Historie úprav
Odpověděl/a – 9.květen 13:34
Proč? Všechno má svou historii, tudíž e třeba znát, co a jak se událo, tedy své dějiny. Nikoliv subjektivní pohled, ale objektivní.
Dějiny tvoří historii, proto slouží k poučení z minulosti do
budoucnosti.
Bez znalosti minulosti nelze pochopit přítomnost. . Ubývá pamětníků,
tudíž je třeba vycházet z toho, se dovíme od historiků.
Kdo se ale poučí z historie? Málokdo. Proto se historie stále opakuje.
Odpověděl/a – 9.květen 13:57
Proč? Všechno má svou historii, tudíž e třeba znát, co a jak se událo, tedy znát dějiny země, národa. . Nikoliv subjektivní pohled, ale objektivní.
Dějiny tvoří historii, proto slouží k poučení z minulosti do
budoucnosti.
Bez znalosti minulosti nelze pochopit přítomnost. .
Ubývá pamětníků, tudíž je třeba vycházet z toho, se dovíme zprostředkovaně od historiků. Záleží na každém, jak se na skutečnost dívá, určitě platí, že po bitvě je každý generál.
Kdo se ale poučí z historie? Málokdo. Proto se historie stále opakuje. ve spirále.
„Jsou dějiny nestranné? A co jsou dějiny? Napsané vylíčení minulých událostí. Co je však událost? Je to fakt bezvýznamný? Nikoli, je to fakt důležitý. A jak dějepisec posoudí, že některý fakt je důležitý nebo není důležitý? Posuzuje jej libovolně, podle svého vkusu a své povahy, podle své představy, prostě jako umělec. Neboť fakta se vlastní svou povahou nedělí na fakta historická a na fakta nehistorická. Fakt je něco neskonale složitého. Vylíčí dějepisec fakta v jejich složitosti? To je nemožné. Vylíčí je zbavená téměř všech jednotlivostí, které je vytvářejí, a tudíž okleštěná, zmrzačená, odlišná od toho, co byla. Pokud jde o vzájemné vztahy mezi skutečnostmi, o tom raději nemluvme. Je-li fakt zvaný historický přivoděn, což je možné, což je pravděpodobné, jedním nebo několika fakty nehistorickými, a již proto neznámými, jak bude dějepisec moci určit vztah těchto fakt a jejich spojitost? A to předpokládám při tom všem, co tu říkám, že historik je má dokonale doložena bezpečnými svědectvími, kdežto ve skutečnosti je klamán a věnuje svou důvěru tomu či onomu svědkovi jen z důvodů citových. Dějiny nejsou věda, je to umění. Dopracujeme se v něm úspěchu, jen máme-li obrazotvornostl.“