Historie úprav
Odpověděl/a – 12.prosinec 11:50
Reřž, hanáckyy ryž = původnoí hnázev pro žito. Na Hané se pšenici říoká žito.
Takže původno název žitoi ´rež je synonymní. Protože Prostšjov je na hané, použoívá staršoí název rež.
Podívejte se, jna výrobu u oboiu je základem žitný destilá, lišío se přidanýmil b ylinkami.,
Specialitou Palírny u Zeleného stromu v Prostějově je režná a starorežná. Postup výroby je podobný, obě kořalky se ale liší směsí použitých bylin a dobou staření, neboli zrání. Starorežná obsahuje 40 procent alkoholu, obsahuje jedenáct bylin (divizna, badyán, anýz, koriandr a další) a zraje tři roky v dubových sudech.
„Dubový sud je pro staření nejlepší,“ říká obchodní náměstek palírny Leopold Binko. Dodává, že urychlit staření příliš nejde. Nějaké pokusy sice byly, například s navyšováním teploty, ale jen s nepatrnými úspěchy.
Režná, mladší sestra starorežné, obsahuje jen sedm bylin, třicet pět procent alkoholu a staří se tři měsíce. Základ ale mají stejný – obilný líh ze žita (moravsky rýž, odtud režná).
V Čechách tuto kořalku moc neznají, v zahraničí už vůbec. Starorežná je moravskou specialitou, která má skoro pětisetletou tradici. Její výroba trvá tři roky a je chloubou Palírny u Zeleného stromu.
S
Odpověděl/a – 12.prosinec 11:53
Reřž, hanáckyy ryž = původnoí hnázev pro žito. Na Hané se pšenici říoká žito.
Takže původno název žitoi ´rež je synonymní. Protože Prostšjov je na hané, použoívá staršoí název rež.
Podívejte se, jna výrobu u oboiu je základem žitný destilá, lišío se přidanýmil b ylinkami.,
Specialitou Palírny u Zeleného stromu v Prostějově je režná a starorežná. Postup výroby je podobný, obě kořalky se ale liší směsí použitých bylin a dobou staření, neboli zrání. Starorežná obsahuje 40 procent alkoholu, obsahuje jedenáct bylin (divizna, badyán, anýz, koriandr a další) a zraje tři roky v dubových sudech.
„Dubový sud je pro staření nejlepší,“ říká obchodní náměstek palírny Leopold Binko. Dodává, že urychlit staření příliš nejde. Nějaké pokusy sice byly, například s navyšováním teploty, ale jen s nepatrnými úspěchy.
DEalší odkaz
https://dvojka.rozhlas.cz/stara-zitna-myslivecka-vyrobu-zitne-palenky-nezastavil-nicivy-pozar-valka-ani-8594899
Prostějovské starorežné, se také říkalo „bílá kořalka“. A proč vlastně starorežná? Nu, na Moravě se žitu říká rež.
Storch také začal do obilného kvasu přidávat výluh z bylin a koření, zejména z fenyklu a anýzu.
Režná, mladší sestra starorežné, obsahuje jen sedm bylin, třicet pět procent alkoholu a staří se tři měsíce. Základ ale mají stejný – obilný líh ze žita (moravsky rýž, odtud režná).
V Čechách tuto kořalku moc neznají, v zahraničí už vůbec. Starorežná je moravskou specialitou, která má skoro pětisetletou tradici. Její výroba trvá tři roky a je chloubou Palírny u Zeleného stromu.
S
Odpověděl/a – 12.prosinec 11:56
Reřž, hanáckyy ryž = původnoí hnázev pro žito. Na Hané se pšenici říoká žito.
Takže původní název žitoi ´rež je synonymní. Protože Prostšjov je na hané, použoívá starší název rež, nhikoliv žito.
Podívejte se, na výrobu pílenky u oboiu je základem žitný destilá,t Pálenky se lišío s e přidanýmil druhy bylinek .
Specialitou Palírny u Zeleného stromu v Prostějově je režná a starorežná. Postup výroby je podobný, obě kořalky se ale liší směsí použitých bylin a dobou staření, neboli zrání. Starorežná obsahuje 40 procent alkoholu, obsahuje jedenáct bylin (divizna, badyán, anýz, koriandr a další) a zraje tři roky v dubových sudech.
„Dubový sud je pro staření nejlepší,“ říká obchodní náměstek palírny Leopold Binko. Dodává, že urychlit staření příliš nejde. Nějaké pokusy sice byly, například s navyšováním teploty, ale jen s nepatrnými úspěchy.
DEalší odkaz
https://dvojka.rozhlas.cz/stara-zitna-myslivecka-vyrobu-zitne-palenky-nezastavil-nicivy-pozar-valka-ani-8594899
Prostějovské starorežné, se také říkalo „bílá kořalka“. A proč vlastně starorežná? Nu, na Moravě se žitu říká rež.
Storch také začal do obilného kvasu přidávat výluh z bylin a koření, zejména z fenyklu a anýzu.
Režná, mladší sestra starorežné, obsahuje jen sedm bylin, třicet pět procent alkoholu a staří se tři měsíce. Základ ale mají stejný – obilný líh ze žita (moravsky rýž, odtud režná).
V Čechách tuto kořalku moc neznají, v zahraničí už vůbec. Starorežná je moravskou specialitou, která má skoro pětisetletou tradici. Její výroba trvá tři roky a je chloubou Palírny u Zeleného stromu.
S
Odpověděl/a – 12.prosinec 12:05
Reřž, hanáckyy ryž = původnoí hnázev pro žito. Na Hané se pšenici říoká žito.
Takže původní název žito ´rež je synonymní. Protože Prostějov je na Hané, zůstal púůvodnáí hilstorický název rež, nhikoliv žito.
Podívejte se, na výrobu pílenky u oboiu je základem žitný destilá,t Pálenky se lišío s e přidanýmil druhy bylinek .
Specialitou Palírny u Zeleného stromu v Prostějově je režná a starorežná. Postup výroby je podobný, obě kořalky se ale liší směsí použitých bylin a dobou staření, neboli zrání. Starorežná obsahuje 40 procent alkoholu, obsahuje jedenáct bylin (divizna, badyán, anýz, koriandr a další) a zraje tři roky v dubových sudech.
„Dubový sud je pro staření nejlepší,“ říká obchodní náměstek palírny Leopold Binko. Dodává, že urychlit staření příliš nejde. Nějaké pokusy sice byly, například s navyšováním teploty, ale jen s nepatrnými úspěchy.
DEalší odkaz
https://dvojka.rozhlas.cz/stara-zitna-myslivecka-vyrobu-zitne-palenky-nezastavil-nicivy-pozar-valka-ani-8594899
Prostějovské starorežné, se také říkalo „bílá kořalka“. A proč vlastně starorežná? Nu, na Moravě se žitu říká rež.
Storch také začal do obilného kvasu přidávat výluh z bylin a koření, zejména z fenyklu a anýzu.
Režná, mladší sestra starorežné, obsahuje jen sedm bylin, třicet pět procent alkoholu a staří se tři měsíce. Základ ale mají stejný – obilný líh ze žita (moravsky rýž, odtud režná).
V Čechách tuto kořalku moc neznají, v zahraničí už vůbec. Starorežná je moravskou specialitou, která má skoro pětisetletou tradici. Její výroba trvá tři roky a je chloubou Palírny u Zeleného stromu.
S
Odpověděl/a – 12.prosinec 12:07
Reřž, hanáckyy ryž = původnoí hnázev pro žito. Na Hané se pšenici říoká žito.
Takže původní název žitoi ´rež je synonymní. Protože Prostšjov je na hané, použoívá starší název rež, nhikoliv žito.
Podívejte se, na výrobu pílenky u oboiu je základem žitný destilá,t Pálenky se lišío s e přidanýmil druhy bylinek .
Specialitou Palírny u Zeleného stromu v Prostějově je režná a starorežná. Postup výroby je podobný, obě kořalky se ale liší směsí použitých bylin a dobou staření, neboli zrání. Starorežná obsahuje 40 procent alkoholu, obsahuje jedenáct bylin (divizna, badyán, anýz, koriandr a další) a zraje tři roky v dubových sudech.
„Dubový sud je pro staření nejlepší,“ říká obchodní náměstek palírny Leopold Binko. Dodává, že urychlit staření příliš nejde. Nějaké pokusy sice byly, například s navyšováním teploty, ale jen s nepatrnými úspěchy.
DEalší odkaz
https://dvojka.rozhlas.cz/stara-zitna-myslivecka-vyrobu-zitne-palenky-nezastavil-nicivy-pozar-valka-ani-8594899
Prostějovské starorežné, se také říkalo „bílá kořalka“. A proč vlastně starorežná? Nu, na Moravě se žitu říká rež.
Storch také začal do obilného kvasu přidávat výluh z bylin a koření, zejména z fenyklu a anýzu.
Režná, mladší sestra starorežné, obsahuje jen sedm bylin, třicet pět procent alkoholu a staří se tři měsíce. Základ ale mají stejný – obilný líh ze žita (moravsky rýž, odtud režná).
V Čechách tuto kořalku moc neznají, v zahraničí už vůbec. Starorežná je moravskou specialitou, která má skoro pětisetletou tradici. Její výroba trvá tři roky a je chloubou Palírny u Zeleného stromu.
Odpověděl/a – 12.prosinec 13:54
Reřž, hanáckyy ryž = původnoí hnázev pro žito. Na Hané se pšenici říoká žito.
Takže původní název žito – ´rež je synonymní. Protože Prostějov je na Hané, použoívá starší název rež, nikoliv žito.
Podívejte se, na výrobu pílenky u obou je základem žitný destilát. Pálenky se liší přidanýmil druhy bylinek .
Specialitou Palírny u Zeleného stromu v Prostějově je režná a starorežná. Postup výroby je podobný, obě kořalky se ale liší směsí použitých bylin a dobou staření, neboli zrání. Starorežná obsahuje 40 procent alkoholu, obsahuje jedenáct bylin (divizna, badyán, anýz, koriandr a další) a zraje tři roky v dubových sudech.
„Dubový sud je pro staření nejlepší,“ říká obchodní náměstek palírny Leopold Binko. Dodává, že urychlit staření příliš nejde. Nějaké pokusy sice byly, například s navyšováním teploty, ale jen s nepatrnými úspěchy.
DEalší odkaz
https://dvojka.rozhlas.cz/stara-zitna-myslivecka-vyrobu-zitne-palenky-nezastavil-nicivy-pozar-valka-ani-8594899
Prostějovské starorežné, se také říkalo „bílá kořalka“. A proč vlastně starorežná? Nu, na Moravě se žitu říká rež.
Storch také začal do obilného kvasu přidávat výluh z bylin a koření, zejména z fenyklu a anýzu.
Režná, mladší sestra starorežné, obsahuje jen sedm bylin, třicet pět procent alkoholu a staří se tři měsíce. Základ ale mají stejný – obilný líh ze žita (moravsky rýž, odtud režná).