Historie úprav
Odpověděl/a – 19.srpen 10:22
Pokud si rozjklikne odkaz, dovoíte se z nwkolika otázek, jakl to vypadá s pražským jazykem.
Jinayk co na to jazykovědci.
Praha mluvila „pepíkovsky“, typický je žižkovský argot, míní
odbornice
14. ledna 2017 9:15
Podle expertky z Ústavu pro jazyk český Akademie věd Jarmily Bachmannové měla vlastní nářečí i metropole. Nahradila ho však obecná čeština. „V dnešní době se v metropoli mluví obecnou češtinou, ale v minulosti Praha vstřebávala nářečí ze svého okolí a měla díky tomu i své vlastní,“ říká Bachmannová.
Hele, koukej. Rozbitý vokno.“ Typicky pražská věta? Podle odbornice na české dialekty Jarmily Bachmannové z Ústavu pro jazyk český Akademie věd nejde ani tak o pražské nářečí, spíše o obecnou češtinu, která jednotlivá nářečí postupně smazává.
Kromě toho, že se z češtiny vytrácí nářečí, však vznikají i slova zcela nová. Vědci z Ústavu pro jazyk český proto pracují na novém výkladovém slovníku, který má mít až sto padesát tisíc hesel. O historii a budoucnosti řeči začala v úterý na Akademii věd v Praze třídenní konference 100 let Naší řeči, která připomíná sté výročí od založení jazykovědného časopisu Naše řeč.
Je pravda,. že Moravané mají některá slova jiná než Pražané. JKytka, sudnej, víno atd,.
Nejspisovnějším jazykem dnes mluví lidé v oblasti Hranic na Moravě. Podle mluvy, tedy některých slov poznáme rozdíly mezi oblastí, odkud mluvčí ochází,
Nejde jen o výrazy, ale někdy i širokou výslovnost samohlásek, nebo dloužení samohlásek,, nebo používání např, v před samohláskou, – vokno vona, , nebo jabko místo jablko , ještě mě napadá Iří místo Jiří,. ,
Proto je ale důležitá neutrálnoí čeština, která by se měla používat v písemném projevu. V mluvené řeči je možná některé jevy tolerovat, i když mají chybný význam – časté je spojení „přijdu dýl/déle,“. místo přijdu později., déle má jiný významu – cesta vlakem trvá déle než autobusem.
N apř. moravská kytka = kytice i kvwtina. Sunsdej toi se skříně. Nebo jiné výrazy – Matčino kniha, přiojdu dýl, na Hané gde deš,. Gde opřendeš – široké samohlásky., On šel látku x c on šil daleko
Hlavní rozdíl vidí většina mluvicích v tom, že na Moravě se mluví spisovněji než v Čechách. Beznářeční pásmo a nejspisovnější čeština byl na Moravě v oblasti města Hranice,.
Podle peři poznáš ptáka, podle řeči Ostravaka, Ostravaky maji kratke zobaky,.
Neškodí projít si archiv Odpovědí, najdete různé zajímavosti, protože otázky se pravidelně opakujíDovíéte se mnohem víc.
Odpověděl/a – 28.srpen 13:43
Pokud si rozkliknete odkaz, dozvíte se z několika otázek, jak to vypadá s pražským jazykem.
Jinak co na to jazykovědci.
Praha mluvila „pepíkovsky“, typický je žižkovský argot, míní
odbornice.
14. ledna 2017 9:15
Podle expertky z Ústavu pro jazyk český Akademie věd Jarmily Bachmannové měla vlastní nářečí i metropole. Nahradila ho však obecná čeština. „V dnešní době se v metropoli mluví obecnou češtinou, ale v minulosti Praha vstřebávala nářečí ze svého okolí a měla díky tomu i své vlastní,“ říká Bachmannová.
Hele, koukej. Rozbitý vokno.“ Typicky pražská věta? Podle odbornice na české dialekty Jarmily Bachmannové z Ústavu pro jazyk český Akademie věd nejde ani tak o pražské nářečí, spíše o obecnou češtinu, která jednotlivá nářečí postupně smazává.
Kromě toho, že se z češtiny vytrácí nářečí, však vznikají i slova zcela nová. Vědci z Ústavu pro jazyk český proto pracují na novém výkladovém slovníku, který má mít až sto padesát tisíc hesel. O historii a budoucnosti řeči začala v úterý na Akademii věd v Praze třídenní konference 100 let Naší řeči, která připomíná sté výročí od založení jazykovědného časopisu Naše řeč.
Je pravda, že Moravané mají některá slova jiná než Pražané. JKytka, sudnej, víno atd,.
Nejspisovnějším jazykem dnes mluví lidé v oblasti Hranic na Moravě. Podle mluvy, tedy některých slov poznáme rozdíly mezi oblastí, odkud mluvčí ochází,
Nejde jen o výrazy, ale někdy i širokou výslovnost samohlásek, nebo dloužení samohlásek,, nebo používání např, v před samohláskou, – vokno vona, , nebo jabko místo jablko , ještě mě napadá Iří místo Jiří,. ,
Proto je ale důležitá neutrální čeština, která by se měla používat v písemném projevu. V mluvené řeči je možná některé jevy tolerovat, i když mají chybný význam – časté je spojení „přijdu dýl/déle,“. místo přijdu později., déle má jiný význam – cesta vlakem trvá déle než autobusem.
Např. moravská kytka = kytice i květina. Sundej/sdlejj to se skříně. Nebo jiné výrazy – Matčino kniha, přijdu dýl, na Hané gde deš,. Gdê přêndêš – široké samohlásky. On šêl = šil látku x on šil = šel daleko
Hlavní rozdíl vidí většina mluvicích v tom, že na Moravě se mluví spisovněji než v Čechách. Beznářeční pásmo a nejspisovnější čeština byla na Moravě v oblasti města Hranice,.
Podle peří poznáš ptáka, podle řeči Ostravaka, Ostravaky maji kratke zobaky,.
Neškodí projít si archiv Odpovědí, najdete různé zajímavosti, protože otázky se pravidelně opakují. Dovíéte se mnohem víc.