Listina je z dikce Ústavy součástí ústavního pořádku, nikoliv však
Ústavy.
Laskavě se podívejte do dokazu na platnou právní úpravu.
Dnes je Listina základních práv a svobod ústavní zákonem.
Opět si všichni vykládáte pregnantní znění zákonů po svém a
subjektivně, a bohužel blbě. Listina řeší obecná práva bez ohledu na
režimy, Ústava je právním výrazem existence státu a vytváří pravidla
výkonu státní moci.
Ústava s ústavními zákony tvoří dohromady ústavní řád. Dohledem je
pověřen ústavní soud.
Za totality byla čs. ústava v rozporu s Listinou, ač by měla mít
větší, neboť nadnárodní právní váhu. Vzhledem k implementaci evropské
legislativy, máme dnes obdobnou úpravu jako členské státy EU.
Sbírat palce za chybné odpovědi je hluboce amorální !!
Doplňuji:
Ani alibistické doplnění nijak neokecá základní triviální omyl
v záměně pojmů „Ústava“ a „ústavní pořádek“!
Podobná záměna pojmů může znamenat u soudu fatální zvrat rozsudku.
Samotný odkaz přímo vyvrací pokus o dezinterpretaci zákonného znění,
viz odkaz na platnou ústavu, jejíž článek 3 a 112 hovoří naprosto
jasně – bez ohledu na češtinářské kejkle.
Ústava ČR je Zákon č.1/1993 Sb., kdežto citovaná formulace ústava
„v širším smyslu“, vyjadřuje de jure ústavní pořádek. Listina
základních práv a svobod je vydána zcela samostatně Usnesení
předsednictva České národní rady č.2/1993 Sb. – viz důkaz:
http://www.concourt.cz/clanek/listina
(Chápu, že přiznat omyl je pro někoho nepřijatelná prohra).
Ustanovení čl. 3 a čl. 112 odst. 1 Ústavy České republiky pro souhrn
ústavních zákonů, tzn. pro označení ústavy v „širším smyslu“,
zavádí souhrnný pojem „ústavní pořádek“ České republiky a
definují, co je jeho součástí.
http://www.concourt.cz/clanek/ustavacr
Čl. 3 Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina
základních práv a svobod
Čl. 112 (1) Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, Listina
základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a
ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky,
Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a
České národní rady upravující státní hranice České republiky a
ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992.
(2) Zrušují se dosavadní Ústava, ústavní zákon o československé
federaci, ústavní zákony, které je měnily a doplňovaly, a ústavní zákon
České národní rady č. 67/1990 Sb., o státních symbolech České
republiky.
(3) Ostatní ústavní zákony platné na území České republiky ke dni
účinnosti této Ústavy mají sílu zákona.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Listina_z%C3%A1kladn%C3%ADch_pr%C3%A1v_a_svobod
Upravil/a: anonym
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?www Nahlásit |
Pro laika téměř žádný. Obě normy jsou, samozřejmě, součástí ústavního pořádku ČR…
1Kdo udělil odpovědi palec? anonym
před 4588 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Správně by mělo být Listina základních práv, povinností a svobod.
Ono k právu patří i ta nějaká povinnost – zrovna tak ke svobodě.
1Kdo udělil odpovědi palec? anonym
před 4587 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nejsem právník, ale pokusím se to vysvětlit takto
Ústava je nejvšší zákon jak tu někdo řekl a říká, že lidi jsou svobodní.
Listina základní práv a svobod je něco jako „prováděcí předpis“ a říká co to vlastně svoboda je.
0
před 4588 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Proč nebyl v doplnění uveden odkaz přímo na Ústavu ČR, ale místo
toho zavádějící odkaz na ústavní pořádek?
Stačilo kliknout o řádek níže a na dalším je i ona samotná
Listina.
(Pravopis je marginální, když jde o rozhodující fakta!)
Listina není součastí Ústavy ČR – ani spisovné opakování lži se
nestane pravdou. Pokus se konečně potlačit pýchu!
Jak vidno, místo pýchy zvítězilo zbabělé pokrytectví, smazat si
vlastní chybnou odpověď je taky řešení.
Asi i k otevřené replice je potřeba odvaha a čest.
(Pro www, ocko a další, bohužel vaše domněnky se názorně potvrzují).
Vzdělání ještě nemusí znamenat moudrost a morálku.
Čeče, jako kdybych neznal Wikipedii, jsem se na ni spolehnul, hledat se
nechtělo 😁. No jó, staré blbec.
Díky, dal jsem to pryč 😉.
OK, je to častý omyl, laici to moc nerozlišují, ale advokáti by
s takovými bludy každého hnali.
Horší je, že některé neomylné trvají na svých dogmatech, i když je už
dávno všem jasné, že holt ujely, ale zaboha to nepřiznají. Falešné body
jim jsou asi přednější než objektivní pravda.
(„Je to hnus, velebnosti!“)