Odpověděl/a – 12.duben 18:39
Hasiči, lékaři, policisté, pracovníci s nesamostatnými lidmi, kteí
potřebují pomoc a podobní možná pracují taky kvůli pomoci druhým a
někteří možná pro pocit váženosti/respektu z jejich povolání. Ale
většina, ať je kde je, pracuje kvůli platu. A je na prvním místě.
Ředitel školy by neřediteloval, kdyby nedostával peníze, uklízečka by
neuklízela, kdyby nedostávala plat, učitel by neučil.
Dělníci ve výrobě, zaměstnanci poskytující služby, odborníci, vedoucí,
všichni pracují za plat a všichni jdou po penězích. To je smysl té práce.
Skoro nic nemotivuje ostatní tak jako peníze. Nikdo ti nebude pracovat jen
z pocitu dobře odvedené práce, z toho, že pro firmu nebo zákazníky
udělal něco prospěšného. Pracuje se za odměnu. Lidi ta práce může
bavit, můžou z ní mít dobrý pocit, potom co ji dodělají, ale zadarmo ji
skoro nikdo dělat nebude.
Podvodníci jdou jen po prachách. A taky zaměstnanci veřejné správy
jdou čistě po penězích, hlavně politici.
Podnikání je „odvětví“, do kterého lidi jdou s vidinou největších
výdělků. Protože máme zaměstnance a podnikatele – a ti se ještě dají
rodělit na OSVČ a vlastníky firmy a popřípadě ještě investory (což
nemusí být podnikatelé – příležitostné příjmy a podobně). Ovšem
každý podnikatel je svým způsobem taky investor. Z nich všech mají
nejmenší šanci na velké výdělky zaměstnanci. Ti většinou nezbohatnou a
výplaty jsou vždycky průměr, i když jsou veliké – bez dalších
zhodnocení peněz nemají moc šancí na pořádne výdělky a už vůbec ne na
zbohatnutí (investování, pasivní příjmy, příležitostné příjmy,
podnikání jako vedlejšek nebo další práce brigády – kvůli kterým se
musí předřít a zabít veškerý čas). Něco jiného jsou zaměstnanci,
kteří pracují pro velké firmy a jsou na vrcholu žebříčku, na vedoucích
místech. Anebo jsou pro firmu nepostradatelní, tvoří něco hodnotného,
mají odměny za odvedenou práci a dostávají pořádné odměny (a často
podíly na zisku, takže už se stejně nejedná o „čistého“
zaměstnance). Těch ale tolik není a ti skutečně na první místo kladou
svou práci a výsledky a ne odměny.
Takže pokud jde o zaměstnance, domnívám se, že všichni jdou po penězích
a většina až v první řadě. ;) Není to špatně. Peníze jsou odměny,
jsou prostředek a nástroj k nakupování. Ale nemá se jít čistě jen po
penězích.
My jsme taky na ekonomce probírali, co motivuje zaměstnance, ale zaráželo
mě, že učitelka měla dlouhý seznam, ale vůbec nezmínila peníze. Když
jsem to zmínil já, tak se mi vysmála. Když jsem ji pak řekl, že bez platu
by nepracovala ani ona, zamračila se a nic mi k tomu neřekla (z čisté
dobroty srdce určitě neučila). :D Bez odpovídající mzdy/odměn by nikdo
nepracoval a je jedno jestli je to uklízečka nebo někdo jiný, i výše
postavený. Peníze jsou důležitý motivátor a většinou jsou
v první řadě.
Kdo jde čistě jen po prachách… tak na to bychom se měli podívat spíš
k podvodníkům anebo do některých podnikatelských odvětvích a po
spekulantech. Investoři (hlavně na burzách) jdou čistě po zisku. Loterie a
hazardní hry jdou čistě jen po zisku. Taky tabákové a alakoholické
společnosti.
Za mě i pojišťováci jdou čistě po penězích.
Takové podnikání, které neposkytuje žádné služby ani nevytváří nic
skutečně hodnotného a navíc mnohdy vydělává na slabostech, zlozvycích
lidí.
Co se týká běžných podnikání, tak tam platí něco jako „karma.“
Pokud jdou čistě jne po zisku, tak takový podnik nemá šanci na dlouhé
přežití (vyjímky jsou – ale spíš založené na ilegálnosti nebo
státní podpoře). Podnik, ať je jakkoli velký, pokud jde jen po penězích,
tak se dál posunout nemůže a většinou začně upadat. Pokud chce podnik
být veliký, bohatý, rostoucí, tak se nesmí zaměřovat na zisky, ale na to,
co dělá – na kvalitu. Ať služby nebo výrobky, musí je dělat kvalitně
a vše co st ím souvisí. Celé jeho podnikání musí být dobré a musí se
o to snažit. Kdo chce teĎ největší zisk, tak ho dostane, ale ten
příští už kvůli tomu asi bude menší a pak ještě menší a pak je
možné, že příště už nebude žádný.
Zakldatelé obřích firem taky říkají, že velké bohatství a velká firma
byla jen důsledkem toho, že vytvářejí něco hodnotného, užitečného a to
je v první řadě. Zisk nemá být nikdy v první řadě (ale
„paradoxně“ je obří, když se to dělá dobře a na to se
zaměřuje).
Odpověděl/a – 12.duben 18:41
Hasiči, lékaři, policisté, pracovníci s nesamostatnými lidmi, kteí
potřebují pomoc a podobní možná pracují taky kvůli pomoci druhým a
někteří možná pro pocit váženosti/respektu z jejich povolání. Ale
většina, ať je kde je, pracuje kvůli platu. A je na prvním místě.
Ředitel školy by neřediteloval, kdyby nedostával peníze, uklízečka by
neuklízela, kdyby nedostávala plat, učitel by neučil.
Dělníci ve výrobě, zaměstnanci poskytující služby, odborníci, vedoucí,
všichni pracují za plat a všichni jdou po penězích. To je smysl té práce.
Skoro nic nemotivuje ostatní tak jako peníze. Nikdo ti nebude pracovat jen
z pocitu dobře odvedené práce, z toho, že pro firmu nebo zákazníky
udělal něco prospěšného. Pracuje se za odměnu. Lidi ta práce může
bavit, můžou z ní mít dobrý pocit, potom co ji dodělají, ale zadarmo ji
skoro nikdo dělat nebude.
Podvodníci jdou jen po prachách. A taky zaměstnanci veřejné správy
jdou čistě po penězích, hlavně politici.
Podnikání je „odvětví“, do kterého lidi jdou s vidinou největších
výdělků. Protože máme zaměstnance a podnikatele – a ti se ještě dají
rodělit na OSVČ a vlastníky firmy a popřípadě ještě investory (což
nemusí být podnikatelé – příležitostné příjmy a podobně). Ovšem
každý podnikatel je svým způsobem taky investor. Z nich všech mají
nejmenší šanci na velké výdělky zaměstnanci. Ti většinou nezbohatnou a
výplaty jsou vždycky průměr, i když jsou veliké – bez dalších
zhodnocení peněz nemají moc šancí na pořádne výdělky a už vůbec ne na
zbohatnutí (investování, pasivní příjmy, příležitostné příjmy,
podnikání jako vedlejšek nebo další práce brigády – kvůli kterým se
musí předřít a zabít veškerý čas). Něco jiného jsou zaměstnanci,
kteří pracují pro velké firmy a jsou na vrcholu žebříčku, na vedoucích
místech. Anebo jsou pro firmu nepostradatelní, tvoří něco hodnotného,
mají odměny za odvedenou práci a dostávají pořádné odměny (a často
podíly na zisku, takže už se stejně nejedná o „čistého“
zaměstnance). Těch ale tolik není a ti skutečně na první místo kladou
svou práci a výsledky a ne odměny.
Takže pokud jde o zaměstnance, domnívám se, že všichni jdou po penězích
a většina až v první řadě. ;) Není to špatně. Peníze jsou odměny,
jsou prostředek a nástroj k nakupování. Ale nemá se jít čistě jen po
penězích.
My jsme taky na ekonomce probírali, co motivuje zaměstnance, ale zaráželo
mě, že učitelka měla dlouhý seznam, ale vůbec nezmínila peníze. Když
jsem to zmínil já, tak se mi vysmála. Když jsem ji pak řekl, že bez platu
by nepracovala ani ona, zamračila se a nic mi k tomu neřekla (z čisté
dobroty srdce určitě neučila). :D Bez odpovídající mzdy/odměn by nikdo
nepracoval a je jedno jestli je to uklízečka nebo někdo jiný, i výše
postavený. Peníze jsou důležitý motivátor a většinou jsou
v první řadě.
Kdo jde čistě jen po prachách… tak na to bychom se měli podívat spíš
k podvodníkům anebo do některých podnikatelských odvětvích a po
spekulantech. Investoři (hlavně na burzách) jdou čistě po zisku. Loterie a
hazardní hry jdou čistě jen po zisku. Taky tabákové a alakoholické
společnosti.
Za mě i pojišťováci jdou čistě po penězích.
Takové podnikání, které neposkytuje žádné služby ani nevytváří nic
skutečně hodnotného a navíc mnohdy vydělává na slabostech, zlozvycích
lidí.
Co se týká běžných podnikání, tak tam platí něco jako „karma.“
Pokud jdou čistě jne po zisku, tak takový podnik nemá šanci na dlouhé
přežití (vyjímky jsou – ale spíš založené na ilegálnosti nebo
státní podpoře). Podnik, ať je jakkoli velký, pokud jde jen po penězích,
tak se dál posunout nemůže a většinou začně upadat. Pokud chce podnik
být veliký, bohatý, rostoucí, tak se nesmí zaměřovat na zisky, ale na to,
co dělá – na kvalitu. Ať služby nebo výrobky, musí je dělat kvalitně
a vše co st ím souvisí. Celé jeho podnikání musí být dobré a musí se
o to snažit. Kdo chce teĎ největší zisk, tak ho dostane, ale ten
příští už kvůli tomu asi bude menší a pak ještě menší a pak je
možné, že příště už nebude žádný.
Zakldatelé obřích firem taky říkají, že velké bohatství a velká firma
byla jen důsledkem toho, že vytvářejí něco hodnotného, užitečného a to
je v první řadě. Zisk nemá být nikdy v první řadě (ale
„paradoxně“ je obří, když se to dělá dobře a na to se
zaměřuje).
Tebou zmínění nejsou nijací profíci, navíc se to může lišit člověk od člověka. IT má rozhodně větší předpoklady. Ale drtivá většina zaměstnanců i s jejich „slušnými“ mzdy/platy jsou maximálně střední třída.