Život je teď a v nejbližší budoucnosti. Kdyby není. Minulost není možné změnit, lze se poučit, neopakovat chyby. Platí?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Odpověď asi bude záviset na úhlu pohledku, kterým na život nazíráme. Těžko omezit život na „teĎ a nejbližší budoucnost“. Co je „nejbližší budoucnost“? To, co přijde v následující sekundě? Nebo 10min? Nebo 10M let? ;) :)

A minulost z toho už vůbec NELZE vynechat, jelikož PRÁVĚ TEĎ řeším důsledky MINULÉHO počínání a rozhodnutí.A důs­ledky téhož vykonaných TEĎ bude řešit v budoucnu, velmi blízkém až velmi vzdáleném. Je to jako magnetický pól, jeden NEMŮŽE existovat bez druhého.

Souhlasím, že nemá být věnován přehnaný význam minulosti, ovšem opomíjet ji je taktéž nanic. Díky analýze minulého se lze posunout kupředu vhodnějším způsobem, vyvarovat se již známých chyb a postupů, které se neosvědčily.

„Kdyby“ EXISTUJE, o tom není žádná. Kdyby zítra padal sníh (vím, takový nesmysl koncem prosince ;) :D), tak se na to půjdu podívat. Kdyby ale pršelo, tak nikam nejdu. „Kdyby“ (když, jestliže, pokud apod.) je nezbytnou podmínkovou součástí rozhodovacího procesu. A rozhodování se je denní lidský úděl, někdo to umí lépe, jiný hůře , ale KAŽDÝ se rozhodujeme.

Pokud se na život (minulost/pří­tomnost/budou­cnost) podívám ale z FYZIKÁLNÍHO hlediska, je to MNOHEM zajímavější. Dokonce tak, že mi to „hlava nebere“. KDE se schovává budoucnost či KAM zmizela minulost? Když tu s námi JSOU a přesto je minulost minulostí a budoucnost nás teprve čeká? Je toho ještě spousta čemu nerozumíme. :)

Moc pěknuá otázka, ale dnes nemám sílu se do toho položit. :(

Ano, minulost se už odehrála, zůstala v naší paměti a nedá se změnit. V tomto okamžiku jsme v bodě NULA. Rád si definuji čas jako nepřetržitý řetězec příčin a následků. Můžeme se z chyb poučit a neopakovat je, ale značnou část budoucích příčin neumíme odhadnout ani ovlivnit a tak je před námi nespočet možných alternativ budoucího vývoje.

„Kdyby“ ovšem ve vztahu k budoucnosti naznačuje možné směrování budoucnosti v závislosti na známých, předpokládaných, nebo očekávaných okolnostech. Navíc v současnosti nemusejí být všechny okolnosti známé, ani předpokládané, přesto nejsou vyloučené (a to přes to, že jsou rovněž předem dané svými příčinami).

Ano, teoreticky je možné se z minulosti poučit. V praxi to však vypadá, jak kdyby bylo lidstvo nepoučitelné.

Kdyby nebylo minulé Kdyby, neměli bychom žádné svědomí a nekorigovali své minule chování a činy. Byli bychom jako zvířata.

A já mám pocit, že život je pouhá myšlenka. Jen netuším, která z těchto dvou veličin je „trošku blíže“ přítomnosti.

Při svém konání je dobré respektovat, že veškeré dění probíhá na principu harmonie a příčinnosti nebo-li kauzality. Důsledek každé akce v minulosti se projeví odezvou v budoucnosti, přičemž události se v různě dlouhých cyklech opakují – nejkratší je padesát let. Podobá se spirále na gramofonové desce. Odezvu lze sice v čase pozdržet, ale vliv – její dopad je pak o to citelnější.

Upravil/a: dudu