Host do domu, čagan do ruky.
Ranní ptáče dál doskáče. Zato dřív chcípne.
Myslím, tedy…, myslím!

Kdo jinému jámu kopá, bude to studnař. Nebo hrobník.

Kdo se směje naposledy, bývá obvykle natvrdlý.

Občas na některé narazím. Ale nevím, nějak nic moc.

Pes, který šěká, zpravidla ustoupí.

Kdo nic nemá , má dlouhé vedení.

Neříkej hop, dokud ti nepřeskočí
>Mezi slepými i jednooký přestane vidět
>Učený z neba ešte nikto nespadol … až kým nevymysleli lietadlo.
Moc toho asi není, spíš vznikají přísloví úplně nová. Ale nejlepší mi přijdou praktické aplikace(omlouvám se za případné opakování- už jsem tu nějaké psal dřív):

„Pán hlavný, ten rezeň je hrozne tvrdý!“ „No hej, to musíte hrýzť… to viete, lenivá huba, hotové nešťastie…“
Paní učitelka se ptá dětí, jestli znají nějaké pořekadlo, které se doopravdy splnilo. Přihlásí se Pepíček a řekne, že jejich sousedka, paní Vlková, dala svému miminku najíst. Paní učitelka se ptá, jak to souvisí s nějakým pořekadlem. A Pepíček říká: No přece Vlk se nažral a koza zůstala celá.

>„Pane doktore, měl jsem se řídit tím příslovím: Darovanému koni na zuby nekoukej,” prohlásil v ordinaci beznosý kovboj.
>„Pane, vy vypadáte, jako byste spadl z višně!” „To je omyl, vážená – na mě spadla višeň.”
>Pri horolezectve môže byť každá skala kameň úrazu.
>Po Číňanech neštěkl pes.
>Manželský pár v kožešnictví. „Milý můj, jaký kožich mi poradíš koupit?”
„Nevím, miláčku, tady je každá rada drahá.”
>Víte, jaké české přísloví nejvýstižněji charakterizuje změnu obsazení na vysokých politických postech? Vyhánět čerta ďáblem.
>Tak to mi spádl kámen ze srdce! Jauvajs, zrovna na nohu!
>Známý skrblík dostal trojku. Učitelka to komentovala slovy: „Kdo šetří, má za tři.”
>Policisté se zadívají na testovací balónek a říkají řidiči: „Pane, vždyť vy jste ožralej jak Dán!” Řidič na to: „Jeg også sætte.”
>Jaký je rozdíl mezi dobrou a špatnou radou? ??? Dobrá rada je drahá a špatná rada přijde draho!
>Při náboru sekuriťáků: „Konečně chlap jako hora. Jak se jmenujete?” „Hora.”

>Investujte do První české slibotechny! Slibujeme hory-doly.

Aliendron: U toho ranního ptáčete jsem slýchal, že taky víc sežere…
Podivné!?: Kdo jinému jámu kopá a je u něho na brigádě, tak si za to ještě nechá zaplatit!

Kto sa smeje naposledy, už sa viac nezasmeje?Napadlo má keď sa topil občan na južnom Slovensku,ale nevedel,ako sa to povie.A tak kričal:pomoooc, posledný raz kúpem

Přiznání je polehčující okolnost, ale jisté odsouzení.

Kdo jinému jámu kopá, tak je na brigádě.
Kdo se směje naposled, ten se směje mrtvý.
Přiznání je polehčující okolností, ale jistý trest.

Komu se nelení, ať se udře!

2 in 1: Tak dlouho se do lesa volá, až se z lesa ozývá.

To druhý máš blbě. Říká se: „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až dá někdo na pivo.“
(… ale uznávám, že je to blbost, protože u nás je pivo levnější než voda.)

Tak dlouho říkal hop, až mu přeskočilo.
Láska nemoci přenáší.
Kdo po tobě kamenem, ty po něm cihlou.
Co můžeš udělat dnes, odlož na pozítří a máš dva dny volno.
Alkohol je nepřítel lidstva. Nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme.

Co se v mládí naučíš, je ti ve stáří úplně k h***u.

Upravil/a: iceT

No upravil jsem si jeden zákon.
Těleso (Kelt) zůstává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu není li přinuceno vnějšími silami (nějakým kreténem nebo krávou) tento svůj stav změnit.

„Žádný učený s nebe nespadl, ale blbce jako by shazovali“
„Co se v mládí naučíš, v stáří jako když utne“
„Lež, máš krátké nohy“
z vojny:
„Jak se do lesa pakárna, tak se z něho salám“ (pochopí možná jen bývalí vojáci, nevím…).

Upravil/a: kelley