Zajímá vás při četbě knihy i příběh týkající se samotného autora?

Příjde na to… příjde na autora, na době ve které žil a musí se zohlednit i dílo (pokud je to prvotina od autora, kterého moc neznám, tak beru v potaz to, jak na mě dílo zapůsobilo – po všech stránkách).
Ale když čtu nějaké histrocké dílo (což dělávám nejčastěji), takl si o autorovi vždy něco zjisšťuji – když ne přímo v knize tak na internetu – o jeho životě, díle, citáty, zajímavosti a snažím se ho sblížit s dobou, ve které žil, se zemí, politickou a ekon. situací a literrání situcací v té době a na tom místě (zařadit to do kontextu, víc to pochopit – z čeho vycházel ten autor neb naopak, co on ovlivnil atd…)

A teď zálaží ještě na tom zda myslíš informace o autorovi v úvodě/doslovu (ty poslední dobou moc nečtu – ale jak kdy, jak kde. Dřív jsem je četl všude, teď v poslední době čtu jen hlavní text a „doplňky“ čtu až dodatečně podle toho, jak to na mě působlilo). Ale někde mají velmi dobré úvody, hodně povedené, trefné, odborné i zajímavé (ale to se mi vposlední době moc často nestávalo – spíš nudné nebo jednostranné-zaujaté).
Nebo pak autobiografie – nebo knihy s auto/biofra­fickými prvky (ty mám rád) nebo když autor nějak v knize vystupuje nebo promlouvá k čtenáři (tento osobitý styl, kdy se autor snaží sblížit se čtenářem se mi líbí – kdy ho i vyloženě oslovuje nebo např. tam sděluje své poznatky v první osobě, své zkušenosti – a vykládá tak se čtenářem jako „se starým známým,“ kterému vypráví své zážitky).

Pokud je příběh z určité části autorova života, tak ten mě samozřejmě zajímá – v různých formách.

Ale musím vždy zohlednit plno věcí…

Pokud je to např. nějaká kniha od moderního- soudobého a ještě i třeba žijícího autora, jehož dílo, myšlenky mě neuchvátily – spíš naopak se mi nelíbily, tak mě nezajímá ani ten autor (a jeho další díla – ale pak taky příjde na víc faktorů – pokud je to třeba uznávaný autor a nelíbila se mi od něj 1 kniha, tak to s ostatními nevzdávám a zkusím další).
:D

Ano, a to velmi. Tedy spíše ne jeho příběh, ale osobnost. Hodně jsem četl sci-fi a tak ze zlatého věku tohoto žánru jsem obdivoval A.C.Clarka a jeho život. Taky jsem si koupil autobiografickou knihu „Já, Asimov“. Úžasné čtení.

Více než samotná kniha, jsem totiž realista.

Pri mne neznámom autorovi si najprv prečítam jeho prácu a snažím sa ju pochopiť, nielen k dobe deja príbehu, ale aj jeho nadčasovosť. O samotnom autorovi až potom, keď už začnem premýšľať o jeho celkovej tvorbe a vzťahu k životu a spoločnosti, o dobe v ktorej tvoril. Ak ma to zaujme, začnem pátrať po jeho ďalších prácach. Prípadne diskutujem s inými jeho čitateľmi.