Všechno má svůj čas… I zubů ubývá tak, jak člověk zraje … Zub času – skutečnost, kterou nemůžeme změnit, jen je třeba se s ní smířit.
Zralost věku. Vzpomněla jsem si na verše:
…Za sebou máš malý, krásný svět.
A najednou je ti zatěžko jej opustit,
i když poslední týdny se ti zdály tak trošku těsné a nízké…
Pomalu odcházíš, krůček po krůčku
a v očích tajně skrýváš slzy…
0 Nominace Nahlásit |
Strašná svině. Naposled mi sežral úžasně pohodlný zimní boty, co jsem měla snad od třinácti let. Pche!
0 Nominace Nahlásit |
Ten neřád nám většinou bere ,to co máme nejraději.Někdy je to velmi smutné.
0 Nominace Nahlásit |
Občas nechávám něco na zahradě tomuto fenoménu podléhat a sleduji postupné přetvařování v prach…
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek