annas

Odpověděl/a – 26.duben 9:51

Zřejmě to není jednoznačné. Záleží na zločinci, jeho chování, ale také na lidech kolem. Vrah je vrah. I napravený vrah dále může zabíjet. Těžko říct, co se odehrává v jeho hlavě, zda má či nemá pocit viny. Ten punc na něm stále zůstane.
Jenže kajícný hříšník musí odpustit sám sobě. Možná z toho důvodu se některý zločinec staně věřícím. si odpykal svou vinu, se stane věřícím. Pokud to myslí opravdově, Bůh mu odpustí. Vymazal v knize života jeho čin a otevřel mu cestu ke spáse.

Zřejmě opravdově věřící uvažují v souladu s Písmem atd., takže když vrahovi trest skončil a ten si svou vinu uvědomil, obrátil se k Bohu, tak ho mnozí následují.

„Z Písma je patrné, že Bůh selhání skutečně odpouští. Na následujících stránkách uvidíme, nakolik Bůh osobně trpěl, takže „je spravedlivý a ospravedlňuje toho,“ kdo si nezaslouží žít (Ř 3,26). Z Písma je patrné, že Bůh nám naše selhání skutečně odpouští. Na následujících stránkách uvidíme, nakolik Bůh osobně trpěl, takže „je spravedlivý a ospravedlňuje toho,“ kdo si nezaslouží žít (Ř 3,26).
„ Ježíš řekl:
Jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí váš nebeský Otec i vám; jestliže však lidem jejich provinění neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše provinění (Mt 6,14–15).
Jestliže nám Bůh odpustil, proč nám lidé nedají zapomenout na naši minulost?"
Bůh nám odpustil, ale tím nejsme zbaveni přirozených důsledků svých hříchů. Zločiny podléhají příslušnému právnímu stíhání ze strany státních orgánů. Přečiny proti jednotlivcům si vyžadují náhradu. Lidem, kteří se dopustili finanční zpronevěry, sice Bůh odpustil, ale neznamená to, že by jim nyní lidé měli svěřovat své peníze. A stejně tak asi nesvěříme své děti do péče někoho, kdo má za sebou zneužívání dětí. Bůh hříšníkovi projevuje lásku.“ Atd.
Jak nám Bůh odpouští

http://www.bi­blickaknihovna­.cz/knihy/jak-nam-buh-odpousti

Nevím, s vrahem jsem se nikdy nesetkala, ale myslím si, že bych si od něho zachovala odstup. Ale spíš bych si všímala, jak se chová. Na zlý čin se nedá zapomenout …

Křesťané jsou zřejmě v tomto směru ve výhodě.Bojí se božího trestu…. Odpustili jednomu vrahovu skutečně, nebo jen zdánlivě?

Již Svatý Augustin prohlásil“ Věřím, tedy jsem“ .

annas

Odpověděl/a – 26.duben 9:57

Zřejmě to není jednoznačné. Záleží na zločinci, jeho chování, ale také na lidech kolem. Vrah je vrah. I napravený vrah dále může zabíjet. Těžko říct, co se odehrává v jeho hlavě, zda má či nemá pocit viny. Ten punc na něm stále zůstane.

Jenže kajícný hříšník musí odpustit sám sobě. Možná z toho důvodu se některý zločinec stane věřícím. vždyť si odpykal svou vinu. Pokud to myslí opravdově, Bůh mu odpustí. Vymazal v knize života jeho čin a otevřel mu cestu ke spáse.

Zřejmě opravdově věřící uvažují v souladu s Písmem atd., takže když vrahovi trest skončil a ten si svou vinu uvědomil, obrátil se k Bohu, tak ho mnozí v odpuštění následují.

„Z Písma je patrné, že Bůh selhání skutečně odpouští. Na následujících stránkách uvidíme, nakolik Bůh osobně trpěl, takže „je spravedlivý a ospravedlňuje toho,“ kdo si nezaslouží žít (Ř 3,26).

Ježíš řekl:
„Jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí váš nebeský Otec i vám; jestliže však lidem jejich provinění neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše provinění (Mt 6,14–15).“

Jestliže nám Bůh odpustil, proč nám lidé nedají zapomenout na naši minulost?

Bůh nám odpustil, ale tím nejsme zbaveni přirozených důsledků svých hříchů. Zločiny podléhají příslušnému právnímu stíhání ze strany státních orgánů. Přečiny proti jednotlivcům si vyžadují náhradu. Lidem, kteří se dopustili finanční zpronevěry, sice Bůh odpustil, ale neznamená to, že by jim nyní lidé měli svěřovat své peníze. A stejně tak asi nesvěříme své děti do péče někoho, kdo má za sebou zneužívání dětí. Bůh hříšníkovi projevuje lásku.“ Atd.

Jak nám Bůh odpouští

http://www.bi­blickaknihovna­.cz/knihy/jak-nam-buh-odpousti

Nevím, s vrahem jsem se nikdy nesetkala, ale myslím si, že bych si od obou typů zachovala odstup. Ale spíš bych si všímala, jak se chovají. Na zlý čin se nedá zapomenout …

Křesťané jsou zřejmě v tomto směru ve výhodě. Bojí se božího trestu…. Odpustili jednomu vrahovu skutečně, nebo jen zdánlivě?

Již Svatý Augustin prohlásil“ Věřím, tedy jsem“ .