Avatar uživatele
Filip84

Znáte nějakého pacienta s hlavou osobně?

Nebo jste znali?

Myslím tím toho „officiálně certifikovaného“, prostě diagnostikovaného a léčeného psychiatry, no a samozřejmě s něčím, co se nějak více projevuje, ne s „depkou“ (dneska píší antidepresiva, jak za Husáka Aspirin! 😅).

Já ano, já jich znám / znal jsem (někteří už jsou mrtví) asi tak patnáct. 😅 Příležitostně tu o nich píšu, anonymně, pokud je to k thematu vhodné, účelné. Asi tak polovina byla zaléčena natolik, že to ani laicky nešlo moc poznat, že mají nějaké vážnější psychické potíže.

Jo, a ještě něco úplně jiného: „sám sebe“ nemůže nikdo počítat, ano? 😅

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Hlasujte v anketě
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? GM, da ny, Savier před 210 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
da ny

Odpoveď byla označena jako užitečná

Ano.

Bývalá kolegyně měla schizofrenní dceru, starali se s manželem o vnuka i o ni.
Už je roky nevídám, přestěhovali se do Aše (sociální bydlení, pro zadlužené).
Další kolegyně má schizofrenika, syna (z dvojčat) v Dobřanech, už asi 10 let.
Zastřelil tátu, deset ler žil doma s matkou, pak už to nešlo.
Mám dvě známé a jednu kamarádku, na psychofarmakách 20 – 30 let (jedna pracuje v krajské nemocnici, jako zdravotní sestra).
Sestřenice a známá, mají syny, autisty. Už dospělé a jsou v zařízení, „mezi svými“.
Po městě chodí 3 známé firmy, které poznamenaly drogy (2 mají asistenty).
A další se, pod vlivem drog v 15 topil (následky). Bloumá po městě, má ID „na hlavu“, a osobu,
která spravuje jeho finance. Budí strach a obavy, obtěžuje kolemjdoucí. Žebrá peníze
na kávu a cigarety. Jindy cigarety nabízí.
Pohled má vražedný 😉 Někdy mám pocit, že mu to někdy, docela pálí 😉
Jen 5 let, jsem pracovala v LDN (zdravotní lůžka, v přízemí), v patře byla sociální lůžka,
zařízení i se zvláštní péčí.
Během těch pěti let, nám prošlo rukama, mnoho psychiatrických pacientů, lidí
s Alzheimerem, stařeckou demencí. Ti, kteří přicházeli s Alzheimerem, zpravidla do roka
odešli. Sledovat vývoj nemoci a změny člověka, nebylo radostné.
Počítat je po těch 15 letech (můj odchod) , nechci…..

Jinak všichni naši pacienti (45 ve zdravotnictví), přišli s hlavou.
Mnozí z nich měli na krku „jen bradavici“ 😛
Práce s lidmi (všude), nebývá vždy snadná!

Upravil/a: da ny

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Filip84 Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
elkon

Ne.

Stačí tento web a jeho vůdčí magor ze Znojma.

Upravil/a: elkon

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Rokio

Ano.

Ano. Několik autistů, pár schizofreniků a jednu osobu s depresí.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Tonda Káňa

Ne.

Ne, ale rád bych osobně poznal tebe 👊😎👊

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Savier

Ano.

Ano. Chodil k nám chvíli do práce chlápek co měl ID na hlavu (dostával 9800 za měsíc). Dokonce byl zavřený na psychiatrii asi rok v kuse.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Pepa25

Ano.

Samozřejmě. Třeba prevalence schizochrenie je taková, že pokud má někdo kolem sebe aspoň pár desítek mužů nižšího středního věku, tak tam aspoň jeden se schízou bude …

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
GM

Ano.

Znala jsem. Místo toho, aby užíval léky, chlastal, bylo s ním peklo. Oběsil se.

Upravil/a: GM

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Filip84

dany: Ano – jistě: Ty to máš jako součást povolání.

Když jsi vzpomněla tu demenci, tak pacienty s Alzheimerovou chorobou pamatuju tři. Ano: všichni jsou dávno mrtví. Ono je to dneska docela rozšířené onemocnění.

Ten rychlý progress, co zmiňuješ, to měl děda od spolužáka. Obrazně řečeno jezdil jedno léto autem a druhý léto byl pod drnem. On babičku pochoval, a od tý doby 🤪, celkově, nikdy se s tím nedokázal vyrovnat. No a nejprve obouchal auto, tak ho „donutili“ vrátit řidičák – to s ním ještě byla řeč. Pak už to šlo do řiti: on chodil do školní jídelny na obědy, z baráku to měl přes rynek, co já vím, padesát, sto metrů. No a jednoho nekrásnýho dne došel do jídelny na oběd, akorát že asi v pět odpoledne. 😅 Ony tam ještě nějaký kuchařky byly, uklízely a dědek – prý dosti nevybíravě, jak bývá u dementních pacientů zvykem – se dožadoval vydání oběda a nebyla s ním řeč. Tak mu kuchařky daly nějaký čaj, nebo tak něco, a že oběd bude „za chvilu“, to dědka uklidnilo, no a ony zavolaly bengo. Bengo přijelo, a ani bengo se s dědkem nemohlo domluvit. Jako poznali, že to je pacient s hlavou, ale potřebovali vědět, odkud je, kam ho mají doprovodit. Nakonec se jim, nějak, podařilo z dědka vytáhnout kontakt na dceru, prostě si s ním povídali, jestli jako má rodinu, a tak, no a on, že má dceru, no a oni, jestli má telefon, on že jo, no a tak jí nakonec zavolali. Ona pro něj jela cca 60 km jenom proto, aby ho, s policajtama, doprovodila domů těch cca 100 m. Byt dokořán, uprostřed obýváku na koberci hovno. 😅 No tak nic, tak podali na dědka návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům. Tak on už dědek chodil k psychiatričce, tak tam odpovídal – to znáš ne? – „Jak se do lesa volá …“, a tak, no a relativně rychle (na naše soudy!) mu tu svéprávnost omezili.

Pak on už, prakticky, potřeboval celodenní péči, tak skončil v domově Alzheimer (je jich strašně málo, snad tři, čtyři v celý republice, pokud se dobře pamatuju!), no a tam poměrně rychle umřel. Ale prý to bylo nějaký divný, jakože vyšetřovalo to i Kripo, že tam bylo podezření na zanedbání péče, ovšem výsledek neznám (taky to není má věc, že).

Druhý pacoš byla babčina spolubydlící ve starobinci, ona teda bydlela ve vedlejší cimře, no a tý to trvalo několik roků, ten progress byl pozvolnější. Ale ten konec byl 🤪, totálně, ona byla několikrát v psychiatrický nemocnici, až tam umřela, že.

A ta třetí, to jsem byl nějak puboš, tam to bylo komplikovanější, ona byla paranoidní, asi schizofrenik – v tý době, fakt jsem nevěděl. A to byla od báby známá. No a ona byla přesvědčena, že ji chodí „parchanti“ pálit do baráku v noci proud, tak furt chystala pasti na „parchanty“. Ona, totiž, nemohla pochopit, proč za Husáka platila za elektřinu třicet korun, a v devadesátkách tři stovky. 😅 No nic, až natáhla „na parchanty“ drát na dvoře a pustila do něj 220V, tak to kdosi práskl, přijelo bengo, bengo se s ní nemohlo domluvit, museli nechat, přes energetiky, odpojit její barák od elektřiny, pak jí zpacifikovali, předali lapiduchům, ti jí odvezli do psychiatrický nemocnice a od tý doby už se nevrátila. Ale umřela v tý nemocnici X roků po tom. A právě prý na demenci, že to s tou její paranoiou nesouviselo. Ale bába za ní párkrát byla a „parchanti“ jí chodili škodit i do tý nemocnice! 👌😅

Jj, demence jsou svině! 😅

Avatar uživatele
da ny

Filipe
Ano, těch pacientů je dost a přibývají.
Zajímavé bylo, že mezi nimi byli učitelé, lidé vzdělaní a minimálně maturanti.
Když se to podchytí včas, je tam několik let života. mamky kamarádka, s nemocí
byla 10 let. Měla 4 děti a po dvou dnech se u ní střídali a docházeli dobrovolníci,
z církevní charity. Tak to ustáli doma.
Bylo to smutné. Rodina nebo z nemocnice přivezla člověka, „popletu“, se vzpomínkami
a vyprávěním z minulosti. Každý se nemůže, za cenu sebezničení, o své blíízké,
starat 24h den co den. To, co takový pacient dokáže provádět, nelze ani popsat ;/
Center je stále málo, ale mnoho sociálních zařízení a domovů, je schopni (mají akreditaci),
přijímat i tyto pacienty. Je to „očistec“ i pro střídající se personál
Uhlídat je, aby si neublížili, někoho neohrozili (dokud chodí). Končí ležící, na plenách,
musí se krmit.to už pak nezvládají. A to je problém…
**Asi 80% dětí **se ukázalo 1× v měsíci. S příspěvkem na péči (stát), se objevili po výplatním
termínu důchodu. vyzvedli „přebytek“ a někteří se na rodič, ani nepodívali.
Páe jedinců nemělo příbuzní, nebo děti v zahraničí. Ta nepřišli nikdy nebo max. 4× do roka. Častěji, ani nemohli.
**20% klientů mělo pravidelné návštěvy **a na svátky, propustku domů.
Z LDN, zdravotních lůžek, se většina lidí, po RHB pobytu (různě dlouhém), vracelo domů, nebo do
pečovatelského domu a domova důchodců a sociálních zařízení. V letech 2O05 – 2010.
platily ZP 1 000 Kč na dena lůžko. Zbytek pacient či rodina. U nás dopláceli kolem 16 tisíc (s.r. o.).
V nemocniční LDN, tehdy pár stovek, maximálně do 3 tisíce.
Někteří zdarma (do 3 měsíců). Provozovatel byl kraj, pak město.
Ale to je hudba minulosti.
Tzv. sociální lůžka, jsou ta nejdražší. Řeší sociální situaci, lékař dochází, jen někdy a tam, kde je třeba (jako praktický/obvodní lékař). Vše finančně funguje jako doma (platí se zdravotní materiál, doplatky na léky, strava, pobyt a péče. Pokud má klient vysoký příspěvek na nemohoucnost, tak to
finančně ustojí. Jinak doplácí rodina, i nedobrovolně (zákon). A je to nyní, docela „nářez“.
Nemoc, stáří a smrt, je byznys…..

Avatar uživatele
Filip84

GM: Já znal taky podobného „hlavouna“: ten se tak kvalitně rozchlastal, až si uchlastal schizofrenii! 😎🤪

No nic, začal chlastat, a on měl hodně blbou opici, on vždycky, jak byl namrdanec, tak se chtěl zabít. Ale takovým blbým způsobem: z 90% si sedal na koleje 😅, z 10% si sedal na silnici 😅😅. No jo, no, jenže u nás nejezdí ICE nebo TGV, ale RegioŠuk, a v tom místě, kde si namrdanec sedal, tak ten RegioŠuk brzdí do stanice, takže jede tak 30 – 35 (stejně už tam má rychlostník 40).

Tak vždycky vlak zastavil, vyšel ven vlakvedoucí, strojvůdce, v tý době se ještě dokoulel z nádraží dirigující dispečer, zavolali bengo, bengo si zavolalo záchranku, manoeuvry, jak kdyby tam měli teroristu, pomalu, a jak dorazilo bengo a záchranka tak ne, on se nechce nechat přejet, on jenom takhle šel přes koleje a najednou nemohl – chudák! 🤪😂 No, párkrát mu to prošlo, prostě lékařka řekla, že není pacient s hlavou, a že není tak namrdaný, aby ho vezli na záchytku, tak ho bengo sebralo, odvezlo domů, no a dostal pokutu za vstup do prostor dráhy obecenstvu nepřístupných bez patřičného povolení, podle zákona o drahách, že, kterou beztak nikdy nezaplatil. 😅

No jo, jenže život není krásný, jednoho nekrásného dne si zase ustlal na kolejích, zase vlak zastavil, zase přišel dirigující dispečer, zase přijelo bengo, zase přijela záchranka, a on, sice, zase tvrdil, že ne, že on by si nesedal na koleje, aby ho vlak přejel, nebo aby zdržoval mírumilovný pracující, že on jenom nemohl, atd., ale k jeho smůle tam byl jiný doktor, a taky lidi říkali, že to není pravda, že tady vyřvával, že ho to tu nebaví, atd., no a tak doktor řek, že nic, že pojede na psychiatrii. Naráz ho nebolely hnáty, chtěl utéct, ale tak bylo tam bengo, že – blbý! 😈 No nic, dostal injekci, hodili ho do kolně, odvezli na urgentní příjem do Kroměříže, skončil na záchytce, a po ní na uzavřeném oddělení, že. No a tam mu diagnostikovali paranoidní schizofrenii, dostal ta antipsychotika, antidepresiva, pobyl si tam asi tři měsíce.

No jo, no, jenže on ti s léčbou souhlasit nebude, tak ho po nějakých 2–3 měsících pustili.

A to se tak nějak opakovalo, cyklicky. 😅 Jenže on byl taký kokot, taký komplet kokot, aj s kokotom: on bydlel v městským bytu, v tý době tam bylo nájemné tak patnáct stovek, tvl, ale on – no kokot, no – to neplatil. Tak ho vystěhovali.

A byl „bezďák“, a on na to byl ještě pyšný! On dělal, kdysi, burdel u Albertu, a ještě se policajtům chlubil, že on tam jako může dělat burdel, protože tam, jako, „bydlí“, že on už je taky „bezďák“! 🤦‍♀️😅

Jenže on měl, svým způsobem, štěstí: on měl tetu, starou tetu, no a jemu kdosi natáhl brko, a on byl jediný dědic, a tak po něm zdědil byt. A ta teta za něho vybavila dědický řízení, zaplatila ty poplatky, všecko. Tak, najednou, z „bezďáka“ byl zase pán s vlastním bytem! 😲😅

No jo, no, jenže sousedé z toho až tak happy nebyli. 😅 On, jak byl tak půl roku „bezďák“, tak do toho bytu tahal ty kumpány, no a tam chlastali první ligu. A jak byl ten „bezďák“, tak se mu výrazně zhoršila ta schizofrenie (taky víc chlastal, že?), no a on, jak se namrdal, tak chtěl skákat z okna, nejlépe ve tři ráno, vyřvávali tam na celý sídliště. Tak sousedi zavolali bengo, přijela tak tři policejní auta, ho sebrali a odvezli na záchytku. A ze záchytky rovnou na uzavřené oddělení.

Až jednoho ne/krásného dne fakt skočil. Sice to tam zajebal, protože bydlel ve čtvrtém patře, to bylo zase v noci, takže manoeuvry až do rána, ale sousedům se sakra ulevilo! 👌😅

Pak jsme měli ještě jednoho „lehatele“ na silnici, ten ale nebyl úředně certifikovaný pacient s hlavou, ten byl „jenom“ recidivista a magor tak jako všeobecně. Ale ten dopad blbě: on, totiž, nebyl tak rafinovaný, on si na tu cestu lehal, ne sedal. A když si jednou ustlal na Interstate v noci, tak ho přejel kamion, a od tý doby už si nelehá nikde, ani na silnici! 😅😅😅😈

Avatar uživatele
Filip84

Pepa: To je pravda, bez debat! Ovšem, ačkoli se to tady nemusí zrovna jevit, většina schizofreniků je relativně dobře zaléčených, že to nemusíš vůbec poznat. Většinou jsou „nějací divní“, nicméně to nic neznamená – takových lidí máš… 😅

Pokud je zaléčený, musí Ti to říct, nebo se to musí – nějak – provalit, jinak to nezjistíš.

Avatar uživatele
Filip84

Savier: A už byl vcelku v pohodě? Jako rok v psychiatrické nemocnici je hodně dlouhá doba, průměrná délka hospitalisace (statisticky) je 7 dnů a běžná nějaká celková therapie trvá něco mezi 4 – 6 tejdny – jenom pro představu! 😅

Avatar uživatele
Savier

V pohodě asi není to správné slovo :D Makal u nás asi měsíc a pak ze dne na den po výplatě odešel. Šéfovi pak ani nezvedal telefony. Říkal že zažil domácí násilí a byl fakt psychicky v háji a vyklepanej.

Avatar uživatele
Filip84

Savier: Jo, tak ale to je trošku něco jiného – víš co. Ty posttraumatické reakce trvaj, no a tak jak jsi tady naznačoval, jaké máš „príma“ kolegy v práci … Víš jak, moc se mu nediv! 😅

Avatar uživatele
Filip84

Rokyjo🤪: U Tebe se to předpokládá, tak nějak, samo sebou! 😅

Avatar uživatele
Filip84

elkon: Já bych, s dovolením, nesouhlasil, že „magor ze Znojma“ je „vůdčí magor“, protože „magor ze Znojma“ je takový poleno, že v ničem nemůže být první! 😅 To zjentek🤪 je kandidát na „magora roku“, Tvými slovy! 😅

Nový příspěvek