Zajímalo,by mě,od kdy zhruba kterého,roku,se u nás říká:ty vole,,muj,názor,,še­desátá.

Kdy vznikla nadávka, vole, se dovíte z odkazu. Je to už hodně dávno.

Moje vysvětlení
Nadávka „vole“ je mnohem starší. Patří již do staročeštiny.

Když si spolu dopisovali Werich s Voskovcem, zakládali si na tom, aby dopisy začínaly vtipným a originálním oslovením – většinou patrně evokujícím něco z jejich společné minulosti. „Drahý Nanuku IV.“, „Drahý pane Ostkovče“, „Drahý synku Hynku“, „Drahý Bzinkulajdíku“, „Rákosníku“, „Koh-I-noore!“, „Zmoudřelý Done Quijote“, Ty vole.
O původu této nadávky se dovíme v časopise Naše řeč z r. 1940.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/vedel-by-nekdo-23
Doplňuji:
Jak jsem uvedla, toto oslovení zpopularizovali Jiří Voskovec a Jan Werich, kteří se takto navzájem i na jevišti šeptem chválili. Jeho užívání je však ještě starší a doklady o něm existují už z 19. století v díle Ignáta Herrmanna.

Rozšířilo se po druhé světové válce, kdy nahradilo oslovení „člověče“ či „čéče“.
Wikipedie

Upravil/a: annas

Ještě bych ubral. Od „dospěláků“, jsme to jako děti slýchávali v roce 1955. Hlavně o Velikonocích, když jsme jim běhali pro pivo do džbánku, zatím co oni (táta, strýcové a sousedi), „volovali“ u „čáry“. Kdo nezná, na zemi se udělá pomocí klacku čára, uprostřed ní čtvereček (kasa) a z určeného místa se hází drobné mince. Kdo je nejblíže čáře, nebo má nejvíc mincí v „kase“, vyhrává všechny. U toho „volovali“ dost, ale vždy s patřičným upozorněním, abychom neposlouchali. Jó, pivo nám hospodská natočila do džbánu i když nám bylo 8 let, takže jsme si po cestě i lízli. 🙂
Doplňuji:
Proč pokládáš otázky, když je za okamžik zavíráš. Tak se toho moc nemůžeš dozvědět.

Upravil/a: tom004

Odpoveď byla označena jako užitečná

Odhad to bude správný. „Volovat“ se začalo, když jsem chodila na druhý stupeň ZŠ, a to bylo v letech 1963–1968. Pocházím z vesnice, takže bych rok, možná dva ubrala.