Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 22.říjen 16:33

Proč si takhle sám odpovídáš? :D Pokud je to tvé stanovisko, tak už je pak zbytečné se ptát…

Dá se to rozdělit na takové 2 možnosti vnímání:
1 – zkrátka nevěřícnost, člověk nevěří v nic, zkrátka nechce, je buď skeptický nebo je mu to jedno. Pomalu je to skoro nihilismus
2 – víra, že neexistuje „něco víc“, napřirozeno, bohové, duše a podobně (ať už se opírá a věří něčemu jinému, primárně věda… ne však nezbytně. Navíc víra a věda není v kontrastu. Plno věřících je vědecky založených – taky plno objevitelů, vynálezců, filozofů a všelijakých velkých vědců bylo silně věřířích – v různých dobách a místech, tedy i rozdílných náboženstí. Evoluce – tedy někteří její zastánci – se taky často z nějakého staví proti víře, přitom sám Darwin a plno jiných „evolucionářů“ bylo věřících)
Na některé platí to 1., na některé to 2. Častější je asi to druhé, to se většina uchaluje k vědě a náboženstvím i vyloženě opovrhují… přesto jsou kolikrát stejně fanatičtí a omezení jako bývají někteří náboženští věřící. Není v tom rozdíl, fanatismus je fanatismus – rozdíl je jen v tom, čeho se to týká. Být ateistou neznamená (nemělo by) nemít úctu, či alespoň akceptaci k víře ostatních. Protože ANO, je to taky forma víry/nevíry, přesvědčení. Důležité je nevnucovat a nepovyšovat se, ať už člověk věří čemukoli nebo ať zastává cokoli – on sám by to taky neměl někomu nutit nebo brát ostatním to jejich. O tom je ta svoboda víry, vyznání, atd.

Disraeli

Odpověděl/a – 22.říjen 16:39

Proč si takhle sám odpovídáš? :D Pokud je to tvé stanovisko, tak už je pak zbytečné se ptát…

Dá se to rozdělit na takové 2 základní vnímání:
1 – zkrátka nevěřícnost, člověk nevěří v nic, nechce, je buď skeptický nebo je mu to jedno – včetně třeba i vědy. Pomalu je to skoro nihilismus
2 – víra, že neexistuje „něco víc“, napřirozeno, bohové, duše a podobně (ať už se opírá a věří něčemu jinému, primárně věda… ne však nezbytně. Navíc víra a věda není v kontrastu. Plno věřících je vědecky založených – taky plno objevitelů, vynálezců, filozofů a všelijakých velkých vědců bylo silně věřířích – v různých dobách a místech, tedy i rozdílných náboženstí. Evoluce – tedy někteří její zastánci – se taky často z nějakého staví proti víře, přitom sám Darwin a plno jiných „evolucionářů“ bylo věřících). Odmítá náboženství i božstvo a zastává něco jiného (oproti tomu prvnímu, ten spíš nezastává níc).
Na některé platí to 1., na některé to 2. (to první není víra, to druhé ano). Většina se uchaluje k vědě a náboženstvím pak vyloženě opovrhují jako „nesmyslné“… přesto jsou kolikrát stejně fanatičtí a omezení jako bývají někteří náboženští fanatici. Není v tom rozdíl, fanatismus je fanatismus – rozdíl je jen v tom, čeho se to týká. Být ateistou neznamená (nemělo by) nemít úctu, či alespoň akceptaci k víře ostatních. Protože ANO, je to taky forma víry/nevíry, přesvědčení. Důležité je nevnucovat a nepovyšovat se, ať už člověk věří čemukoli nebo ať zastává cokoli – on sám by to taky neměl někomu nutit nebo brát ostatním to jejich. O tom je ta svoboda víry, vyznání, atd. Z vědeckého pohledu stejně prozatím „víme kulové“, jsme na samém počátku poznávání a na základě nynějšího vědění nemůžeme s žádnou jistotou potvrdit, ale ani vyvrátit existenci něčeho božského.