Protože jsou pevné. Neboli kinetická energie zvuku je mezi molekukami předávána, jako by byly molekuly spojeny tyčkami. V kapalinách to je podobné, jako by byly molekuly spojeny pružinkami, a u plynů nejsou spojeny vůbec a kinetickou energii si předávají nárazy svých polí do sebe. Čím hustší je materiál, tím rychleji se zvuk šíří.

Upravil/a: quentos

Něco na Edisonově odpovědi je, taky jsem si to myslel, ale není to tak úplně pravdu. Viz třeba rychlost zvuku v prostředí blízkém vakuu https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/rychlost-zvuku-ve-vesmiru-50-km-s
Nebo proč se v lehkém hliníku šíří zvuk 2× rychleji, než v mnohem hustším stříbře?
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Rychlost_zvu­ku Ha! teď babo raď.

Protože v pevných látkách se obvykle dosahuje nejvyšších hodnot (vzájemně v kombinaci) hustoty, míry stlačitelnosti a modulu pružnosti ve střihu (smyku), na kterýchžto veličinách závisí rychlost zvuku v materiálu. :)

Kupříkladu v diamantu je rychlost zvuku cca 12 000m/s. ;) :)

Upravil/a: aliendrone

myslím, že jde o kombinaci hustoty a pružnosti… čím tvrdší, tím rychlejší, čím těžší, tím pomalejší…

A myslím, že pevné látky a kapaliny na tom budou dost podobně…

OK, tak jinak. Jsem si tím docela dost jist 😉 je to podobné jako šíření signálu po vedení. U elektrického vedení se například předpokládá náhrada vedení za řetěz indukčností a kapacit. U mechanického vedení pak řetěz závažíček a pružin apod.

Edisone: To srovnání není od věci, ale klidně můžeš zůstat u makroskopických vlastností těch materiálů (vč. plynů).

Co je pro šíření zvuku (obecně jakéhokoli mechanického ruchu) důležité je hustota toho materiálu (u vzduchu/plynu velice nízká) a stlačitelnost (u vzduchu/plynu vysoká). V případě zvuku jde o vlnu podélnou, každá částice, která se podílí na přenosu zvukové vlny se vlastně periodicky hýbe ve směru šíření zvuku a zpět, přitom ten pohyb předává částici následující ve směru zvuku. Čím je materiál tvrdší, v případě kapalin méně stlačitelný, tím snáze se to chvění předává dále. Čím je hustší, tím „déle“ trvá, než se ta další částice v řadě „uráčí“ pohnout když na ni ta předchozí „zatlačí“.

Upravil/a: Dochy