Avatar uživatele
MarcelaM.

Založení živnosti, mamka na pracovním úřadě?

Chci si založit živnost a vykonávat služby ve filmovém průmyslu. Mám trvalý pobyt u mamky, která je na pracovním úřadě, ale nebydlím s ní. Dostává podporu na bydlení. V případě, že si začnu vydělávat, musím svůj zisk dát mamce a pracovní úřad by ji to strhnul. Je to tak? Protože ze zákona bych měla živit domácnost o kterou se dělíme?
PS: jsem stále student.

Zajímavá 0 před 760 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Filip84

Ne, meleš z cesty.

Trvalý pobyt můžeš mít, ale taky nemusíš. Z trvalého pobytu neplynou žádná práva nebo povinnosti k místu, jestliže ho skutečně neužíváš. Jinými slovy, pokud s matkou společnou domácnost fakticky nesdílíš, právní skutečnost, že máš na stejné adrese trvalý pobyt, není jakkoli relevantní.

Dnes už i u PnB, ne tak u DnB, se posuzuje okruh společně posuzovaných osob z těch, které skutečně, fakticky, společně posuzovány jsou, tj. spolu skutečně fakticky bydlí. Nebylo tomu tak u dávek SSP, respektive zde u PnB, jo, tam se posuzovalo podle trvalého pobytu stricto sensu, ale i tak šlo vyloučit osobu z okruhu společně posuzovaných osob, zpravidla k tomu stačilo čestné prohlášení té osoby, která bydlí jinde.

To lze stále. Matka prostě uvede, že v tom bytě nebydlíš, Ty jí na to napíšeš čestné prohlášení, a tím je problém vyřešen.

U dávek pomoci v HN není žádný problém, protože tam si provádí sociální šetření správní orgán sám, in personam úřední osobou. Takže uvidí, jestli tam paní matka opravdu ostává sama, nebo s tuctem trpaslíků, nebo něco podobného.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
duch svaty

Uvažuješ správně, toho přechytralého blba co se tě snaží urazit ber s rezervou. Jistě že existuje i „vyživovací povinnost dětí vůči rodičům“, ale v praxi je to trochu složitější, než obráceně. Pochopitelně pokud teď bere matka „za dva“, tedy co se výpočtů týká, tak budeš-li vyloučena z okruhu společně posuzovaných osob, nárok na popsané dávky, včetně příspěvku na dítě, atd. tím bude ovlivněn a podstatně nižší. Nehledě na to, že nebudeš považována za vyživované dítě, tak že další slevy a bonus na dani pryč. Přesný výpočet je však závislý na aktuálních číslech.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Filip84

PnB = příspěvek na bydlení
DnB = doplatek na bydlení
SSP = státní sociální podpora
HN = hmotná nouze
SJM = společné jmění manželů

Sorry, mea culpa, mea maxima culpa, trpím provozní slepotou a vůbec mne nenapadne, že ty zkratky někdo nemusí znát.

Pokud matka pobírá PnB, tak PnB je dávka SSP. U dávek SSP se, zpravidla, „papíruje“, tj. vychází se z písemných podkladů, neprovádí se sociální šetření na místě, výslechy účastníků / svědků atp. (arciť není nikde řečeno, že takové dokazování nemůže být potřeba, a tedy i proběhnout, obvyklé to však není).

Primárně se vychází z adresy trvalého pobytu. Je to nejjednodušší: jestliže osoba žije v bytě, do kterého má přihlášený trvalý pobyt, no tak buďto má k tomu bytu vlastnické právo, nebo má nájemní / podnájemní smlouvu. Dokládá se výše čtvrtletních příjmů a čtvrtletních nákladů na bydlení, přičemž čtvrtletí se dokládá to poslední, a vždycky je to 1–2–3, 4–5–6, 7–8–9 nebo 10–11–12. Příklad: teďka je září, tj. 9, takže se dokládá nejbližší předchozí čtvrtletí, tj. 4–5–6, tj. příjmy a náklady na bydlení za duben, květen a červen.

Existuje okruh tzv. společně posuzovaných osob. Podmínky jsou, docela, prosté: ty osoby žijí ve společné domácnosti a podílí se společně, finančně, na jejím chodu. Z povahy věci jsou to vždycky rodiče a děti, většinou i prarodiče a vnuci. Samozřejmě: druh, družka, případně manžel a manželka, jestliže společné bydlení není obsahem SJM.

Děti, rodiče, druhy a manžele a priori nelze vyloučit z okruhu společně posuzovaných osob, ovšem za předpokladu, že skutečně fysicky žijí na té adrese. To není snad problém prokázat, ne, že žiješ jinde? Ideální je napsat čestné prohlášení, no a k němu třeba přiložit kopii smlouvy na elektřinu, telefon, nájemní smlouvu, nebo něco podobného, na jiné místo. Samozřejmě, pokud např. bydlíš u druha, nic tam na Tvé jméno evidováno není, no tak nic, napíšeš čestné prohlášení a napíšeš do něj, že to, případně, může dosvědčit Tvůj druh.

U matky jde o změnu rozhodných skutečností. Teďka je novum, dokládat to musí nikoli 4× do roka, ale 2× do roka, přičemž 4× do roka může, třeba je-li to pro ní výhodnější. No, tak do formuláře Tě jako společně posuzovanou osobu neuvede a buďto napíše sama přípis, nebo to nadiktuje úřední osobě do protokolu, že Ty bydlíš jinde – tam a tam, a proto žádá, aby na Tebe nebylo pohlíženo jako na osobu společně posuzovanou, přičemž doloží ten papír od Tebe. Úřad pak rozhodne, no a v případě nespokojenosti se může odvolat, a následně podat žalobu proti rozhodnutí podle § 65 et sequentia soudního řádu správního, přičemž tyhle žaloby jsou soudního poplatku prosty.

U HN je to jednodušší, tam se to dokládá každý měsíc. No, tak jakmile bude osvědčovat majetkové poměry, tak uvede, že nastalo novum, ale že Ty s ní nebydlíš, leč bydlíš – tam a tam, a jako důkaz navrhuje papír, výslech svědka atp. Většinou to úřední osobě HN stačí, no a když ne, tak nařídí sociální šetření a přijde k ní na návštěvu se fysicky přesvědčit, jestli tam skutečně nebydlíš.

To je celý příběh, jako. 🙂

Nový příspěvek