Poradíte, co způsobuje flekatost na listí některých ovocných stromů?

Odpoveď byla označena jako užitečná

TŮje by tomu vadit neměly. Co myslíš těmi „různými tisovci“? Máš tam tisovce? Určitě to nejsou jalovce? Ty jsou taky z čeledi cypřišovitých a tím by se to vysvětlilo- jalovec zahubí hrušně dokonale až na 8m, nebezpečí nákazy ale hrozí až na desítky metrů! Něco musí pryč, jalovec, anebo thruška ;)

Nemáš zač, alespoň ti mohu nabídnout zkušenosti z podnebního pásma Prajzská, kde nám hrušně a slivoně žijí v „symbióze“ s tůjemi již min. 150let, tedy info máš z PRAXE a toho si ceníš ;)

Upravil/a: zjentek

Ano, tisovce i thuje hlavně na hrušních způsobují rez. Je to snad virové onemocnění, které se díky těmto okrasným stromům udržuje a dále šíří.Ještě horší než jmenované bývají různé jalovce. Jako bezpečná vzdálenost pro hrušně se uvádí 150–200m
Je možné použít přípravky, které se aplikují proti strupovitosti jabloní a hrušní a současně mají dobrou účinnost i na rzi. Chemická ochrana by se měla uskutečnit v době před květem a krátce po odkvětu hrušní.

U hrušní se doporučuje postřik fungicidy v době před a po odkvetení v lokalitě silného výskytu. U jalovců se doporučuje mechanické odstranění výhonů. Ošetření řezem může však být v porostu jalovce ve výsledku horší než choroba. Hlubokým řezem do starého dřeva ošetřená dřevina více trpí výskytem ložisek rzi na zbylých výhonech, špatně regeneruje a neplní funkci okrasné zeleně.

V situaci, kdy není vhodné provést řez jalovce (veřejná prostranství), lze efektivně omezit přenos rzi z jalovce na hrušeň mechanickým odstraněním a následným zlikvidováním rosolovitých výrůstků z jalovce ještě než dojde k jejich zaschnutí a vyprášení. Opatření je nutné provádět každoročně vždy v době výskytu výrůstků (vlhký týden na přelomu dubna a května).