná umění, nebo řemesla, prakticky nemožné, a bez příslušného povolení vždy illegální a trestné.
Jistě, zrovna třeba songy Beatles se nehrály v nějakém „klubu mladých“, nebo na srazu Svazarmu. A, prosím pěkně, dnes někde vystupuje 모란봉 악단 (https://en.wikipedia.org/wiki/Moranbong_Band), nebo, co já vím, 常思思 (https://en.wikipedia.org/wiki/Chang_Sisi)? 🤦♀️
Ne, vážně: že ekonomika socialistického Československa fungovala na poněkud jiných principech a měla poněkud jiné priority, to jsme tu už probírali hodněkrát. Po válce se budoval těžký průmysl, pak i ten lehký. Služby byly socialisovány, což, až na světlé výjimky, snížilo jejich dostupnost a standard (to pochopili i sami soudruzi, a to je co říct na to, jaké to byly gumy! 😅).
Všecko se vyrábělo podle několikaletých, zpravidla pětiletých, plánů. Prioritou byl export, protože stát potřeboval nezbytně valuty. Všecko má svá positiva a negativa, ale zrovna to, jak hodně budou soudruzi srát, a jak „pečlivě“ si budou řiť vytírat, se poněkud naplánovat nedá.
Nicméně dostupnost těchto a podobných propriet, jako byl toilletní papír, dámské vložky atp., se velmi zlepšila za normalisace. Pozor, ne, že by před tím nebyly, ale dá se říci, že za normalisace soudruzi z politbyra pochopili, že ne každá iniciativa kolektivu je kontrarevoluční. Do té doby byl plán a nebylo moc žádoucí chtít ho nějak měnit: máš vyrobit 3,000 km sracího papíru, vyrob 3,000 km sracího papíru a drž hubu a krok! Od sedmdesátých let už se dávalo místo iniciativě, že třeba družstevníci viděli: je málo praček, pár chytrých hlav se dalo dohromady a začali vyrábět pračky. A stát byl, vlastně, rád.
Pokud míníš Gringo kulturu: ona nějaká je? 😅🤪 Ne, vážně, co tím myslíš? Coca-Cola byla u nás i za Husáka, to samé Pepsi – vyrábělo ji JZD Slušovice v licenci. Jeansy taky byly, vyráběla je DRUTĚVA někde na severu Čech. A taky se kupovaly v Tuzexu, že. A o co jiného byli, prosím Tě, mírumilovní pracující z „Gringo kultury“ ochuzeni, co jim chybělo? Kultura zbraní, nebo já nevím, se vyjádři pregnantně, ne? 🤦♀️
Ten svět není tak černobílý. Ono od roku 1990 byla u nás silný protikomunistický ethos, stát vynakládal docela značné prostředky na to, aby našel na minulém régime co nejvíce toho špatného, kde je vůle, je i cesta a spojené kde vládnou síly, vše se snadno vykoná a kdo hledá, najde.
Že, třeba, ČSSR úplně vymýtila choleru, rachitis nebo třeba černej kašel, o tom se mlčelo. Že, třeba, prevence v dětské orthopedii byla světově unikátní, přelomová a znamenala snížení operací kyčlí kojenců o horní desítky procent oproti tzv. západu, o tom se mlčelo. O tom, jak se ČSR / ČSSR vypořádala s šmelináři po konci přídělového systému a toho burdelu, co tu byl těsně po WWII, o tom se mlčelo. A třeba o tom, že v ČSSR bylo na masu obyvatel méně vězňů, než je dnes, tak o tom se takticky mlčí pořád.
Stejně tak se „takticky“ zapomnělo, že za „komunistů“ se postavilo nejvíce bytů, a jak to s tím bytovým fondem dopadlo dnes, víme. Nebo, že ČSSR měla jeden z nejlepších systémů veřejné dopravy na světě.
Nevím, co pořád řešíš: ta doba byla, jaká byla. Abys byl vůbec s to si udělat reálnou představu, tak na to bys musel jíst více vitamínů, a hlavně si vytáhnout hlavu ze zadnice a zbavit se apriorismů. Z historie se lze jenom poučit, vrátit se nedá, změnit se také nedá. Srovnávání dneška s ČSSR je, sice, asi velmi populární a „hodí se do krámu“, ale nedává vůbec žádný racionální smysl.
0
před 309 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Pepa25 vynikající odpověď, tipl bych že je Pepa generace Z nebo M z vyšší vrstvy nebo elity / tudíž je nadupaný Amerikou / ovšem nemá to nic společného nápisem na tanku. Já nejsem dezolát / neprodávám svetry / rovněž také nemám vztah ke komunismu, socialismu, normalismu ani českému kapitalismu v rodinné kronice je Dachau, Flossenburg, 1950–53 Bory, 1969–1972 opět Bory ve všech případech to nebylo zásluhou okupačních vojsk, ale udavačů přídržtašek čistokrevných Čechů..
Pepa, niekedy tí starší pri svojej „stareckej demencii“ majú ťasto
aj zachovalú „sloniu pamäť“, len nemusia ju dávať najavo.
Možno preto pri čítaní hladovej odpovede musím vyjadriť čiastočný
nesúhlas s jeho stareckou pamäťou vo v zmodernizovanom vyjadrení:
v obchodech byl katastrofální nedostatek čehokoli a zboží bylo
mnohonásobně dražší než v současnosti pretože to nebolo pravidlom.
Práve naopak základné potraviny mali cenu nepomerne nižšiu, než
v súčasnom pseudokapitalizme v bývalých socialistických krajínách.
led: moje reakce byla na tazatele, nikoliv na nikoho z odpovídajících. Pokud se zeptá, jak se zeptá, tak si o takovou reakci říká. Samozřejmě, že otázka byla řečnická, ale opravdu nechápu, proč se nedokáže zeptat normálně: ten a ten říká to a to a já s tím nesouhlasím, co si myslíte vy ostatní? Místo toho tu mluví ve všech možných osobách, štamgastech z hospody atd. to se za své názory stydí?
K Hladově odpovědi: zrvona s touto částí souhlasím. Nevím, co
považujete za základní potraviny, ale velmi dobře si pamatuju na problémy
s dodávkami masa. Jako vesničtí samozásobitelé jsme měli hlavně vlasntí
(z prasete a králíky), ale občas bylo třeba i něco koupit a obvykle jsem
stál frontu (a posléze byl střídán). Dost často to bylo celé zbytečné.
Cenu hodnotit neumím, vždy se kupovalo to nejlevnější, na nic lepšího
nebyly peníze.
Naopak nesouhlasím, že „ze západní kultury bylo jen to nejlepší“.
Protože bylo jen to, co někdo považoval za ideologicky nezávadné.
Pepa25, zaujímavé, že akosi sa dnes mlčí aj o oficiálnych súkromných
podnikateľoch, hlavne v čase od „Pražskej jari“ až do Novembra89.
Po pracovných cestách (v tých rokoch) v niekoľkých oblastiach európskej
časti SSSR, som pri pohľade na regále v obchodoch pochopila, že pre nich
bol u nás vtedy splnený ich sen života v socialistickom
kapitalizme v rovnakom porovnaní s našim pohľadom (aj na vlastné oči
počas pracovných pobytov v Západnej Európe a USA v rovnakom období) na
život na Západe.
Takže mám podľa čoho hodnotiť život v Československu počas socializmu a
nielen podľa médií a agentúry JPP (jedna pani povedala)
Led: proč by se mělo o soukromém podnikání za socialismu mlčet? Kdo
chce, tak si buď pamatuje, nebo si informace najde. Hlavně ale byla dost
rozdílná situace v r. 1969, třeba 1975 a pak po r. 1987 (když začala
„přestavba“). Postupně se povolily hlavně služby a soukromé
zemědělství, provozování maloobchodu ale až do převratu ne.
Jinak mně samozřejmě přijde trapné, že vaše osobní zážitky ze SSSR
jsou hodnotné zatímco moje osobní zážitky ze začátku 80. let v ČSSR
z prázdné masny s dlouhou frontou jsou jen JPP …
annas | 5913 | |
Drap | 4655 | |
led | 3008 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2243 | |
zjentek | 1664 | |
ivzez | 1445 | |
aliendrone | 1431 | |
quentos | 1425 | |
elkon | 1340 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |