Zajímá mě,jak vznikla pojmenování některých květů jara?

Kdesi jsem četla, že název petrklíč vznikl od pověsti, že rostou tam kde sv. Petr upustil své klíče . A těmi se odemyká jaro. Také se prodává čaj sv. Petra a ten obsahuje květy petrklíčů /jsou léčivé/

Botanické názvosloví vytvořil Jan Svatopluk Presl. Mnoho květin dostalo názvy umělé.
Jméno prvosenka
přejal Presl z polštiny a zůstalo omezeno spíše na spisovný jazyk. Původní tvar prvo-vesenka označuje bylinu, která roste na jaře jako první. Běžnější je však petrklíč – slovo vzniklo doslovným překladem latinského názvu Clavis Sancti Petri.
Staré lidové názvy této květiny žijí dodnes v nářečích. Jsou to jména: bukvice (bílá), a kropáček. Název bukvice vychází zřejmě z toho, že listy petrklíče jsou na okraji srstnaté jako plody buku. Jméno kropáček naznačuje pravděpodobně podobu květu. (Peterschlüssel, Schlüsselblume).
Sedmikráska
neboli chudobka. Pojmenování chudobka ukazuje, jak dobře naši předkové znali přírodu. Povšimli si, že množství těchto nenápadných narůžovělých nebo bílých kvítků věští špatný, neúrodný rok, bídu, chudobu. Ve skutečnosti je pro tyto květy příznivé suché jaro, které však neprospívá obilovinám. Původní starobylý název slovanský zněl patrně stokrátka a asi naznačoval, že okolní lístky se stokrát opakují, že je jich asi sto. Postupně se však význam „sto“ ve slově zatemňoval, až se nakonec nezřetelná stokrátka přiklonila k hláskově podobnému a známému slovu kráska.
Sedmikráska nemá ve skutečnosti zdaleka ani sto ani jen sedm okvětních lístků, takže číslo nevyjadřovalo skutečný počet.

Zdroj: kcjl2.upol.cz/kro­botova/aktuali­ty.doc