„Ztrácí“ se voda při koloběhu vody v přírodě?

Nějaké množství vody zůstává sice součástí zemského povrchu, ale dříve, nebo později se do koloběhu stejně zapojí. Ze Země se žádná voda neztrácí – do kosmu se vypařit nemůže.

V čem je problém, proč voda ubývá? Odpověď je jednoduchá – změny ve struktuře půdy, klimatické změny a další vlivy způsobují, že voda, která se vrací nad pevninu, se na ní neudrží. Někdy bez užitku odteče, protože se nestačí vsáknout do půdy a doplnit podzemní zásoby. Oteplování způsobuje rychlejší výpar a když se k tomu připojí změny směru větru, déšť místo na pevninu spadne do moře…

http://www.abic­ko.cz/clanek/prec­ti-si-priroda/18204/kam-mizi-voda.html

Země je sice uzavřený systém, ale ne dokonale, stejně tak jak může vodu z vesmíru přitahovat, stejně tak se může voda oddělit, byť za dramatických událostí jako se stalo v Yocatanu.

Obecně vzato se voda nikam neztrácí. Nelze to, viz zákon o zachování hmoty a energie. Vždycky někam zateče, nebo se vypaří, nebo zmrzne.

Do půdy může klesat jen do určité hloubky – i kdyby překonala všechny ty jílovité sedimenty etc, tak narazí na teplé jádro, které ji bude nutit zase vystoupat na povrch. Voda je také takzvaně vázána: ledovce, bažiny, kořenový systém lesa, pára v atmosféře, doba, než proteče krajinou v podobě potůčků a řek. A ve výsledku tedy skončí v oceánech.

Existují dvě výjimky z pravidla, že se voda nemůže ztratit. Jsou to ale výjimky tak okrajové, že je to prostě jen pro zajímavost.

1/ voda opustí planetu. Buď ji odnesou kosmonauti 🙂, nebo se například vlivem uv záření rozpadne na kyslík a vodík, a vodík při troše snahy se může vypařit z planety do okolního prostoru (takto o svou vodu například přišel Mars).

2/ Úplně zničit vodu je možno jen za předpokladu jejího totálního převodu na energii – to znamená, fůzí: vodík z vody se sloučí s jiným vodíkem a vznikne hélium + energie; nebo anihilací: vodík se setká s antivodíkem, a kyslík s antikyslíkem a vznikne ekvivalentní množství energie a nic nezbude.