Hitler pohrdal Židy i Slovany, zastával čistou árijskou rasu. Přitom
prý snad přímo jeho děda byl Žid. A ne-li, tak podle genetických testů
jeho žijících příbuzných mají židovské či dokonce africké kořeny.
Kolem Židů je v historii více neuvěřitelných momentů, ale uvedu takový
můj jazykový postřeh. Samozřejmě by vše asi odhalily či spíš vyvrátily
genetické testy německé a židovské populace a důslednější jazykový
rozbor.A taky by na to němečtí jazykovědci dávno přišli. Já jsem
v tomto naprostý laik. Ale podle toho, co jsem našel na netu by němčina a
hebrejština neměly mít nic společného, měly by být vzdálenější, než
třeba ruština od angličtiny.
Mám rád (nejen)židovské písně, ale i němčina, ač není pro zpěv
nejhezčí, tak křesťanské nebo vznešené písně (třeba Óda na
radost)v ní zní skvěle. Pak jsem narazil při překladu rusko židovské
Tumbalalaiky na Nečekanou věc, až mě zamrazilo (мурашки по
коже). Možná je však něco špatně, nějaký omyl už v zadání.
Porovnejte přepis výslovnosti hebrejštiny s <němčinou>:
Tumbalalaika
Shteyt a bokher, shteyt un trakht
<Steht ein Bursche, steht und denkt (minulý čas -dachte)>
Trakht un trakht a gantse nakht
<dachte und dachte eine ganze Nacht>
Vemen tzu nemen un nit farshemen
<Wen zu nehmen und nicht verschemen?>
Vemen tzu nemen un nit farshemen
<Wen zu nehmen und nicht verschemen?>
((chorus))
Tumbala, Tumbala, Tumbalalaika
Tumbala, Tumbala, Tumbalalaika
Tumbalalaika, shpil balalaika
<spiel balalaika>
Tumbalalaika (also Shpil balalaika), freylekh zol zayn
<also spiel balalaika – fröhlich soll sein.>
Meydl, meydl, kh'vil bay dir fregn,
<Mädchen, Mädchen, ich will dich fragen>
Vos ken vaksn, vaksn on regn?
<Was kann wachsen, wachsen ohne Regen?>
Vos ken brenen un nit oyfhern?
<Was kann brennen und nicht aufhören?>
Vos ken benken, veynen on trern?
<Was kann sich sehnen, weinen ohne Tränen?>
((chorus))
Narisher bokher, vos darfstu fregn?
<Närischer Bursche (možná též Bub-Herr, n. Buhle), was darfst du
fragen?>
A shteyn ken vaksn, vaksn on regn.
<Ein Stein kann wachsen, wachsen ohne Regen.>
Libe ken brenen un nit oyfhern.
<Liebe kann brennen und nicht aufhören.>
A harts ken benken, veynen on trern.
<Ein Herz kann sich sehnen, weinen ohne Tränen.>
((chorus))
Vos iz hekher fun a hoyz?
<Was ist höher als (than -angl.) ein Haus?>
Vos iz flinker fun a moyz?
<Was ist flinker als eine Maus?>
Vos iz tifer fun a kval?
<Was ist tiefer als ein Quell?>
Vos iz biter, biterer vi gal?
<Was ist bitter, bitter als Galle?>
((chorus))
A koymen iz hekher fun a hoyz.
<Der (ein) Kamin ist höher als das Haus>
A kats iz flinker fun a moyz.
Die (eine) Katze ist flinker als eine Maus.>
Di toyre iz tifer fun a kval.
<Die Tora ist tiefer als ein Quell>
Der toyt iz biter, biterer vi gal.
<Der Tod ist bitter, bitterer als (wie) Galle>
Česky:
Mladý chlapec stojí a přemýšlí
přemýšlí a přemýšlí celou noc
kterou (dívku) si vzít, aby mu nebyla hanbou,
kterou (dívku) si vzít, aby mu nebyla hanbou.
(chorus))
Tumbala, Tumbala, Tumbalalaika
Tumbala, Tumbala, Tumbalalaika
Tumbalalaika, hraj balalaika
Tumbalalaika, abychom mohli být šťastní
Děvče, děvče , chci zeptat se tebe
Co může růst, růst bez deště?
Co může spálit a nikdy neskončit?
Co může trápit, plakat bez slz?
((refrén))
Bláznivý hochu, že se musíš ptát?
Kámen může růst, růst bez deště
Láska může hořet a nikdy neshořet
Srdce může trápit, plakat bez slz!
((refrén))
Co je vyšší než dům?
Co je mrštnější než myš?
Co je hlubší než studna?
Co je hořké, hořčí než žluč?
((refrén))
Komín je vyšší než dům
Kočka je hbitější než myš
Tóra je hlubší než studna
Smrt je hořká, hořčí než žluť
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 2260 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nebyl. Ježíš byl Žid. Tvé závěry jsou myslím zcela mylné. Téměř ve všech jazycích, pokud se nejedná o uzavřenou komunitu někde v pralese, najdeš slova podobná, či převzatá z jiného jazyka.
0 Nominace Nahlásit |
Souhlasím s Edisonem, není to hebrejština,
jde o „židovskou“ němčinu, která je v závorkách
přepsána do současné podoby němčiny.
Ježíš – pokud existoval – byl Žid.
0
před 2260 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Tak když jsem se už měl měl čeho chytnout, je to na wikipedii pod heslem Jidiš(židovská němčina). Zajímavé. Jidiš mluví i značná část židů přímo v Izraeli. Co se člověk ještě vše nedozví, než umře.
Tak dnešní Izrael s původní Judeí toho nemá moc společného. Izrael je uměle vytvořený stát, do kterého se přistěhovala velká většina židů především z Evropy a to krátce po válce (ale ne, že by tam před tím vůbec nebili). Tak zřejmě proto je tam ta "podivná němčina asi dost znatelná. Jinak jako hlavní jazyk tam určitě bude klasická hebrejština.
edison děkuji, neměl jsem tušení o nějaké celoevropské či celosvětové hebrejské němčině, tak jsem rád za odpověd. Drap mě v ničem nepochopil, to mě mrzí, nu což, hlavně, že jsem chytřejší. V podstatě to ale na netu mají napsat rovnou, že nejde o hebrejštinu, ale v hebrejštině psanou komolenou němčinu. Psali tam, že je to hebrejsky a přidali k tomu uvedený přepis výslovnosti.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |