Vždy se totiž používá v spojení s běžným slovem, ale k tomuto slovu nevím o žádném podobném a ani si vlastně nedokážu představit, co to vlastně to „všudy“ má být. „Všudy“ přeci nemůže být „všechno“, protože když si něco užíváme se „vším“, je to stejné jako když si užíváme „se vším všudy“. Proč tam tedy pokládáme ještě to slovo „všudy“? No, snad jsem otázku doplnil dostatečně a pokud se najde někdo, kdo mi tuto záhadu vyjasní, budu rád :)
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 0 před 4939 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
1. příslovce všudy, všude, všade, kdysi všidi = na všech stranách,
na vše strany. Etymologický slovník nic o původu nevypovídá.
Zkrátka – někdo slovo vymyslel, stejně jako pojmenování včera, dnes
atd.
Zájmeno vše – vesměs, zcela, úplně.
2. Vznik některých spojení se nedá logicky vysvětlit. Někdo vyslovil, spojil je v úsloví a další převzali.
Zkuste si oba významy slov spojit.
Etymologický slovník a v. v.
Ad Tata: Nezáleží na způsobu vyslovování v miunlosti, ale na historickém vývoji hlásek.
0 Nominace Nahlásit |
Dřív měla slova jiný spůsob vyslovování. Pokud si toto slovo upravíte do dnešní podoby, tedy změníte Y za E na konci slova. Potom vám musí být jasný význam jak slova, tak celého rčení. Je to stejné jako jméno jedné pohádkové postavy Všudybyla.
0
před 4939 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Všechen, všechna, vše, všechno vyjadřuje souhrn osob a věcí jako
úplný celek, z něhož není nic vyjmuto.
Všudy vyjadřuje úplnost míst.
Všechen všudy vyjadřuje úplnost výčtu. Tj. viděli jsme se všeho všudy pětkrát = právě pětkrát co do počtu osob i míst.
Slovo všudy je ze staročeštiny, je odvozeno ze staročeského veš ve smyslu určení místa – kudy, tudy, všudy. Později z něj bylo odvozeno všude.
zdroj: Slovník současné češtiny, LINGEA; Český etymologický slovník, LEDA