Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 22.listopad 14:38

Fakticky by se dalo říct, že čas neexistuje. Existuje pouze rychlost (něčeho) a vnímání, která je relativní vzhledem k tomu k čemu se vlastně vztahu (věci, jevu, atd).

Minulost a budoucnost neexistují. Je pouze přítomnost. Což je jen pojem a znamená vlastně jen aktuální dění – to, co zrovna probíhá. Nic nebylo ani nebude… všechno vždy „bylo/bude“ jen v přítomném okamžiku.
Že bez času by nic nebylo a nehýbalo by se? To je spíše mylná představa. Všechno prostě JE a děje se. Ve vesmíru probíhají interakce, ale s časem to nemá nic moc společného.

Počítáme rychlost různých věcí, máme klanedáře, historii (letopočty) a čas si vytváříme. Máme taky vzpomínky a naděje/očekávání, takže jakoby žijeme mimo přítomný okamžik nebo se nám to alespoň zdá (pokud se těmi představami o minulosti nebo budoucnosti necháme unášet). Ale faktem zůstává, že čas je spíše jen lidský výmysl.
Všechno prostě JE. Děje se, probíhá, nachází se zrovna akutálně (a nikde/nikdy jinak) na nějakém místě nebo v nějakém ději.

To jak vnímáš čas, či okolní dění, je prostě jen otázkou toho vnímání… a toho, zda se bavíš dobře, špatně, zda něco očekáváš, atd. Odvíjí se mj. od pocitů a emocí. A s tím se dá pracovat. S časem moc ne. Protože čas je abstraktní a neuchopitelné COSI. Jen něco, aby se nám lépe popisovalo (a chápalo) dění a věci mimo skutečný stav: aktuální dění, to, co právě probíhá.

Disraeli

Odpověděl/a – 22.listopad 14:40

Fakticky by se dalo říct, že čas neexistuje. Existuje pouze rychlost (něčeho) a vnímání, která je relativní vzhledem k tomu k čemu se vlastně vztahu (věci, jevu, atd).

Minulost a budoucnost neexistují. Je pouze přítomnost. Což je jen pojem a znamená vlastně jen aktuální dění – to, co zrovna probíhá. Nic nebylo ani nebude… všechno vždy „bylo/bude“ jen v přítomném okamžiku.
Že bez času by nic nebylo a nehýbalo by se? To je spíše mylná představa. Všechno prostě JE a děje se. Ve vesmíru probíhají interakce (existence existuje, je v pohybu), ale s časem to nemá nic moc společného.

Počítáme rychlost různých věcí, máme klanedáře, historii (letopočty) a čas si vytváříme. Máme taky vzpomínky a naděje/očekávání, takže jakoby žijeme mimo přítomný okamžik nebo se nám to alespoň zdá (pokud se těmi představami o minulosti nebo budoucnosti necháme unášet). Ale faktem zůstává, že čas je spíše jen lidský výmysl.
Všechno prostě JE. Děje se, probíhá, nachází se zrovna akutálně (a nikde/nikdy jinak) na nějakém místě nebo v nějakém ději.

To jak vnímáš čas, či okolní dění, je prostě jen otázkou toho vnímání (paměť, smysly a mysl)… a toho, zda se bavíš dobře, špatně, zda něco očekáváš, atd. Odvíjí se mj. od pocitů a emocí. A s tím se dá pracovat. S časem moc ne. Protože čas je abstraktní a neuchopitelné COSI. Jen něco, aby se nám lépe popisovalo (a chápalo) dění a věci mimo skutečný stav: aktuální dění, to, co právě probíhá.