Byla na počátku temnota a pak přišel velký třesk?

O tom, co bylo před Big Bangem nevíme zhola nic. Ta doba před 13,8 mld. let je jen matematicky extrapolovaná podle astronomicky zjištěných dat. Tehdy měl vzniknout časoprostor a vše co je v něm obsaženo. Ta teorie Velkého třesku je jen jedna z více teorií. Matematicky extrapolovat zpět podle toho, co astronomové změřili, je totéž co vypočítat cenu jogurtu v budoucnu podle vývoje dnešních cen, ovšem v horizontu miliard let.

Upravil/a: Kepler

Ono nejde o nějakou temnotu na počátku. Problém tkví v tom, že temnota, dokonce i samotný ČAS začal až zlomeček okamžiku „po počátku“ – jmenuje se to Planckův čas 10na –43s. Před ním nemá fyzikální smysl se ptát co bylo, protože když nemáš čas, nemáš ani minulost – tedy dobu před tím. Na samotném počátku mohl být klidně např. houskový knedlík – a je to stejně dobré tvrzení, jako jakékoliv jiné. Do Planckova času je možné NAPROSTO VŠECHNO. Vím, je to trochu na hlavu, ale proti některým jiným exotičnostem kosmologie či kvantového světa to je vlastně úplně normální. :)

Ano, Země byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí

Před velkým třeskem prý nebylo nic, ani čas, takže se nedá hovořit o nějakém před. Těžko si to člověk představí, ponevadž není co si představovat.

Co bylo na počátku, a byl-li jaký počátek, v současné době nevíme. Všimněte si, pane kolego, že mluví-li se o velkém třesku, mluvíme o teorii velkého třesku. O teorii! Teorie není nějaká „svatá pravda a basta!“. Alespoň by se s ní nemělo tak zacházet. Teorie velkého třesku je v současnosti mezi kosmology a astrofyziky jedna z nejvíce přijímaných teorií. Teprve případné další poznatky nám mohou říct, zda je správná, zda ji bude třeba pozměnit nebo zcela odmítnout.

S vaší větou: To, že vidíme jen do určité vzdálenosti přeci nemusí znamenat, že dál není nic, souhlasím. Je prima dojít za obec a podívat, jestli tam opravdu nic není. V kosmických rozměrech je to ovšem zásadní problém. Vesmír ve vzdálenosti kolem 14 mld svět. let se pravděpodobně od nás vzdaluje rychlostí větší než je rychlost světla. Takže světlo vyzářené směrem k nám se k nám nepřibližuje, pouze se zpožďuje za svým zdrojem a vlastně letí od nás. A to je noetický průšvih… ;-(