Historie úprav
Odpověděl/a – 16.červenec 9:47
Vložila jsem na minulost několik otázek. Pokud máte zájem, můžete si přečíst odpovědi, i když reagují většinou titíž jedinci.
Je jich mnohem víc.
„Je minulost kotva, která táhne člověka zpět? Je lepší se jí
držet, nebo ji nechat být? Žijeme přece tady a teď.nechat být? “
--
https://www.odpovedi.cz/otazky/musi-clovek-odlozit-minulost-a-pak-teprve
Musí člověk odložit minulost a pak teprve jít dál? Nedělá každý jedinec občas věci, které tak úplně nedávají smysl?
„Dříve, než budeš někoho pomlouvat a soudit jeho život: obuj si jeho
boty a projdi jeho cestu, jeho minulost, pociť jeho slzy, zažij jeho bolest,
projdi roky, které prošel on, zakopni na každém kameni, na kterém zakopl
on
i
Za každým vstaň a jdi dál, tak jako šel on. A až potom je možné soudit
chování a tvrdit, že dotyčného znáte.“
Kdysi jsem někde našla a schovala si.
Minulost není možné vytěsnit, protože je stále spojení. Navíc je spojená s mládím, životem plným nadějí, očekávání, která se vždy nesplnila.
Ale zřejmě to tak mělo být, někdy je špatná zkušenost cestou vpřed. Nakonec jsem se dostala tam, kam jsem chtěla, i když to nebyla přímá cesta.
Vždy nebyla cesta posetá růžemi, ale neříká se, že přes překážky se člověk dostane ke hvězdám.
Nelituji toho,. co jsem zažila, někdy jsem chtěla zažít víc. Jenže bez minulosti není přítomnost. Často se říká, že budoucnost začíná v minulosti.
Přece stáří žije ve vzpomínkách, mládí třeba v naději …
Odpověděl/a – 16.červenec 13:46
Vložila jsem na minulost několik otázek. Pokud máte zájem, můžete si přečíst odpovědi, i když reagují většinou titíž jedinci.
Je jich mnohem víc.
„Je minulost kotva, která táhne člověka zpět? Je lepší se jí
držet, nebo ji nechat být? Žijeme přece tady a teď.nechat být? “
--
https://www.odpovedi.cz/otazky/musi-clovek-odlozit-minulost-a-pak-teprve
Musí člověk odložit minulost a pak teprve jít dál? Nedělá každý jedinec občas věci, které tak úplně nedávají smysl?
„Dříve, než budeš někoho pomlouvat a soudit jeho život: obuj si jeho
boty a projdi jeho cestu, jeho minulost, pociť jeho slzy, zažij jeho bolest,
projdi roky, které prošel on, zakopni na každém kameni, na kterém zakopl
on
i
Za každým vstaň a jdi dál, tak jako šel on. A až potom je možné soudit
chování a tvrdit, že dotyčného znáte.“
Kdysi jsem někde našla a schovala si.
Minulost není možné vytěsnit, protože je je spojená s mládím, životem plným nadějí, očekáváním, sny , které se vždy nesplnily. Vždy to nebylo z vlastní viny, ale pod tlakem tehdejšího politického systému. Nerada vzpomínám, ale patřilo to k mému životu..
Ale zřejmě to tak mělo být, někdy je špatná zkušenost cestou vpřed. Nakonec jsem se dostala tam, kam jsem chtěla, i když to nebyla přímá cesta.
Moje cesta ždy nebyla posetá růžemi, ale neříká se, že přes překážky se člověk dostane ke hvězdá? .
Nelituji toho,. co jsem zažila, i když někdy jsem si přála zažít víc. Proto tvrdím, že bez minulosti není přítomnost. Přece často budoucnost začíná v minulosti.
Znakem stáří je, že žije ve vzpomínkách, mládí třeba v naději … Občas vytáhnu fotografie, trocha nostalgie … Nedávno mně spolužák poslal fotografii z celostátní spartakiády – dávno už tomu dávno …
Jenže nejlepší roky jsou ty, pokud člověk žije, i když v mládí musel řadu věcí překousnout,. dnes už je raději spolkne.
Odpověděl/a – 16.červenec 17:54
Vložila jsem na minulost několik otázek. Pokud máte zájem, můžete si přečíst odpovědi, i když reagují většinou titíž jedinci.
Je jich mnohem víc.
„Je minulost kotva, která táhne člověka zpět? Je lepší se jí
držet, nebo ji nechat být? Žijeme přece tady a teď.nechat být? “
--
https://www.odpovedi.cz/otazky/musi-clovek-odlozit-minulost-a-pak-teprve
Musí člověk odložit minulost a pak teprve jít dál? Nedělá každý jedinec občas věci, které tak úplně nedávají smysl?
Neplatí to jen pro hodnocení sebe samého, ale i pro lidí, s nimiž jsem se nejen já v životě setkal, kteří mu pomohli, ale i ublížili. I to je minulost.
"Dříve, než budeš někoho hodnotit a soudit jeho život: obuj si jeho boty a projdi jeho cestu, jeho minulost, pociť jeho slzy, zažij jeho bolest, projdi roky, které prošel on, zakopni na každém kameni, na kterém zakopl on
Za každým vstaň a jdi dál, tak jako šel on. A až potom je možné soudit chování a tvrdit, že dotyčného znáte."
Kdysi jsem někde našla a schovala si.
Minulost není možné vytěsnit, protože je spojená s mládím, životem plným nadějí, očekáváním, sny , které se vždy nesplnily. Vždy to nebylo z vlastní viny, ale pod tlakem tehdejšího politického systému. Nerada vzpomínám, ale patřilo to k mému životu..
Ale zřejmě to tak mělo být, někdy je špatná zkušenost cestou vpřed. Nakonec jsem se dostala tam, kam jsem chtěla, i když to nebyla přímá cesta.
Moje cesta nebyla vždy posetá růžemi, ale neříká se, že přes překážky se člověk dostane ke hvězdám? .
Nelituji toho,. co jsem zažila, i když někdy jsem si přála zažít víc. Proto tvrdím, že bez minulosti není přítomnost. Přece často budoucnost začíná v minulosti.
Znakem stáří je, že žije ve vzpomínkách, mládí třeba v naději … Občas vytáhnu fotografie, trocha nostalgie … Nedávno mně spolužák poslal fotografii z celostátní spartakiády – dávno už tomu, dávno …
Jenže nejlepší roky jsou ty, pokud člověk žije, i když v mládí musel řadu věcí překousnout,. dnes už je raději spolkne.