Historie úprav

tituly

Odpověděl/a – 18.březen 17:24

Sám sis odpověděl, že svoboda slova není absolutní. Prostě si nemůžeš říkat, co chceš. Trestní zákoník není v rozporu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod. A ani soudy.

Pokud nižší soudy v něčem selžou nebo je tam pochybnost, tak se odvolává k vyšším soudům. Konkrétní případy mohou být subjektivní jako tento. Třeba zhodnocení, zda to je nebo není poplašná zpráva a jak závažná (nebezpečná). Tady jde spíš jen o zbytečnou a pitomou lež (než dezinformaci). Trest za každou lež a šíření blbostí, by byl nesmyslný.
Za šíření poplašné zprávy může hrozit až několik let za mřížemi. Taková malá pokuta je nic. Tady jde spíš o postoj ke konkrétní zprávě a jejímu dopadu.

I tak to ale všechno řídí jen lidi. I samotná Ústava má celou řadu výkladů. Nejen nižší soudy mohou pochybit, ale taky můžou mít pravdu a klidně může pochybt i ústavní soud. Nejsou dokonalé. Justice nefunguje perfektně, zákony si kolikrát odporují nebo jsou relativní (ohebné) nebo je v nich nepořádek.
O případ jsem se nezajímal, ale vyhledal jsem si nějaké zprávy i odůvodnění ÚS. K tomu se dá říct, že je to i o tom, kdo je zrovna ústavními soudci. Já třeba s Langáškem ve spoustě jeho tvrzení a odůvodnění nesouhlasím. Neřekl bychj, že nižší soudy nerespektují Listinu základních práv a svobod. Jiní by dali nižší soudům za pravdu. I když tento případ není tak jednoznačný.
Svoboda slova je důležitá a trestání by nemělo být libovolné a svévolné. Ale svoboda slova má své hranice a neměla by chránit (natož podporovat) lži a šíření nebezpečých poplašných zpráv (to už právě upravuje a doplňuje trestní zákoník). Teď záleží jen na zhodnocení konkrétních případů. Ty se budou jeden od druhého lišit.

tituly

Odpověděl/a – 18.březen 17:31

Sám sis odpověděl, že svoboda slova není absolutní. Prostě si nemůžeš říkat, co chceš. Trestní zákoník není v rozporu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod. A ani soudy.

Pokud nižší soudy v něčem selžou nebo je tam pochybnost, tak se odvolává k vyšším soudům. Konkrétní případy mohou být subjektivní jako tento. Třeba zhodnocení, zda to je nebo není poplašná zpráva a jak závažná (nebezpečná). Tady jde spíš jen o zbytečnou a pitomou dezinformaci s nejasným vlivem a dopadem. Trest za každou lež a šíření blbostí, by byl nesmyslný. Né každá lež je hned poplašnou zprávou.
Za šíření poplašné zprávy může hrozit až několik let za mřížemi. Taková malá pokuta je nic. Tady jde o postoj ke konkrétnímu tvrzení a jeho dopadu.

I tak ale všechno řídí jen lidi. Samotná Ústava má celou řadu výkladů. Nejen nižší soudy mohou pochybit, ale taky můžou mít pravdu a klidně může pochybit ÚS. Nejsou dokonalé. Justice nefunguje perfektně, zákony si kolikrát odporují nebo jsou relativní (ohebné) nebo je v nich nepořádek. Za vším je lidský faktor. Výkonnost, efektivnost a správnost kolísají.
O případ jsem se nezajímal, ale vyhledal jsem si pár zpráv i odůvodnění ÚS. K tomu se dá říct, že je to i o tom, kdo je zrovna ústavními soudci. Já třeba s Langáškem ve spoustě jeho tvrzeních a odůvodněních nesouhlasím. Nižší soudy respektují Listinu základních práv a svobod. Jiní by jim dali za pravdu. I když tento případ není tak jednoznačný.
Svoboda slova je důležitá a trestání by nemělo být libovolné a svévolné. Ale svoboda slova má své hranice a neměla by chránit (natož podporovat) lži a šíření nebezpečých poplašných zpráv (to už právě upravuje a doplňuje trestní zákoník). Teď záleží jen na zhodnocení konkrétních případů. Ty se budou jeden od druhého lišit.