Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 29.srpen 19:53

Ne a nejen podnikáním.

Existují vysoce placené nebo ohodnocené profese. Většinou ve vedení nějakého (bohatého) podniku. Nebo jako nějaká klíčová pozice – velmi dobře ceněná, i například s provizemi, bohatými odměnami, případně i jistým podílnictvím (né třeba hned, ale po čase).
Různí umělci taky bývají zaměstnáni. A taky zpěváci, herci, sportovci apod. (celebrity). To se bavíme o zaměstnancích-milionářích.

Svobodná povolání bývají taky ve formě zaměstnání. Žádané a dobře placené profese, které zároveň vyžadují vysokou odbornost a vzdělání.

Klíčoví důležití zaměstnanci miliardáře (nebo miliardové společnosti) jsou často milionáři.Případně i ti méně důležití mohou pobírat mzdu/odměnu alespoň ve statisících (měsíčně), tedy nějaký ten +milion za rok…
BTW hned několik profesí má měsiční mzdu nad 100 tisíc a dalších kolem sto tisíce.

Člověka hned napadnou někteří lékaři, advokáti, manažeři, apod., ale jsou zde taky vývojáři, někteří inženýři, různí IT specialisté, akademičtí technici, piloti, marketingoví zaměstnanci (a hlavně ředitelé – a ředitelé obecně), prodejci různého druhu (hlavně s provizí), někteří výzkumníci a vědci, „vyšší“ finačníci, někteří analytici a konzultanti, atd. U mnoha z nich v pohodě nad sto litrů. Což je vysoce nad průměrnou mzdou (až několikanásobně).

Nemluvě o kariérním růstu nebo jen růstu příjmů (z toho jednoho zaměstnání). Lepší výsledky, nějaké přínosy – pak i větší ohodnocení.
Pokud se takový zaměstnanec aktvině podílí na zvýšení získů, příjmů, případně nějakého financování, sponzoringu, dotací / grantů atd., tak je časté že z toho něco dostane.
Důležitý je obor a konkrétní, specifické firmy. Hlavně ty, kde mají třeba pozice mladší (junior) partner a starší (senior) partner. Tam se dá pak slušně vypracovat od nízkých pozic, až po v podstatě podílení se na vedení, organizaci i příjmech firmy. Větší společnosti typu IT, poradenské/kon­zultační, právnické, účetní, investiční, atd. Zaměřující se na specifické produkty, či služby (odborné, kvalifikované).

Ale jo, to jsou spíše minoritní kategorie zaměstnanců (na kterých připadá bezpočet dělníků, úředníků a zkrátka ŘADOVÝCH zaměstanců).
Jako zaměstnanec může člověk zbohatnout, ale musí to být TEN zaměstnanec (správná profese/pozice a správná firma, případně i výhodný kontrakt se zaměnstavelem/za­městnavateli).

Při takových zaměstnáních hrají důležitou roli následující faktory (pro toho dotyčného) – některé z nich: velmi vysoká odbornost a vzdělání, nenahraditelnost nebo jedinečnost toho dotyčného, klíčovost, nadání / uměleckost, kreativita, logika, výsledky/přinos, kariérní růst (ve správné firmě), sláva, vícero zaměstnavatelů, správný obor apod.

Zbohatnout je možné třeba i na zaměstnancekém platu/mzdě (obyčejném) spolu v kombinaci s investováním. Tedy člověk nemusí nezbytně podnikat nebo být milionářovým zaměstnancem. Stačí používat kebuli a pravidelně re/investovat.
Ani malé/střední příjmy nemusí dloouho zůstat malé/střední. Základní moudro je, že „když dáš k malému malé a uděláš to často, z malého se rychle stane velké“.
Případně spolu se zaměsnáním (HPP) můžeš podnikat (neaktivně, pasivněji) a trochu investovat. To pak taky můžeš být bohatý zaměstnanec.
Když si dost našetříš/nain­vestuješ (ze zaměstnání), pak ti ten samotný majetek může vynášet různými způsoby.

A být podnikatelem neznamená být boháčem. Většina jsou drobní živnostníci, zbytek se angažuje v malých až středních firmách (s vícero vlastníky/podíl­níky). A zase jen minorita je (velmi) bohatá.
Záleží ale co bereš jako bohatství – kolik času, úsilí atd. do toho člověk vložil, kolik s tím má starostí, nákladů, rizik a kolik mu to celkově vynáší. Faktem je, že i ti drobní živnostíci můžou být často relativně bohatí (zaopatření), ale zase… zabitý čas, rizika, atd.

Disraeli

Odpověděl/a – 29.srpen 19:56

Ne a nejen podnikáním.

Existují vysoce placené nebo ohodnocené profese. Většinou ve vedení nějakého (bohatého) podniku. Nebo jako nějaká klíčová pozice – velmi dobře ceněná, i například s provizemi, bohatými odměnami, případně i jistým podílnictvím (né třeba hned, ale po čase).
Různí umělci taky bývají zaměstnáni. A taky zpěváci, herci, sportovci apod. (celebrity). To se bavíme o zaměstnancích-milionářích.

Svobodná povolání bývají taky ve formě zaměstnání. Žádané a dobře placené profese, které zároveň vyžadují vysokou odbornost a vzdělání.

Klíčoví důležití zaměstnanci miliardáře (nebo miliardové společnosti) jsou často milionáři.Případně i ti méně důležití mohou pobírat mzdu/odměnu alespoň ve statisících (měsíčně), tedy nějaký ten +milion za rok…
BTW hned několik profesí má měsiční mzdu nad 100 tisíc a dalších kolem sto tisíce.

Člověka hned napadnou někteří lékaři, advokáti, manažeři, vyšší politikové, apod., ale jsou zde taky vývojáři, někteří inženýři, různí IT specialisté, akademičtí technici, piloti, marketingoví zaměstnanci (a hlavně ředitelé – a ředitelé obecně), prodejci různého druhu (hlavně s provizí), někteří výzkumníci a vědci, „vyšší“ finačníci, někteří analytici a konzultanti, atd. U mnoha z nich v pohodě nad sto litrů. Což je vysoce nad průměrnou mzdou (až několikanásobně).
Zaměstnanci, kteří něco tvoří, něc zlepšují, mají nějaké hodnotné projekty… pak mají často slušné prachy (pokud se to povede).

Nemluvě o kariérním růstu nebo jen růstu příjmů (z toho jednoho zaměstnání). Lepší výsledky, nějaké přínosy – pak i větší ohodnocení.
Pokud se takový zaměstnanec aktvině podílí na zvýšení získů, příjmů, případně nějakého financování, sponzoringu, dotací / grantů atd., tak je časté že z toho něco dostane.
Důležitý je obor a konkrétní, specifické firmy. Hlavně ty, kde mají třeba pozice mladší (junior) partner a starší (senior) partner. Tam se dá pak slušně vypracovat od nízkých pozic, až po v podstatě podílení se na vedení, organizaci i příjmech firmy. Větší společnosti typu IT, poradenské/kon­zultační, právnické, účetní, investiční, atd. Zaměřující se na specifické produkty, či služby (odborné, kvalifikované).

Ale jo, to jsou spíše minoritní kategorie zaměstnanců (na kterých připadá bezpočet dělníků, úředníků a zkrátka ŘADOVÝCH zaměstanců).
Jako zaměstnanec může člověk zbohatnout, ale musí to být TEN zaměstnanec (správná profese/pozice a správná firma, případně i výhodný kontrakt se zaměnstavelem/za­městnavateli).

Při takových zaměstnáních hrají důležitou roli následující faktory (pro toho dotyčného) – některé z nich: velmi vysoká odbornost a vzdělání, nenahraditelnost nebo jedinečnost toho dotyčného, klíčovost, úspěšch, nadání / uměleckost, kreativita, logika, výsledky/přinos, kariérní růst (ve správné firmě), sláva, vícero zaměstnavatelů, správný obor apod.

Zbohatnout je možné třeba i na zaměstnancekém platu/mzdě (obyčejném) spolu v kombinaci s investováním. Tedy člověk nemusí nezbytně podnikat nebo být milionářovým zaměstnancem. Stačí používat kebuli a pravidelně re/investovat.
Ani malé/střední příjmy nemusí dloouho zůstat malé/střední. Základní moudro je, že „když dáš k malému malé a uděláš to často, z malého se rychle stane velké“.
Případně spolu se zaměsnáním (HPP) můžeš podnikat (neaktivně, pasivněji) a trochu investovat. To pak taky můžeš být bohatý zaměstnanec.
Když si dost našetříš/nain­vestuješ (ze zaměstnání), pak ti ten samotný majetek může vynášet různými způsoby.

A být podnikatelem neznamená být boháčem. Většina jsou drobní živnostníci, zbytek se angažuje v malých až středních firmách (s vícero vlastníky/podíl­níky). A zase jen minorita je (velmi) bohatá.
Záleží ale co bereš jako bohatství – kolik času, úsilí atd. do toho člověk vložil, kolik s tím má starostí, nákladů, rizik a kolik mu to celkově vynáší. Faktem je, že i ti drobní živnostíci můžou být často relativně bohatí (zaopatření), ale zase… zabitý čas, rizika, atd.