Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 9.duben 15:23

„Skutečným cílem války je mír.“ Mír není žádný vedlejší produkt, válka má za cíl hlavně mír a ty ostatní věci jsou spíš vedlejší (v konečném důsledku). Je jedno, proč se bojuje, jaký je casus belli (zda a jak moc oprávněně nebo spravedlivě), jak se bojuje, jakými prostředky. Bojuje se, aby se bojovat nemuselo. Boje můžou začít kvůli různým důvodům a pro různé účely, zahájení války klidně může být idiotské a podobně. Ale tím hlavním a konečným cílem je dosažení míru (jak moc spravedlivého… to je zde taky jedno. Poitnou prostě je, že válka spěje, končí a vrcholí mírem – zastavením bojů zůčastněných stran za nějakých podmínek).
Ať jsou různé faktory války i zúčastněncýh stran jakékoli, válka nepotrvá věčně, vyčerpává a hlavním i konečným záměrem bude vždy nakonec nastolení míru – a doba před ním je už jen o hledání cesty, jak ho docílit. Podmínky jsou též vědlejší, účely války můžou a nemsuí být naplněny – ať už jsou některé z ncih splněny (alespoň pro jednu stranu) – spějou k jediné věci – k míru. I vítězství i prohra (nekteré ze stran) i dohoda znamená hlavně mír, zastavení bojů.

Bojovat se může z různých důvodů a může mít hromadu účelů (cílů k dosažení), ale ať už bude průběh jakýkoli, ať už bude vyhárvat kdokoli a i podmínky můžou být jaké chcou, vždy nakonec skončí jediným způsobem, mírem.
„V míru se připravuj na válku, ve válce se připravuj na mír.” Mír může trval jakokli dlouho, absence války může být velmi dlouhá a třeba k ní nemusí dojít. Připravenost k válce v době míru nmůže zajišťovat, že k válce nedojde. Jakmile už ale válka je, tak jednou skončí a NĚJAK dopadne. Konec války vždy znamená mír, vyhlášení míru.
Konec míru znamená válku, konec války znamená mír. Avšak mír nemusí být narušen a může být trvalý stav. Mír tedy nespěje ke konci (nezbytně opravdu nemusí, může to být přirozený stav), kdežto válka vždy spěje ke konci a k míru.

Disraeli

Odpověděl/a – 9.duben 15:26

„Skutečným cílem války je mír.“ Mír není žádný vedlejší produkt, válka má za cíl hlavně mír a ty ostatní věci jsou spíš vedlejší (v konečném důsledku). Je jedno, proč se bojuje, jaký je casus belli (zda a jak moc oprávněně nebo spravedlivě), jak se bojuje, jakými prostředky. Bojuje se, aby se bojovat nemuselo. Boje můžou začít kvůli různým důvodům a pro různé účely, zahájení války klidně může být idiotské a podobně. Ale tím hlavním a konečným cílem je dosažení míru (jak moc spravedlivého… to je zde taky jedno. Poitnou prostě je, že válka spěje, končí a vrcholí mírem – zastavením bojů zůčastněných stran za nějakých podmínek).
Ať jsou různé faktory války i zúčastněncýh stran jakékoli, válka nepotrvá věčně, vyčerpává a hlavním i konečným záměrem bude vždy nakonec nastolení míru – a doba před ním je už jen o hledání cesty, jak ho docílit. Podmínky jsou též vědlejší, účely války můžou a nemsuí být naplněny – ať už jsou některé z ncih splněny (alespoň pro jednu stranu) – spějou k jediné věci – k míru. I vítězství i prohra (nekteré ze stran) i dohoda znamená hlavně mír, zastavení bojů.

Bojovat se může z různých důvodů a může mít hromadu účelů (cílů k dosažení), ale ať už bude průběh jakýkoli, ať už bude vyhárvat kdokoli a i podmínky můžou být jaké chcou, vždy nakonec skončí jediným způsobem, mírem.
„V míru se připravuj na válku, ve válce se připravuj na mír.” Mír může trval jakokli dlouho, absence války může být velmi dlouhá a třeba k ní nemusí dojít. Připravenost k válce v době míru nmůže zajišťovat, že k válce nedojde. Jakmile už ale válka je, tak jednou skončí a NĚJAK dopadne. Konec války vždy znamená mír, vyhlášení míru.
Konec míru znamená válku, konec války znamená mír. Avšak mír nemusí být narušen a může být trvalý stavem. Mír tedy nespěje ke konci (nezbytně opravdu nemusí, může to být přirozený stav), kdežto válka vždy spěje ke konci a k míru. Vrcholem a účelem míru totiž není válka (naopak udržování toho stavu), ale vrcholem a účelem války mír je.