Historie úprav
Zeptal/a se – 15.červen 21:42
Souhlasíte s Kantem ohledně tzv. kategorického imperativu?
Kultura a společnost – Etiketa
Immanuel Kant byl velký filosof převážně 18. století a proslul například tzv. kategorickým imoperativem, neboli ničím nepodmíněnýmn příkazem. O co jde? Jde o to, že máme jednat tak, aby se naše jednání stalo obecným zákonem. Máme jednat tak, jak chceme, aby jednali i ostatní.
Zní to hezky, ovšem v praxi to znamená například to, že nemáme za žádnou cenu lhát – tedy, pokud jde o tuto problematiku klasický příklad, pokud by se nás vrah ptal, kde je jeho oběť a my to věděli, měli bychom říci pravdu. Nebo kdybychom například překročili povolenou rychlost, přičemž na silnici by nikdo nebyl, koho bychom mohli ohrozit, tak bychom se měli podle Kanta udat na policii.
A to je to, s čím mám hlavní problém, s tím, že např. lhát se nemá za žádných okolností. Ale také, že se nemá zabíjet za žádných okolnosí – co takový Heydrich, či atentáty na Hitlera? Ty byly dle mého morálně naprosto správné, ale Kant by asi oponoval. Zkrátka, já s ním nesouhlasím. Přesto mám v okolí lidi, kteří s ním po mém vysvětlení problému souhlasí, což mne překvapuje.
Jaký na to máte názor vy? Dle mého je to nesmysl. Já chápu tu myšlenku, ale v reálu je to nesmysl. Ale třeba mne zde bude někdo schopen přesvědčit o opaku?
Zeptal/a se – 16.červen 17:48
Souhlasíte s Kantem ohledně tzv. kategorického imperativu?
Kultura a společnost – Etiketa
Immanuel Kant byl velký filosof převážně 18. století a proslul například tzv. kategorickým imoperativem, neboli ničím nepodmíněnýmn příkazem. O co jde? Jde o to, že máme jednat tak, aby se naše jednání stalo obecným zákonem. Máme jednat tak, jak chceme, aby jednali i ostatní.
Zní to hezky, ovšem v praxi to znamená například to, že nemáme za žádnou cenu lhát – tedy, pokud jde o tuto problematiku klasický příklad, pokud by se nás vrah ptal, kde je jeho oběť a my to věděli, měli bychom říci pravdu. Nebo kdybychom například překročili povolenou rychlost, přičemž na silnici by nikdo nebyl, koho bychom mohli ohrozit, tak bychom se měli podle Kanta udat na policii.
A to je to, s čím mám hlavní problém, s tím, že např. lhát se nemá za žádných okolností. Ale také, že se nemá zabíjet za žádných okolnosí – co takový Heydrich, či atentáty na Hitlera? Ty byly dle mého morálně naprosto správné, ale Kant by asi oponoval. Zkrátka, já s ním nesouhlasím. Přesto mám v okolí lidi, kteří s ním po mém vysvětlení problému souhlasí, což mne překvapuje.
Jaký na to máte názor vy? Dle mého je to nesmysl. Já chápu tu myšlenku, ale v reálu je to nesmysl. Ale třeba mne zde bude někdo schopen přesvědčit o opaku?