Historie úprav
Odpověděl/a – 4.květen 12:58
Přečti si něco z psychologie, davové psychologie, sociologie,
antropologie a něco o mozku/mysli.
Není to o logice, IQ, není to ani o vzdělání, sečtělosti nebo
vyloženě informacích. Vědomí člověka tvoří jeho velice malou část,
zde hraje mnohem větší roli podvědomí a nevědomí, pudy a
„primitivní“ emoce/nálady/afekty (vášně) a předsudky… a na většinu
z toho nemá vědomí nijaký vliv.
Přečti si Psychologii davu od Le Bona, jsou tam příklady, jak i vzdělaní
a inteligentní lidé podléhají naprosto stejným psychologickým principům
jako i ostatní a prostí lidé; včetně třeba davové psychózy, davovým
halucinacím atd.
Nemluvě o tom, že mozek si i sám něco (chybně) domýšlí, dokresluje a
podobně – jen, aby mu to dávalo smysl. A to se bavím
o zdravém mozku.
Kdyby vyloženě manipulátoři, ale dezinformátoři, polopravdy (ty jsou
nejčastější) a podobně. A to dělá většina médií. Snad žádné
nejsou vždy a ve všem zcela obejktivní. Výjma některých (novin), které
jen předkládají uplnynulé událostí, aniž by je jakkoli hodnotili…
jestli takové jsou. :D
Zprávy dělají a zpracovávají obyčejní lidé, a přestože můžou mít
(ty společnosti) jistá pravidla, systém, řád a mohou se snažit
o obejktivitu, tak každý člověk (i skupina) má „to svoje“, čemu
dává přednost, čemu věří (a co si taky odůvodňuje a obhajuje), jsou to
straníci a chtě nechtě (třeba i neúmyslně) předloží informace tak, že
objektivní nejsou. Pokud je člověk zastáncem NĚČEHO a odpůrcem NĚČEHO
JINÉHO, tak vždy se bude snažit hledat v informacích to, co potvrdí jeho
přesvědčení, co je s ním v souladu a naopak bude hledat taky to, co
vystupuje proti tomu, čemu on nevěří… Zkrátka hledá důvody, proč
věřit tomu svému a proč nevěřit tomu, co on nezastává.
Faktem je, že i různá státní média (a různě orientovaná) mlží.
Některá akorát víc a jiná míň (ale všechna docela dost… jen u jiných
to přerůstá až v propagandu, ale nemysli si, že to, co ti předkládají
třeba ČT a podobné zprávy jsou nějaké čisté pravdy. Taky je tam plno
polopravd nebo zpráv ovlivněných tím, kam se orientuje politika/kulutra toho
státu a těch médií). V médiích i těch, která jsou považována za
objektivní je taky velmi časté, že řeknou A, ale už neřeknou B. Takže je
to pravda… ale neúplná a tím pádem i zavádějící a ne ani tak docela
pravdivá. Zjednodušená nebo neúplná informace taky není objektivní a
většinou je zavádějící.
Odpověděl/a – 4.květen 13:12
Přečti si něco z psychologie, davové psychologie, sociologie,
antropologie a něco o mozku/mysli.
Není to o logice, IQ, není to ani o vzdělání, sečtělosti nebo
vyloženě informacích. Vědomí člověka tvoří jeho velice malou část,
zde hraje mnohem větší roli podvědomí a nevědomí, pudy a
„primitivní“ emoce/nálady/afekty (vášně) a předsudky… a na většinu
z toho nemá vědomí nijaký vliv.
Přečti si Psychologii davu od Le Bona, jsou tam příklady, jak i vzdělaní
a inteligentní lidé podléhají naprosto stejným psychologickým principům
jako i ostatní a prostí lidé; včetně třeba davové psychózy, davovým
halucinacím atd.
Nemluvě o tom, že mozek si i sám něco (chybně) domýšlí, dokresluje a
podobně – jen, aby mu to dávalo smysl. A to se bavím
o zdravém mozku.
Kdyby vyloženě manipulátoři, ale dezinformátoři, polopravdy (ty jsou
nejčastější) a podobně. A to dělá většina médií. Snad žádné
nejsou vždy a ve všem zcela obejktivní. Výjma některých (novin), které
jen předkládají uplnynulé událostí, aniž by je jakkoli hodnotili…
jestli takové jsou. :D
Zprávy dělají a zpracovávají obyčejní lidé, a přestože můžou mít
(ty společnosti) jistá pravidla, systém, řád a mohou se snažit
o obejktivitu, tak každý člověk (i skupina) má „to svoje“, čemu
dává přednost, čemu věří (a co si taky odůvodňuje a obhajuje), jsou to
straníci a chtě nechtě (třeba i neúmyslně) předloží informace tak, že
objektivní nejsou. Pokud je člověk zastáncem NĚČEHO a odpůrcem NĚČEHO
JINÉHO, tak vždy se bude snažit hledat v informacích to, co potvrdí jeho
přesvědčení, co je s ním v souladu a naopak bude hledat taky to, co
vystupuje proti tomu, čemu on nevěří… Zkrátka hledá důvody, proč
věřit tomu svému a proč nevěřit tomu, co on nezastává.
Faktem je, že i různá státní média (a různě orientovaná) mlží.
Některá akorát víc a jiná míň (ale všechna docela dost… jen u jiných
to přerůstá až v propagandu, ale nemysli si, že to, co ti předkládají
třeba ČT a podobné zprávy jsou nějaké čisté pravdy. Taky je tam plno
polopravd nebo zpráv ovlivněných tím, kam se orientuje politika/kulutra toho
státu a těch médií). V médiích i těch, která jsou považována za
objektivní je taky velmi časté, že řeknou A, ale už neřeknou B. Takže je
to pravda… ale neúplná a tím pádem i zavádějící a ne ani tak docela
pravdivá. Zjednodušená nebo neúplná informace taky není objektivní a
většinou je zavádějící.
A ano, lidská mysl funguje různě a zvláštně, lze ji oklamat, někam nasměrovat, něco ji vsugerovat, o něčem přesvědčit. Pokud člověk neví, jak nějaká událost probíhala nebo prostě nemá o něčem informace, tak se může zpooléhat jen na předkládání zpracovaných informací „z druhé ruky“, kde si může vybírat, co je a není objektvní (či více nebo méně), ale ani zde to nelze vyloženě poznat (pokud už to nejsou vyloženě manipulátoři a dezinformátoři), zvlášť když člověk nemá všechny informace (ani je často mít nemůže) a nebyl svědkem. A i osobní (očité) svědectví nemusí být obejtktivní.. i tak si to ten člověk může vykládat různě, nemusí to pochopit, může podléhat davové halucinaci a hysterii nebo může mít zastřený úsudek a vnímání (nejen logické ale i smyslové – včetně zraku a sluchu) i osobními emocemi a pohnutkami, které mu celou událsot zkrestlí (vzek, vzrušení, strach a spousta dalších emocí, jejich kombinací atd… látky a jejich množství v těle vzniklé díky aktuálnímu silnému rozpoležení, těm emocím, dělají divy i s myslí, úsudkem a smysly. I samotná mysl si to může uzpůsobovat samovolně na našem vědomí).